Vítejte ve světě, kde knihy žijí svým vlastním životem a pod kůží desek a pergamenem stránek mají srdce, které se dá zlomit. Elisabeth strávila celý život ve veleknihovně a kouzelné grimoáry zná velmi důvěrně. Považuje za svou povinnost chránit je a starat se o ně, zároveň si však velmi dobře uvědomuje, jak mohou být nebezpečné. A to zatím netuší, do jakého dobrodružství se nakonec zaplete.
Grimoáry jsou zdrojem obrovské kouzelné moci a čarodějům, kteří je pečlivě studují, mohou poskytnout netušené možnosti. Pokud s nimi však někdo nešetrně zachází nebo je nějak poškodí, mohou se proměnit v zlotvory, nebezpečné bytosti, jejichž jediným cílem je ničit. Pro podobné případy existují strážci vybavení k boji s oživlými knihami zbraněmi i dlouholetým výcvikem. Elisabeth je sirotkem, jehož se ujali ve veleknihovně, který se školí právě na strážkyni. Jejím životním cílem je ochraňovat grimoáry a v případě nutnosti také lidi před zlotvory, a to i za cenu vlastního života, zároveň však má tak trochu neúctu k pravidlům. Když se během jednoho vcelku nevinného špehování seznámí s magistrem Thornem, ještě neví, že to je počátek nečekaného dobrodružství.
Jen pár dní na to je knihovna napadena. Jeden z extrémně nebezpečných grimoárů je proměněn v zlotvora a ředitelka knihovny při snaze jej zastavit padne. Elisabeth se rozhodne nasadit vlastní život, aby ochránila nevinné obyvatele městečka a povede se jí netvora zlikvidovat. Téměř vzápětí je však obviněna ze sabotáže a odeslána do hlavního města, aby tam před soudem zkusila očistit své jméno. Doprovod jí dělá právě magistr Thorn a jejich společné cestování rozhodně nebude žádnou pokojnou projížďkou.
Autorce se povedlo stvořit vcelku zajímavý svět, který by se dal považovat za alternativní historii, zhruba 19. století někde v Anglii. Pořád je to ale spíš fantasy svět, jelikož autorka si ze skutečné historie vypůjčuje jenom ty motivy, které se jí hodí, a ani ty ne důsledně. Zajímavě například zakomponovává praxi ústavů pro choromyslné, nijak se však nezaobírá jakoukoliv dobovou morálkou či potenciální vhodností chování postav. Silným motivem je magický systém, který hraje v příběhu důležitou roli, a právě proto by si zasloužil pečlivější propracování. Řada věcí v něm není vysvětlena a čtenář si je musí domýšlet, ovšem nedostává k tomu žádná vodítka, takže po většinu času silně tápe. Výborný je nápad s démony propůjčujícími magii, samotný motiv kouzelných grimoárů by se nicméně dal vytěžit mnohem víc.
Hlavní hrdinka Elisabeth je naivní dívenka silně ovlivněná svým životem v knihovně. Neví nic o světě a jeho fungování, své názory si utváří na základě četby románů a právě to ji vede k předsudkům a ukvapeným soudům. Její omezené kontakty s dalšími lidmi jí znesnadňují běžnou komunikaci, jelikož jen obtížně chápe ironii či sarkasmus a v duchu vlastních představ je ochotná myslet si o každém to nejhorší, ještě než ho stihne poznat. Je jí však třeba připsat k dobru, že prodělá vcelku uvěřitelný vývoj, který je výsledkem nejrůznějších útrap, náhod či událostí, jichž je svědkem nebo přímým účastníkem. Jisté dávky naivity se nezbaví po celou dobu, na konci je však přinejmenším snesitelnější než na začátku.
Druhou hlavní postavou je Nathaniel Thorn, poslední příslušník a dědic kouzelnického rodu Thornů, který je už z podstaty svého postavení pod neustálým tlakem. Jeho rodina si v minulosti zahrávala s velmi mocnou, ovšem taky velmi nebezpečnou magií, která by však přes všechna svá rizika neměla být zapomenuta. Nathaniel je sotva dospělý, žije sám pouze se svým démonem Silasem a život i okolnosti ho naučili pohlížet na svět s despektem a značnou porcí sarkasmu. Výsměch je jeho odpovědí na nátlak, který odmítá snášet, ale s nímž je nucen celoživotně bojovat. Romantická linka mezi oběma protagonisty je vcelku předvídatelná, není však bohužel příliš uvěřitelná. Jejich vztah stojí na chatrnějších než chatrných základech, schází mu jakýkoliv přirozený vývoj a působí jako jedno velké uspěchané klišé.
Kouzla rodu Thornů je odpočinková četba lákající zejména na magický svět kouzelných knih, která však nepřekvapí ničím novým. Zápletka ani samotné vyvrcholení příliš neohromí, romantická linka je slabá a hlavní hrdinka snad až příliš naivní. Není to vyloženě špatné čtení, jen nedokáže udržet čtenáře v napětí ani ho příliš překvapit. Pokud však hledáte něco oddechového se špetkou magie i romantiky, román by se vám mohl líbit.
Žádné komentáře:
Okomentovat