Psát si s někým na internetu a znát ho jenom online je poměrně lákavé, protože to v sobě má auru tajemna. Co ale dělat, když by mohlo dojít k osobnímu setkání, ale vám se do něj z nějakého důvodu nechce? Anonymní online svět má tu výhodu, že je často založený na vašich představách, a málokdy vás proto zklame. To se o realitě říct nedá.
Bailey žije po rozvodu rodičů s matkou, když však začne být domácí atmosféra kvůli matčiným hádkám s novým partnerem až nesnesitelně dusivá, rozhodne se změnit prostředí a přestěhovat se na opačné pobřeží Spojených států k otci. Navíc má k přestěhování ještě další trochu sobecké důvody. Alex, kluk se kterým si píše v internetovém filmovém fóru, totiž pochází z města, kam právě přibyla. Vzhledem k tomu, že Alex ví, že tu žije její otec, ji už nějakou dobu láká k návštěvě a osobnímu setkání, Bailey se však do toho moc nechce. Bojí se, že ji realita zklame, proto se rozhodne nejdřív vrhnout do pátrání sama a na základě indicií, které její internetový kamarád tu a tam utrousil, odhalit jeho totožnost.
V první řadě se však dívka musí sžít s novým prostředím, což se jí daří překvapivě dobře. Její otec je očividně rád, že ji má aspoň na čas úplně pro sebe, a poměrně rychle si tu najde nové přátele. Otec jí navíc pomohl domluvit letní brigádu ve zdejším muzeu, které spíš než úctyhodnou instituci připomíná turistickou sbírku kuriozit, takže se může těšit aspoň z nějakého příjmu, byť práce ji nijak zvlášť nebaví. Ani nemluvě o Porterovi, jednom ze zdejších strážných, který je sice jen o rok starší než ona, ale nevynechá jedinou příležitost k tomu, aby ji popichoval a provokoval. Bailey ho má hned po prvním setkání plné zuby, ovšem bude hůř. Ti dva totiž mají na společné směny vyloženě štěstí. Na druhou stranu, možná se nakonec ukáže, že toho mají i docela dost společného. Porter se Bailey pomalu začíná dostávat pod kůži. A její už tak komplikovaný ne/vztah s Alexem se tím jenom ještě víc zamotá.
Příběh je vyprávěn z pohledu Bailey, středoškolačky chystající se do maturitního ročníku, která není příliš dobrá v navazování jakýchkoliv mezilidských vztahů. Bojí se lidem okolo sebe otevřít a zároveň má až přehnanou tendenci brát je jako samozřejmost. Reálné vztahy vyžadují práci, aby se je povedlo udržet, na čemž Bailey potřebuje ještě zapracovat. Navíc vlastně nemá lidi příliš v lásce. Nepatří k těm, kdo by se snadno seznamovali s naprostými cizinci, a nevyhledává situace, které vyžadují přímé mezilidské jednání, takže třeba účast na velké party plné neznámých je silně mimo její komfortní zónu. Porter má společnost rád, rád lidi provokuje a baví ho, když pro něj zůstávají výzvou. Nutí ho to k ostražitosti a zároveň to znamená, že se nikdy nebude nudit. Ani on se nicméně nesvěřuje na počkání, a i když bez potíží zvládne konverzovat s každým, od skutečného vztahu očekává víc než jen prázdné plkání, především požaduje vzájemnou důvěru. Jak on tak Bailey si s sebou nesou rány z minulosti, které je v určitých ohledech paralyzují, pokud se však budou snažit, mohli by si navzájem pomoct minulost překonat - ať už spolu, nebo každý zvlášť.
Vedle poměrně komplikovaného vztahu hlavních hrdinů se v románu silně tematizují vztahy jako takové, zejména ty rodinné. Baileyina rodina se rozpadla v důsledku událostí, k nimž došlo v minulosti, ta Porterova se díky podobně nepředvídatelným okolnostem naopak semknula. A zatímco ta jeho se posunula dál do budoucnosti, ta Baileyina jako by pořád dlela v minulosti a nedokázala to překonat. Autorka přináší na scénu závažnější témata, než je pubertální letní románek, nicméně dělá to s lehkostí a velmi jemně, takže čtenář nemá pocit, že by mu kterýkoliv z problémů byl násilně vnucován. Román však díky tomu získává jemný přesah a nabízí řadu otázek k zamyšlení.
Na jedné vlně je na jednu stranu odpočinková letní oddechovka, na stranu druhou však zároveň román, který se nebojí jemně nakousnout i složitější společenská témata. Ústřední dvojice je sympatická a má rozumně se vyvíjející vztah, který sice není bez chybičky, ale přesto působí zdravě. Díky plasticky popsanému prostředí, atmosféře i jednotlivým charakterům se příběh velmi dobře čte, byť se od něj nedá čekat žádná zvláštní nepředvídatelnost nebo překvapivost. Jde o výborně napsanou letní romanci s příjemně prázdninovou atmosférou, jež se však nebojí o náznak hlubších témat, která má potenciál zaujmout čtenáře bez ohledu na věk.
Žádné komentáře:
Okomentovat