Návštěva Světa knihy se pro mě stává každoroční tradicí. Kde jinde se totiž seznámit s novinkami z knižního světa, potkat oblíbené autory nebo další zapálené fanoušky a navrch si pořídit zásobu čtiva na řadu dalších měsíců? Loni se festival kvůli covidu bohužel nekonal, letos už to nicméně vyšlo a já jsem rozhodně nemohla chybět.
Čtyřdenním oslavám pro všechny knihomoly s názvem Svět knihy obvykle předchází Noc literatury. Bylo tomu tak i letos, moje časové možnosti a pracovní vytíženost mi bohužel nedovolily se zúčastnit. Věřím, že kdybych na Noc zavítala, našla bych spoustu inspirace ke čtení a navíc si užila velmi příjemnou atmosféru akce, ne vždycky se však zadaří. Aspoň na Svět knihy jsem tedy zavítala s poměrně přesným plánem, co chci vidět, jaké diskuze a besedy navštívit a které knihy si pořídit. Ve výsledku to pochopitelně dopadlo trochu jinak. :D
Mám ráda Svět knihy pro jeho atmosféru a zajímavé hosty, už několikrát jsem však narazila na to, že pro mě nejzajímavější program se koná ve dnech a časech, kdy se ho prostě nemůžu zúčastnit. Letos jsem pro návštěvu vybrala sobotu, abych si nemusela brát dovolenou v práci, a navíc mi programová nabídka přišla vcelku zajímavá. Na Výstaviště jsme vyrazily se ségrou, nicméně celý den jsme pojaly hodně relaxačně a jako trochu opožděný dárek k mým narozeninám, takže jsme začaly v Bistru Monk vynikající snídaní. Zdejší bali toast rozhodně stojí za ochutnání, a stejně tak skořicové lívance. Pak už jsme klidnou procházkou přes Staré Město a následně Letnou vyrazily do areálu Výstaviště.
Zřejmě v důsledku podzimního termínu a omezenějším prostorám se letos veletrhu neúčastnili všichni obvyklí vystavovatelé. V případě některých mě to trochu mrzelo, protože jsme měla v plánu koupit si u nich knížku, což takhle logicky nevyšlo. Moje peněženka sice zajásala, nicméně radost je to jen dočasná, protože si nedělám iluze, že bych si dotyčné kousky nepořídila dodatečně. Každopádně jsme nejdřív obešly stánky, zastavily se u těch, kde nás něco zaujalo, nakoupily si pár knížek a zamířily přímo na první besedu.
Letošním speciálním hostem byla Francie, nicméně paradoxně jsem na žádnou frankofonní besedu nezašla, protože autorka, na niž jsem se chystala, nakonec nedorazila. Poslechly jsme si nicméně besedu s Kateřinou Tučkovou a Javierem Moro o historických románech inspirovaných skutečnými osobnostmi a událostmi a potom ještě povídání s Alenou Mornštajnovou, které samo o sobě bylo zajímavé, ale s ohledem na nepříliš dobrého moderátora se nedrželo žádného pevně daného tématu a skákalo sem a tam. Po besedě jsme ještě zůstaly na autogramiádu, protože máme doma všechny knížky od Mornštajnové a byla by škoda nenechat si podepsat nejnovější Listopád. Pak už byl čas jenom na kávičku, něco sladkého na zub k ní a hurá zpátky domů ke knížce. :)
Asi těžko bych mohla vyrazit na Svět knihy a vůbec nic si tam nekoupit, i když ze tří knih, které jsem původně plánovala, jsem sehnala jenom jednu. Vynahradila jsem si to ovšem něčím jiným. Začala jsem Frankensteinem od Mary Shelleyové na stánku Albatros Media, což je nejnovější přírůstek do rodiny CooBoo Classics. Osobně mám klasickou literaturu hodně ráda a průběžně si o ni obohacuju knihovničku, takže když se někde objeví nové vydání něčeho, co mě zaujme, jen málokdy odolám. Druhá zastávka proběhla u Hostu, kde jsem nakonec neodolala relativní novince Takový prima věk od Kiley Reid, protože jsem slyšela sympatická hodnocení a navíc se mi líbí obálka. A poslední knížku jsem si koupila u Dobrovského, konkrétně šlo o Spolek Jane Austenové od Natalie Jenner, jelikož Austenovou miluju a knížkám, které jsou jí inspirované, se jen těžko bráním. :) Kdy budu jednotlivé kousky číst, zatím netuším, ale postupně se tu určitě objeví recenze.
A co vy? Vyrazili jste na Svět knihy? A co pěkného jste si případně přinesli?
Dlouho jsem na Světě knihy nebyla. Letos jsem o tom uvažovala, ale byla jsem v Praze dvakrát přes léto, tak už by toho bylo moc. Snad tedy příští rok!
OdpovědětVymazatPříští rok snad klapne květen, tak to třeba vyjde. :)
Vymazat