Můj rok 2021

Každý rok se odehrává jenom jednou a nabízí nám 365 unikátních příležitostí něco zažít, splnit si své sny nebo prostě jen tak být. A když je za námi, vůbec není od věci trochu bilancovat. Takže jaký byl můj rok 2021?

Musím říct, že uplynulý rok pro mě byl plný velkých rozhodnutí a životních změn, ale taky plný zábavy, cestování, poznávání sama sebe a nacházení věcí, které mě baví a dělají šťastnou. Nechci se tady nějak sentimentálně dojímat, protože byť mě rozbrečí i Krteček, nemám to úplně v povaze. Spokojím se s tím, že jsem se za ten rok změnila a posunula, užila si spoustu zábavy a byť tomu okolnosti občas nepřály, dokázala si na všem najít to dobré. A teď se už pojďme podívat, co všechno se v mém životě za ten rok změnilo. :)

• Po třech a půl roce jsem se rozhodla změnit práci, takže jsem dala výpověď a ke konci roku z firmy odešla, abych zahájila nové pracovní dobrodružství. Uvidíme, co mi to nakonec přinese.
• Po letech jsem se vrátila k hraní divadla. Že prkna, co znamenají svět, naprosto miluju, všichni víte. V minulosti jsem ochotničila a usoudila jsem, že je ten správný čas se k tomu zase vrátit. A ani v nejmenším nelituju.
• Začala jsem se učit turecky. Mám k téhle zemi dlouhodobě kladný vztah, fascinuje mě její kultura i historie a říkala jsem si, že by nebylo od věci trochu víc se o ní dozvědět i prostřednictvím jejího jazyka.
• Začala jsem běhat, a to i přesto, že jsem tenhle sport vždycky nenáviděla. Covid a zavřená fitka mě ale přiměl aspoň to zkusit a zjistila jsem, že u ničeho se tak dobře neposlouchají podcasty, nemluvě o tom, že si člověk perfektně pročistí hlavu.
• Po několika letech jsem si zkusila zase něco namalovat, protože jsem dostala k Vánocům poukaz na výtvarný zážitkový večer ArtMoment, a zjistila jsem, že mě to pořád baví a odpočinu si u toho. Ke kreslení bych se rozhodně ráda vrátila, jen mi na to kvůli práci a hromadě dalších věcí nějak nezbývá čas.
• Provdala jsem svoji nejlepší kamarádku a svatbu, stejně jako předchozí rozlučku se svobodou si moc užila, protože se sešla příjemná parta lidí, kde se sice skoro nikdo navzájem neznal, ale i tak to bylo extrémně uvolněné a zábavné.

Důležitou součástí mého života je cestování. Ráda vyrážím na procházky po Praze, výlety po republice i cesty do zahraničí. Poznávání nových míst totiž člověka neuvěřitelně obohacuje a rozšiřuje mu obzory. Navíc si říkám, že kdy jindy budu mít příležitost tolik cestovat, než dokud jsem mladá a bez závazků? Pravda, kvůli covidu to bylo trochu komplikované, protože celý první půlrok se nikam vyjet nedalo, ale v tom druhém jsme si to dokonale vynahradili. :)

