Petr Pan

Autor: James M. Barrie, David Drábek
Hudba: Darek Král
Texty písní: Xindl X

Premiéra: 18. 9. 2021
Uvádění: Divadlo ABC

Režie: David Drábek

Obsazení
Petr Pan - Kryštof Krhovják
Nana, psí chůva - Martin Donutil
Tatínek Darling - Hanuš Bor
Maminka Darlingová - Nina Horáková
Wendy, jejich dcera - Kateřina Marie Fialová
Míša, jejich syn - Denis Šafařík
Zvoněnka, víla - Tereza Krippnerová / Renáta Matějíčková
Kapitán Hák - Filip Březina
Bill Krčma - Radim Kalvoda
Čahoun - Pepa Honzík
Šmik - Vojtěch Dvořák
Mamlas - Maxime Mededa
Jezabel, mořská panna - Jessica Bechyňová
Strohý monzun, náčelník indiánů - Martin Donutil
Lilie tygrovitá, jeho dcera - Nina Horáková
Trumpetka - Martin Klapil
Zoubek - Filip František Červenka
Kudrnka - Štěpán Staněk
Drobek - Timotej Červenka
Hlas krokodýla - Hanuš Bor

Délka představení: 2 h 15

Udělat dětské představení tak, aby se u něj bavili i rodiče, ale zároveň neuráželo dětský jemnocit, je velmi komplikovaná disciplína. V Divadle ABC se s ní však popasovali na výbornou a zdejší Petr Pan dovede zaujmout diváky bez ohledu na jejich věkovou kategorii - děti svou pohádkovostí, dospělé především svou bizarností, která sice balancuje na hraně dobrého vkusu, ale naštěstí nesklouzává ke kýčovité lacinosti.

Evropa bojuje s epidemií španělské chřipky a rodina Darlingových se před ní snaží zachránit útěkem do Ameriky. Na lodi plující přes oceán se však jejich děti setkávají s nečekaným hostem. Do jejich kajuty se vloudí Petr Pan, chlapec, který se rozhodl, že nikdy nedospěje, a odvádí Wendy a Míšu s sebou do Země Nezemě, aby tam prožili ohromné dobrodružství.

Na inscenaci je jasně patrné, že je zamýšlena pro děti, protože herci od samého počátku pracují s elementem narušení a berou diváky do hry zejména prostřednictvím otázek, na něž vyžadují odpovědi. S ohledem na nízký věk cílové skupiny je taktéž jasné, že děj ani celkové ladění nebudou nijak složité, nýbrž ponesou se v odlehčeném, snadno pochopitelném duchu. Přesto nechybí pasáže, které díky své dvojsmyslnosti pobaví možná spíš rodiče než jejich potomky a ocenění si zaslouží i skutečnost, že tvůrci se za žádnou cenu nesnaží dělat z dětí hlupáky, ale považují je za rovnocenné partnery, kteří si zaslouží jejich plnou pozornost.

Žánrově není Petr Pan ani tak muzikálem, jako spíš hudební komedií. Písniček zazní jen pár, nicméně hudba Darka Krále je příjemně melodická a k snově pohádkovému ladění příběhu se hodí. Navíc se zde výborně propojují dvě protikladné hudební linky, z nichž jedna charakterizuje dění okolo Petra Pana a ta druhá jeho ústředního nepřítele Kapitána Háka. Samostatnou melodickou linku, která nicméně koresponduje s tou Panovou, pak má Víla Zvoněnka. Texty k písním vytvořil Xindl X a naprosto odpovídají tomu, nač jsme u něj zvyklí. Verše se trefně a nijak banálně rýmují a dobře slouží vyprávění příběhu.

Ústředním prvkem scénografie Marka Zákosteleckého je středová točna, která v jedné poloze evokuje palubu lodi, kdežto ve druhé interiér kajuty nebo podzemní úkryt v Zemi Nezemi. Po stranách scény je oblast portálů vyplněna malovanými dekoracemi, které i s pomocí vhodného nasvícení pomáhají budovat atmosféru. Kostýmy Sylvy Zimula Hanákové vychází z tradičního pojetí příběhu, takže oblečení postav ve skutečném světě je historizující, kdežto kostýmy obyvatel Země Nezemě mají mnohem pohádkovější ráz.

Herci překvapivě dobře zvládají hru s dětským publikem a dovedou pružně reagovat i na nepředvídatelné situace, které vzhledem k lehké interaktivitě přirozeně vyvstávají. Místy je stylizace postav snad až moc excentrická, oko dětského diváka to však snese a dospělí zároveň příliš netrpí. Brilantní výkon podává zejména Filip Březina jako Kapitán Hák, který není pouze bezcitným zloduchem, nýbrž vcelku životnou postavou s hromadou trablů, z nichž sice jen jednou, ale zato nejotravnější, je Petr Pan. Březina je vynikající ve střídání polohy zlosyna nenávidějícího svět s polohou ustrašeného chlapce děsícího se vlastní matky. Petr Pan Kryštofa Krhovjáka je pro děti typickým hrdinou, pro dospělé možná spíš lehce otravným floutkem, Hákovu averzi vůči němuž dovedou celkem snadno pochopit. Krhovják má perfektní mimiku a celou dobu vypadá, že nic nebere vážně, protože celý život je pro něj pouze hrou, kterou si má co nejvíc užít. Nepřehlédnutelný je také Martin Donutil jako psí chůva Nana, který má i přes komický kostým nezpochybnitelnou autoritu a volí velmi uklidňující tón hlasu, jako by se chystal zlobivé děti uklidňovat nějakou pěknou dobrodružnou pohádkou. A na publikum to funguje. Obdivuhodný je také výkon Terezy Krippnerové jako víly Zvoněnky, která má jedny z nejtěžších pěveckých partů a zároveň mluví v podstatě jen formou různě zkomolených skřeků, takže celé porozumění je založeno na její velmi sugestivní mimice a gestice, kterou zvládá dokonale.

Petr Pan je představením primárně pro děti, které však dovede pobavit i dospělé a které je navíc kvalitně odvedenou prací. Tvůrci připravili plnohodnotnou inscenaci, která nehřeší na věk cílových diváků a poskytuje velmi komplexní zážitek. Herecké výkony v sobě mají jistou míru afektovanosti, nicméně korespondují s celkovým pojetím a herci navíc výborně pracují se svým publikem. Hudba je melodická a příjemně charakterotvorná, byť v podstatě nezapamatovatelná, jelikož není nijak zvlášť originální, texty dovedou zaujmout. Petr Pan je jednoduše zábavnou hudební komedií, která se nesnaží hrát si na intelektuální divadlo, nýbrž napřímo servíruje to, co slibuje - pohádku pro všechny, kdo odmítají vyrůst. A je to moc dobře.