Občas život plyne a hází nám klacky pod nohy, aniž bychom tušili, proč tomu tak vlastně je. Luca má se svou sestrou Naďou vcelku blízký vztah, takže když se Naďa zraní, dává si to za vinu. V dětství totiž neuváženě sepsal seznam úkolů, které musí splnit do svých šestnáctin, jinak se jeho sestře stane něco špatného. Teď to vypadá, že dětská kletba se začíná naplňovat, a Luca to nehodlá nechat jenom tak.
Naďa měla úraz na skateboardu, nepěkně si zlomila ruku a navíc ještě pochroumala páteř, takže nemůže chodit. Podle lékařů není prognóza vůbec špatná a dívka se určitě bude moct vrátit k aktivnímu životu, do nějž bude patřit i chůze. To by však musela správně rehabilitovat. A do toho se Nadě nechce. Jako by se bála, že jakmile jednou začne, teprve jí naplno dojde, o co všechno svým úrazem přišla. Luca ale cítí za sestřin úraz zodpovědnost a rozhodne se zakročit.
Když byli oba ještě děti, sepsali seznam věcí, které musí do šestnáctin zvládnout, jinak se jim stane něco špatného. Původně měla tahle kletba dopadnout na oba, pak se ale pohádali, takže Luca svůj seznam změnil, aby se špatné věci staly jen jeho sestře. Když se teď Naďa zranila, náhodou si na seznam vzpomene a rozhodne se, že se pokusí jednotlivé body splnit, protože by to třeba mohlo pomoct. Až na to, že některé z úkolů jsou minimálně podivné a v případě jiných bude splnění vyžadovat značnou porci kreativity.
Román nemá nijak hluboký děj, po celou dobu se v něm jedná pouze o plnění dětského seznamu úkolů a patálie, které z toho vyplývají. Zároveň se však nedá říct, že by šlo o úplně plochý příběh bez hlubší myšlenky. Kniha je sice především odpočinková, ale nevyhýbá se ani složitějším otázkám spojeným s dospíváním. V centru stojí vztahy, byť tady nejde ani tak o romantiku jako spíš o přátelská a rodinná pouta, a také snaha o sebepoznání a sebeurčení. V románu se hodně tematizuje komunikace, jejíž nedostatek může vést k mylným závěrům a podepisovat se na psychické pohodě všech zúčastněných.
Hlavním hrdinou je transgender kluk, který už má o své identitě celkem jasno a chystá se podstoupit hormonální terapii, nicméně svým trochu zvláštním chováním (souvisejícím s plněním úkolů) začíná znepokojovat všechny okolo sebe. Tématika transgenderu je spíš lehce naťuknuta, autor ji do příběhu vkládá velmi nenuceně a nesnaží se o hluboké psychologické sondy ani zachycení problémů, které s sebou změna pohlaví přináší. Pracuje s ní jako s neměnným faktem a svého hlavního hrdinu obklopuje lidmi, kteří jeho identitu bez otázek a potíží přijímají jako zcela normální. I díky tomu má román velmi odlehčenou atmosféru, byť se tím trochu vytrácí hloubka. Na druhou stranu, ta asi v tomhle případě nebyla úplně autorovým cílem a naopak se mu daří skvěle poukázat na skutečnost, že LGBTQ+ lidé nejsou ničím výjimeční a jsou naprosto normální součástí běžné společnosti.
Supertajný seznam věcí není žádnou hluboce intelektuální prózou, která by vás uvrhla do nekonečných úvah o smyslu života. Je to čistě odpočinkový román o strastech dospívání, láskyplných vzájemných vztazích a cestě k sobě samému. Díky transgender hlavnímu hrdinovi je román originální a z řady podobných próz vybočuje i zápletkou, která nestaví do popředí žádný romantický vztah. Vlastně je to velmi obyčejné, skoro by se chtělo říct až banální vyprávění, které je však mimořádně dobře napsané a čtenáře zaručeně pobaví. Hledáte-li ryze odpočinkovou knihu, která zapracovává vážnější témata, ale nijak netlačí na pilu, Supertajný seznam věcí je tím správným čtením pro vás.
Žádné komentáře:
Okomentovat