• Objevila jsem nová místa v Praze, kam mě z nějakého důvodu nenapadlo se nikdy předtím vydat. 
• Vyšlápla jsem si na zimní Petřín, což byl zážitek stejnou měrou iritující jako neuvěřitelně komický a s ohledem na náš zvrácený smysl pro humor to druhé nakonec převládlo. 
• Zavítala jsem taky do lesoparku Cibulka, který mě překvapil svým klidem i rozlehlostí, zejména proto, že neleží až tak daleko od centra města.
• Poprvé za těch skoro deset let, co žiju v Praze, jsem se podívala do botanické zahrady a nechápu, proč mi trvalo tak dlouho se tam vydat, protože je naprosto kouzelná.
• Prošla jsem si velkou část Prahy 8 a 9, když jsem spolu se speciálně vymyšlenou hrou následovala osudy atentátníků útočících na zastupujícího říšského protektora Heydricha i obětí následné heydrichiády.
• Taky jsem prochodila velkou část Starého Města po stopách Rychlých šípů.
• Podívala jsem se do zahrad Pražského hradu a taky do Jeleního příkopu, který je sice otevřený už nějakou dobu, ale já na něj až do loňska nenašla čas.
• Zúčastnila jsem se Noci kostelů a navštívila kostely, které za normálních okolností jenom míjím bez zastavení.
• Nemohla jsem si nechat ujít ani Open House, protože kdy jindy se podívat do jinak nepřístupných, ale architektonicky nesmírně zajímavých objektů? V roce 2021 jsem navštívila Šalounovu vilu, čerstvě zrekonstruované kulturní centrum Vzlet, reprezentační schodiště v Paláci Flora a dvě vyhlídkové terasy - na Domu módy a Quadriu.
• Mám ráda muzea a výstavy, takže jsem nemohla odolat, když se po čase zase otevřely. Navštívila jsem výstavu Sluneční králové v Národním muzeu a zavítala taky do zdejších stálých expozic zvířat a moderních dějin. Zoologická výstava je nádherně udělaná, dějiny mě, ač jsem historik, příliš nenadchly.
• Pokud jde o výstavy, zavítala jsem ještě do Světa pohádek Boženy Němcové, který je částečně interaktivní, představuje autorčiny pohádky včetně jejich nejrůznějších adaptací a mimo jiné si tady můžete prohlédnout filmové kostýmy třeba z Pyšné princezny nebo Tří oříšků pro Popelku.

• Česká republika je krásná a má toho mnoho co nabídnout, proto nikdy není na škodu vyrazit na kratší nebo delší výlet po jejích krásách.
• Strávila jsem hned dva víkendy v Krkonoších. První na konci června, kdy jsme se ségrou vyrazily do Špindlerova Mlýna a krom relaxu ve wellness si dopřály taky několik výšlapů včetně výstupu na Sněžku za východem slunce. Podruhé to bylo v říjnu do Rokytnice nad Jizerou, kde jsme s divadelní partou hráli hlavně různé improvizační hry, ale zbyl čas i na nějaké menší výlety.
• Na podzim jsem byla taky v Mariánských Lázních, protože jsem si řekla, že bych postupně ráda poznala celý lázeňský trojúhelník a snad i další lázeňská města u nás. Bylo to celé hlavně o procházkách a relaxaci, ale bylo to moc fajn.
• Vyrazila jsem do Veltrus, kde jsem jedno léto pracovala jako průvodkyně, abych si trochu zavzpomínala na staré časy, ale hlavně proto, že po dvaceti letech od povodní byla otevřena zrekonstruovaná hlavní budova zámku. A protože jsem ji chtěla vidět už od dob, kdy jsem zpracovávala bakalářku o Chotcích, nešlo odolat.
• Podívala jsem se taky do Hradce Králové, kde jsem do té doby nebyla. Mamka tam studovala na vysoké, takže nám aspoň mohla ukázat, kam chodila na přednášky a jak se všechna tahle místa za těch x let změnila.

