Marc-Uwe Kling - QualityLand

Vítejte v zemi, kde je všechno nej, a to až do té míry, že všechny stupně přídavných jmen krom superlativů byly zakázány. QualityLand si na štěstí svých občanů zakládá a aby jim k němu dopomohl, řídí každý jejich krok. Vysvětlí jim, jaké je pro ně to správné povolání, partner i po čem jejich srdce právě prahne. No řekněte, můžete se v takovém případě cítit jinak než nejšťastněji?

Peter Nezaměstnaný je majitelem a provozovatelem šrotovny, jeho společenská úroveň se točí někde kolem deseti bodů ze sta a jeho život je v podstatě extrémně nudný a prostý jakéhokoliv vzrušení. Životy dalších obyvatel QualityLandu se však od toho jeho příliš neliší. Všichni poslušně plní úkoly škatulky, do níž byli přiděleni, jejich tužby jsou naplňovány ještě dřív, než na ně stačí pořádně pomyslet a nikdy je nečeká nutnost žádného velkého rozhodování, protože všudypřítomná umělá inteligence jim pokaždé přesně řekne, jaký mají mít názor. Všechny algoritmy totiž fungují naprosto bezchybně, napomáhají diverzifikaci společnosti, a tak se tomuto zaběhnutému systému nikdo nevzpírá, není k tomu přece důvod. Anebo že by přece?

Hlavní hrdina Peter je tak trochu rebel, a to zejména svou absolutní neochotou podléhat systému jako tupá ovce. Má svou hlavu a trvá na právu si ji zachovat, byť se to lidem u moci nemusí zamlouvat. Jeho chování je na pomezí mezi pasivitou a vzpourou, protože na jednu stranu působí jako člověk dokonale semletý systémem, na druhou je to však rovněž ten, kdo se proti němu drobnými, nenápadnými kroky staví.

Román by se dal s trochou nadsázky označit za takové novodobé 1984, byť s výrazně větší dávkou ironie a sarkastického nadhledu. Klingův dystopický svět není při současném tempu pokroku zas tak daleko od naplnění a rozhodně nepůsobí nijak nereálně. QualityLand na první pohled vypadá jako utopistická idyla - svět pokroku, v němž se všichni mají přesně tak, jak si zaslouží. Při hlubším zkoumání však vychází najevo, že je to silně autoritářský režim, jemuž vládnou stroje, algoritmy a ti, kteří je ovládají. Nic jako svobodná vůle tady nemá místo, dokonce je to hrubě nežádoucí, protože systém nejlépe ví, co chcete. Jak byste si mohli troufnout mu jakkoliv oponovat?

Jde o svět, v němž je všechno dovedeno takřka do absurdna. Auta jezdí sama, romány se přizpůsobují svým čtenářům, nakupovat chodí roboti, váš počítač vám řekne, že vám to sluší, a ideálního partnera vám vybere aplikace. Román připomíná některé epizody seriálu Black Mirror, byť nejde ani tak o přímou inspiraci jako spíš o využití podobných motivů. S ohledem na téma románu to však není nijak překvapivé. Autor do textu vkládá značnou porci sarkasmu a ironie a se čtenářem si hraje. Nechává v textu dvojznačnosti a nedořečenosti a nechává na vás, abyste si dění nějak přebrali. Veškerá absurdita je na jednu stranu komická, na druhou však působí až mrazivě realisticky. Styl psaní je navíc extrémně čtivý a díky krátkým kapitolám příběh rychle plyne.

QulityLand působí jako směsice řady různých popkulturních vlivů, která však dohromady tvoří velmi harmonický celek. Román má orwellovský nádech lehce šmrncnutý absurdním dramatem a postmoderními futuristickými vizemi. Je velmi zábavný, protože autor jej hodně staví na sarkasmu a ironickém nadhledu a často není zcela jasné, co je myšleno vážně a co pouze jako značná nadsázka. Čtenář musí na autorův styl humoru přistoupit, to však nedá moc práce. QualityLand je překvapivě dobře vystavěnou a silně realistickou dystopií, z níž dokáže při hlubším zamyšlení i přes její komičnost velmi silně mrazit.