Čtyři autorky, čtyři příběhy, čtyři ukázky, jak se dají strávit prázdniny. Všechny texty spojují relativně mladí protagonisté, jimž je všem pod třicet, a motiv prázdnin, jinak však každá z autorek přistoupila k zadání po svém a vytvořila svou verzi oddechové letní romance. Ani v jednom případě to není vyloženě katastrofa, v každém textu se však přesto najdou místa, na nichž by se dalo zapracovat.
Sbírku otevírá povídka Miriam Blahové Díky ti, Franzisko. Čtenář v ní může sledovat vysokoškolačku Pavlu na letní brigádě spojené se studijním pobytem. V kouzelné krajině Českého Švýcarska totiž pátrá po historii Dolského mlýna, kterou má zpracovat do seminárky, a zároveň si přivydělává jako číšnice v příjemném rodinném penzionku. Příběh je klasickým klišé o ošklivém káčátku trpícím ve stínu oslnivě krásné nejlepší kamarádky, které však přesto svou komplikovanou povahou zaujme místního seladona. Text je z celé čtveřice novelek řemeslně nejslabší, často je zbytečně mnohomluvný na místech, která to nepotřebují, a naopak přehnaně stručný tam, kde by bylo záhodno pár větiček přidat. Autorka se navíc místy zbytečně na sílu snaží o vtip nebo ironický nadhled, nicméně záměr z toho čiší tak okatě, že to prostě nefunguje.
Ve druhém textu s názvem Teorie prvního polibku od Theresy Black se čtenář podívá do Benátek, kam si jedou užívat dvě svobodné, italsky ani anglicky nehovořící kamarádky, protože nutně potřebují volno. Z hlediska logiky sice text lehce skřípe, z hlediska letní romance nicméně poměrně slušně naplňuje zadání. Škoda jen, že působí useknutě, jako by autorce hořel termín uzávěrky, proto se rozhodla příběh násilně utnout v půli. I v tomhle případě je text místy zbytečně mnohomluvný, autorce se však přesto daří držet se v rovině lehké ironie a sympatického humoru.
Text Jany Jánské Jinolický trip je dobře napsaný, to je však bohužel asi jediné pozitivum, které tento příběh má. Strastiplná cesta téměř plnoletého Jakuba na letní prázdniny je v podstatě jenom sérií bizarních výjevů, před nimiž kauzalita prchla kamsi do hlubin českorájských lesů. Autorka má bezpochyby velmi bujnou fantazii a lehce zvrácenou představu o divokých devadesátkách u nás. Jinak totiž nelze vysvětlit, že její novela je absolutní logický freestyle, v němž snad nic nedává smysl a všechny náhody jsou tak okaté, že by jim nemohl uvěřit snad ani čtenář na lehkých drogách. Řemeslně je text velmi slušný, dokonce v sobě má i jakýsi ironický nadhled vševědoucího vypravěče, to však bohužel zcela nelogický příběh nezachrání.
Asi nejlepší je Klíčové rozhodnutí od Sarah Parsley, které ukazuje hlavní hrdinku řešící manželskou i osobní krizi, která se ztratila sama sobě a teď se zoufale snaží zase najít. Text je psán s humorem a lehkou nadsázkou, autorka má cit pro až absurdně vtipné momenty, které se sice vzpírají vší pravděpodobnosti, ale přesto zůstávají uvěřitelné, a navíc se jí daří dobře dávkovat romantiku. Novela je prošpikovaná snad všemi známými klišé romantických příběhů, přesto nepůsobí nijak kýčovitě a čtenář je s ohledem na celkovou výstavbu textu rád odpustí. Škoda je snad jen příliš uspěchaného závěru, který by si zasloužil rozvést na větším prostoru.
Každý z textů má své mouchy a je znát, že se jedná o autorky s nulovou nebo minimálně nepříliš bohatou publikační historií. Z některých textů totiž vyloženě čiší nevypsanost a nedostatečná redakční práce, která by snad byla schopná řadu nedostatků odhalit a odstranit. Pokud po sbírce Letní kraťasy sáhnete, je nutné k ní přistupovat jako ke čtyřem samostatným textům o rozdílné kvalitě s velmi volnou tematickou provázaností. V podstatě je to odpočinkové čtení někam k vodě nebo do letadla. Nejde o žádné hluboké lidské příběhy, nýbrž o prosté prázdninové romance, které vás na pár hodin zabaví, ale nic víc od nich nečekejte.
Tímto děkuji autorce za poskytnutí recenzního výtisku.
Ahoj Popelko, děkuji za upřímnou recenzi. Ráda bych aspoň dovysvětlila, proč je na konci ta pohádka. Ačkoli se hlavní hrdinka jmenuje Julie, mnoha čtenářům nedošlo, že to má spojitost s Domem pro Julii, pro který projekt vznikl. Je to malý bonus pro děti z léčebny, aby i ony měly co číst a zároveň nese poselství, že pomáhat se vyplatí. Přeji krásný den a mnoho zajímavých knih.
OdpovědětVymazatDěkuju za dovysvětlení. :) Škoda že to nezazní přímo v knize, aby čtenář chápal, proč tam příběh je. :)
Vymazat