• A ochuzena jsem nebyla ani o zahraničí. Ještě začátkem roku to sice vypadalo všelijak, ale nakonec se mi povedly hned čtyři fantastické dovolené.
• Nejdřív jsem vyrazila začátkem července do Chorvatska. Šlo o vcelku spontánní nápad, kdy jsme se rozhodly využít vlakové spojení a podívat se do Záhřebu. Ten sám o sobě má sice příjemnou atmosféru, ale jinak nemá moc co nabídnout, proto jsme si zdejší pobyt okořenily ještě výletem k Plitvickým jezerům, která jsou jedním z nejkrásnějších kusů přírody, co jsem kdy viděla, a pokud budete v Chorvatsku, určitě je nevynechejte.
• V polovině července nás čekala dovolená na Madeiře. Šlo o další vcelku spontánní nápad, byť mnohem plánovanější, protože ségra někde viděla fotky a Madeira ji nadchla. Musím souhlasit s tím, že se jedná o naprosto kouzelný ostrov s odzbrojující přírodou a ohromnou rozmanitostí. Není to tu na válení u moře, spíš na turistiku, ale všechny procházky a výšlapy stojí za to. Pokud sem vyrazíte, doporučuju půjčit si auto, abyste mohli všechno pohodlně projet, zároveň však upozorňuju na to, že to chce mít nějaké řidičské zkušenosti, protože zdejší cesty jsou dost nemilosrdné a představují zátěžovou zkoušku pro vaše schopnosti i nervy. Já si ve výsledku zdejší řízení celkem užila, ale nebudu tvrdit, že to nebyl stres.
• V srpnu byl čas na relaxační dovolenou u moře i s našima a volba padla na Kanárské ostrovy. Přestože jde o vcelku populární prázdninovou destinaci, já tu byla poprvé. Vybrali jsme si Tenerife a povedlo se nám vychytat nejteplejší týden za posledních deset let. :D Nakonec jsme ale přežili a krom plavání a opalování byl čas i na nějaké ty výlety po ostrově. Třeba do národního parku Teide.
• Během adventu jsme se ségrou usoudily, že by to chtělo ještě někam se podívat a trochu si odpočinout od všeho předvánočního stresu, takže jsme si udělaly výlet do Říma, který byl naprosto skvělý. Jednak bylo ve městě minimum turistů, takže jsme se nikde nemusely mačkat v nesmyslných davech, jednak nám s jedinou výjimkou i velmi pěkně vyšlo počasí. Jednoduše velmi příjemné oživení toho stresu doma.

Pokud existuje něco, co vedle knížek a cestování tvoří velkou část mého života, je to divadlo. Miluju ho odmalička a tahle moje láska se s věkem jenom prohlubuje. Na recenze a pravidelné updaty s doporučením už jste u mně zvyklí, takže si to pojďme shrnout.

• v roce 2021 jsem navštívila celkem 24 představení, z toho
• 6 muzikálů,
• 2 balety,
• 11 činoher,
• 1 multimediální show,
• 5 hudebních komedií, respektive inscenací.
• napsala jsem celkem 18 divadelních kritik
• kdyby vás zajímalo, co se mi líbilo nejvíc, pak z činoher to bude Hamlet, byť mu velmi těsně šlape na paty Honzlová, Diktátor a Vojna a mír, a z muzikálů Billy Elliot

A teď už konečně přejděme k tomu, na co celý článek čekáte - knižní shrnutí mého roku 2021. Vzhledem k tomu, že tohle je primárně knižní blog, nemůžu vás ochudit o nějaké statistiky. A protože jsem systematik, je jich poměrně hodně. Začněme tím, že jsem celkem přečetla 92 knih a 30 477 stránek. Limit jsem si stanovila na 80 kusů, takže se mi povedlo ho o celých 12 kusů překročit. Z přečtených knih 12 tvořily recenzní výtisky, které mi až na výjimky poslali sami autoři a já jim za to moc děkuju. Vychází nám to tedy na průměrně jednu povinnou knihu k recenzi měsíčně, což je rozhodně velmi příjemná bilance. Dalších 7 knih jsem četla pro Albatros Media na posudek, ať už proto, abych zhodnotila, jestli má kniha vůbec vyjít, nebo abych určila marketingovou strategii pro její propagaci. Kdyby vás to zajímalo, většinou jsem k vydání doporučovala a něco z toho skutečně v příštím roce vyjde.

