Vysokoškolská zkušenost je naprosto neocenitelná, ne nadarmo se říká, že právě na univerzitě vznikají přátelství i zážitky na celý život. Bree se rozhodla přihlásit do přípravného programu na Severokarolinské univerzitě, kde v minulosti studovala její matka. Té se to ani trochu nelíbí a s Bree se pohádá, ovšem krátce nato má smrtelnou dopravní nehodu. Bree je naprosto zničená, zároveň se v ní však rodí podezření, že její matka nezemřela jen tak náhodou. A je za každou cenu odhodlaná zjistit pravdu.
Bree má zjevný talent dostávat se do potíží, protože si na ně zadělá už první noc v kampusu, kdy se vykrade na studentskou party do zatopeného lomu a je při tom chycena. Za trest získá mentora z řad starších studentů, který na ni má dohlížet a starat se o to, aby se podobné excesy neopakovaly. Nick ovšem není tak úplně obyčejný student, patří k tajnému bratrstvu Kulatého stolu. To sice na první pohled vypadá jako řada podobných univerzitních spolků, nicméně ve skutečnosti jde o přísně strukturovanou magickou organizací potomků krále Artuše a jeho rytířů, o které by nikdo zvenčí neměl vědět.
Bree se rozhodne řád infiltrovat, protože po jistém incidentu má podezření, že by mohli mít prsty ve smrti její matky. A ona je odhodlaná za každou cenu zjistit pravdu. Nick z jejího rozhodnutí není zrovna dvakrát nadšený, protože to znamená, že se bude muset vrátit mezi lidi, s nimiž se pokusil zpřetrhat veškerá pouta, nedokáže však Bree nic odmítnout. Situace v kampusu se ovšem začíná i bez toho komplikovat. Do světa proniká čím dál víc démonů a nestvůr, a Řád bude mít co dělat, aby se s nimi popasoval.
Nejsilnější stránkou Mýtonošů je skvěle vystavěný svět a silné charaktery. Navíc se autorka nebojí ani komplikovanějších společenských témat, a zasazuje proto do svého románu rasovou problematiku nebo otázku psychických onemocnění. Ani u jednoho nicméně jako čtenář nemáte pocit, že by tlačila na pilu, nebo se snažila téma nějak násilně napasovat. Naopak jde spíše o organické vyplynutí z dění, které do příběhu dokonale zapadá. Tracy Deonnová se hodně zaměřuje na jižanskou minulost a skutečnost, že většina zdejších starobylých institucí byla zbudována na krvi černých otroků. Více či méně skrytý rasismus se prolíná celým dílem a poukazuje na elitářskost amerického univerzitního systému zejména na stále velmi konzervativním Jihu. Druhou velkou otázkou, kterou autorka představuje, je psychické zdraví. Bree přišla o matku, s čímž se jen velmi těžko vyrovnává, a navíc uzamyká smutek v sobě, což k její pohodě všeobecně nepřispívá. Nevidí nebo spíš nechce vidět lidi, kteří se jí snaží pomoct, protože si jen nerada pouští kohokoliv k tělu a je pro ni snazší nic necítit. Autorka se problematice zármutku věnuje s velkým respektem podloženým osobní zkušeností, takže na problematiku nejen upozorňuje, ale dělá to velmi věrohodně.
Jak již bylo zmíněno, Mýtonoši mají skvěle propracovaný svět, v němž jsou nastavená jasná pravidla, která fungují, a pokud snad něco vypadá zpočátku nelogicky, přijde moment, kdy se to vysvětlí. Autorka se nebojí velmi překvapivých zvratů, z nichž mnohé čtenáře doslova šokují svou nečekaností. Jak se nicméně postupně odhalují další a další informace, jednotlivé dílky do sebe čím dál víc zapadají, až vznikne finální ucelená skládačka.
Román je protkaný zajímavými charaktery, které nemusí být nutně vždycky sympatické, ovšem jejich chování a jednání dává v kontextu románu smysl. Hlavní hrdinka Bree je v první řadě nesmírně tvrdohlavá a neústupná v cestě za vytyčenými cíli. Naučila se nepouštět si lidi k tělu a obrnit se před jakoukoliv potenciální diskriminací, protože jako černoška musí mít ještě tvrdší lokty než ostatní. Dovede být velmi loajální ke svým přátelům, ovšem často v ní zvítězí sobeckost a ona upřednostní sebe před vším ostatním. Velmi zajímavým charakterem a mým osobním oblíbencem je Selwyn, merlin kapituly, který mistrovsky ovládá magii a pro ochranu Řádu a Nicka, jemuž slouží, udělá cokoliv. Už z principu nikomu nevěří, a pojme-li jakékoliv podezření, půjde za ním zcela bezhlavě a bez ohledu na následky, které by to mohlo mít. Hluboko uvnitř však ukrývá určitou zranitelnost, kterou nepovažuje za vhodné dávat najevo. V určitých pohledech jsou si s Bree velmi podobní, což částečně stojí za jejich komplikovaným vztahem, právě jeho vývoj však patří k nejlepším prvkům románu. Nick má coby postava pro příběh zásadní význam, jeho prostor je však značně omezený. Na první pohled je to výborně vypadající kluk odvedle, který chce být s každým zadobře, příčí se mu násilí a nesouhlasí s prosazováním věcí hrubou silou. Když se však někdo opováží vztáhnout ruku na jeho blízké, proměňuje se v agresivního a výbušného kluka, který si nic nenechá jen tak líbit a nezáleží mu na tom, koho si tím znepřátelí. Vedle ústřední trojice se v románu objevuje i celá řada dalších, velmi zajímavých charakterů, jejichž význam pro vývoj a směr událostí je mnohdy až překvapivě zásadní.
Mýtonoši jsou skvěle napsaným románem, který žánrově víceméně odpovídá urban fantasy, nicméně má řadu prvků, které ji přesahují. Díky nastoleným společenským otázkám má text hloubku, a vedle odpočinku proto nabízí i možnost hlubšího zamyšlení. Autorka stvořila propracovaný, dobře fungující svět osídlený velmi zajímavý charaktery se silnými osobními příběhy. Román je dobře vystavěný, prošpikovaný značným množstvím zvratů a navíc i skvěle napsaný, takže jeho jazykovou stránku ocení i náročnější čtenáři. Jednoduše dobře fungující kombinace, která je slibným začátkem série a rozhodně stojí za přečtení.
Tímto děkuju Humbooku a Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře:
Okomentovat