• Pokud by vás zajímalo, jak jsem to v loňském roce měla se žánry, pak jsem přečetla
• 22 společenských románů
• 15 romantických a erotických příběhů
• 13 YA fantasy románů
• 9 YA contemporary románů
• 8 historických románů
• 6 dětských knih
• 5 fantasy románů
• 4 biografie
• 3 dystopie
• 2 komiksy
• 2 klasiky (shodou okolností obě v dubnu)
• 1 sci-fi
• 1 humoristickou knihu
• 1 populárně naučnou knihu
• 5 knih z celkového počtu byly re-readingy
• Je z toho docela dobře vidět trend, po čem nejčastěji sahám, a nijak mě to nepřekvapuje. Kupodivu jsem se nedostala ani k jednomu thrilleru nebo detektivce, což se mi běžně nestává, byť to ani trochu není můj žánr. Tak trochu si myslím, že v příštích letech dojde k ještě většímu odklonu od YA knih, ale určitě je nikdy nepřestanu číst úplně, protože je považuju za nenáročné odpočinkové tituly, u nichž skvěle vypnu.
• Co se jazyků týče, je to v roce 2021 až otravně monotematické
• 50 knih bylo původně v angličtině (10 z toho jsem přečetla přímo v originále)
• 29 knih napsali čeští autoři
• 5 knih vyšlo původně v němčině
• 3 romány jsou původně francouzské
• 1 slovenský
• 1 italský
• 1 ruský
• 1 arabský
• Mým předsevzetím pro rok 2022 je přečíst každý měsíc aspoň jednu neanglofonní knihu, což jsem technicky vzato splnila i v roce 2021, ale stejně bych chtěla číst co nejširší jazykové spektrum románů.
• Přejdeme-li k hodnocení, pak jsem průměrně dávala 3,9 *, respektive 80,91 %, což odpovídá zhruba 4 *. Měsícem, kdy jsem měla nejšťastnější ruku na knížky, se stal říjen, naopak nejhůř jsem volila v lednu. Rozložení hvězdiček je následující:
• 1 * - 1 kniha
• 1,5 * - 1 kniha
• 2 * - 2 knihy
• 2,5 * - žádná kniha
• 3 * - 11 knih
• 3,5 * - 16 knih
• 4 * - 21 knih
• 4,5 * - 13 knih
• 5 * - 16 knih
• V průměru jsem hodnotila dost vysoko, což nejvíc vypovídá o tom, že dobře znám vlastní čtenářský vkus a účelově si vybírám knihy, o nichž předpokládám, že se mi budou líbit. Občas se sice seknu, ale to k tomu prostě patří. A ne, v nejlepších knihách se neobjeví všech 16 pětihvězdičkových knih, ale nejspíš jenom polovina z nich.
• Jde-li o nové přírůstky do mojí knihovny, má sbírka se rozrostla o 70 nových kousků.
• 52 jsem si koupila sama (z toho 26, tedy polovinu, už jsem přečetla)
• 18 jsem od někoho dostala, ať už jako dárek nebo k recenzi (z toho 9, tedy polovinu, už jsem přečetla)
• V knihovně mám aktuálně 131 nepřečtených knih. Mým cílem je dostat se v průběhu roku 2022 pod stovku.

Poslední statistika shrnující můj rok 2021 se bude týkat přímo blogu respektive obsahu mých sociálních sítí. Facebook a Instagram teď řešit nebudu, protože jsou pro mě spíš doplňkem než primárním zdrojem.

• Na blogu se objevilo celkem 119 článků, z toho
• 79 knižních recenzí
• 18 divadelních kritik
• 22 tematických článků (hlavně přečtena a cestovatelské články)
• Na YouTube vyšlo celkem 24 videí s celkovou stopáží 13 h 41 min 32 s. Z toho
• 17 knižních (10 h 50 min 52 s)
• 7 cestovatelských (2 h 50 min 40 s)

Tím bych ukončila tenhle extrémně vyčerpávající výčet, protože, ač mám statistiky ráda a připadají mi zajímavé, rozhodně vás nechci unudit k smrti. Sama sobě i vám přeju, ať rok 2022 přinese do života jen to nejlepší, užijete si ho naplno a dělejte hlavně to, co vás baví. Sama jsem zvědavá, co mi těch 365 nových dní přinese, ale už teď můžu říct, že se na to moc těším. :)