Barcelona, po stopách Antonia Gaudího

Barcelonu má většina lidí spojenou s Antoniem Gaudím, který tu působil na přelomu 19. a 20. století a svými unikátními stavbami vtiskl městu novou tvář. Barcelona ale nabízí mnohem víc. Můžete se procházet po vznosných bulvárech plných drahých obchodů, ale stejně tak můžete bloudit úzkými uličkami starého města nebo cítit pod prsty písek pláže a nechat si cuchat vlasy mořským vánkem. Navíc jde o město s neskutečně mladistvou atmosférou, které se může chlubit bezpočtem skvělých podniků a, máte-li zájem, taky bohatými možnostmi nočního života.

Jak do Barcelony a jak po ní

Nejrychlejší a nejpohodlnější cesta do Barcelony je přirozeně letadlem. Z Prahy létá do města několik různých společností a cesta vás vyjde v závislosti na dopravci a sezóně na něco kolem dvou tisíc. My letěly s Eurowings a platily jsme přesně 2 000 Kč za zpáteční letenku, takže s ohledem na aktuální situaci v cestovním ruchu zcela adekvátní cenu.

Po přistání na barcelonském letišti se můžete rozhodnout, jak se dopravit do města. Vybírejte i s ohledem na to, kde budete bydlet, aby vámi vybraný spoj stavěl co nejblíž cílové destinaci, případně na něj navazoval nějaký prostředek MHD. Doprava z letiště není na rozdíl od jiných evropských měst až tak drahá, vyjde vás v závislosti na zvoleném prostředku maximálně na nějakých 6 euro. Nejrychlejší je vlak, který stojí 4,60 euro a z letiště odjíždí každou půlhodinu (vždy v celou a osm minut nebo půl a osm minut). Zastávky se vám ukazují na obrazovce uvnitř, takže se bez potíží zorientujete, zároveň se na monitoru objevuje, jaké další linky MHD na vlak navazují, takže budete vědět, kde vystoupit. Do centra to trvá necelou půl hodinku. Další možností je autobus nebo metro, v prvním případě nicméně počítejte s možností zácpy, v tom druhém s tím, že metro úplně míjí centrum, takže stejně musíte někde přestoupit.

Přímo po Barceloně jezdí metro, autobusy nebo trolejbusy, které vás dopraví prakticky kamkoliv si zamanete. Záleží tak hlavně na vás, jak moc se vám chce nebo naopak nechce chodit. V případě, že budete bloudit starým městem, zvládnete to úplně bez potíží jenom po svých, pokud se rozhodnete bloudit v širším centru a poznávat Gaudího stavby, nějaké "přibližovadlo" vám přijde vhod, jelikož jednotlivé objekty jsou od sebe celkem daleko, občas je dělí klidně tři nebo čtyři kilometry. Pro zdatného chodce to není problém, jen se na to radši psychicky připravte. Jednosměrná jízdenka vás vyjde na 2,40 euro, pokud víte, že budete jezdit víc, dá se pořídit i lístek na 24 nebo 48 hodin.

Kde se ubytovat a kde najíst

V tomhle případě hodně závisí na vašich finančních možnostech a nárocích na pohodlí. Ve městě je totiž hromada ubytovacích zařízení rozmanitých kategorií, které vám poskytnou adekvátní pohodlí. Pokud víte, že se budete do hotelu vracet jenom přespat, je celkem zbytečné platit velké peníze za luxusní apartmán, pokud však chcete maximalizovat své pohodlí, i takové možnosti bydlení bez potíží najdete. My si vybraly menší hostel v centru starého města jen kousek od hlavního náměstí a katedrály. Hostal Fernando nabízí pohodlné, útulné a plně vybavené pokoje, kde máte k dispozici vlastní koupelnu včetně ručníků a sprchového gelu a v ceně je i snídaně, která sice není extrémně bohatá co do výběru, ale všeho jídla je dost a zároveň nemusíte mít strach, že si nevyberete. Tohle ubytování s klidným srdcem doporučím.

Co se jídla týče, máte v Barceloně nepřeberné možnosti. Jsou tu podniky všech cenových kategorií i druhů. Narazíte na klasické restaurace, kavárny i bistra nabízející tapas, na které si Španělé docela potrpí. Celkem častá je tu taky italská kuchyně a všude nabízejí ryby a mořské plody. Standardně vás jídlo v restauraci vyjde na přibližně 15 euro za jeden pokrm, pokud ale chcete ušetřit, zajděte na polední menu. V jeho rámci většinou dostanete předkrm, hlavní chod i dezert, košík s chlebem a navrch ještě pití podle vaší vlastní volby (vztahuje se i na alkohol) a cenově vychází úplně stejně, jako jedno jídlo z jídelního lístku, tzn. nějakých 13 - 15 euro. Na kávu si Španělé vyloženě nepotrpí, ale zároveň ani nenabízejí takovou, co by se nedala pít, velmi chutná ale bývá horká čokoláda, doporučuju dopřát si ji s churros. :)

Ať už se rozhodnete najíst kdekoliv, nebudete s tím mít žádný problém. Jen počítejte s tím, že otevírací doba restaurací se od té, na niž jsme zvyklí z Čech, dost liší. Některé podniky jsou otevřeny celodenně, jiné však mají otevřeno jenom přes poledne a večer. A protože Španělé jsou zvyklí jíst pozdě, oběd se servíruje obvykle mezi 13 a 16 hodinou, kdežto na večeři se dostanete plus minus od 19 hodin. Pokud se ale budete chtít najíst v deset večer, nikomu na tom nepřijde nic zvláštního a okolo vás bude hromada lidí, kteří budou jíst taky.

Co v Barceloně vidět a rozhodně neminout

Barcelona má dvě tváře - historickou a moderní. V té první se můžete ztratit ve spleti úzkých uliček a objevovat spoustu malebných zákoutí, v té druhé se budete procházet po vznosných, širokých a velmi geometricky vyprojektovaných bulvárech, kde občas celé dlouhé minuty při cestě k dalšímu zajímavému monumentu nemusíte zahnout. Obojí má něco do sebe, byť atmosféra starého města je asi přece jenom unikátnější.

Staré město se vyznačuje především značným množstvím kostelů různých stylů i stáří. Narazíte tady vedle gotiky i na pozůstatky románského slohu nebo stavby podobné byzantské architektuře. Rozhodně však při svých toulkách nevynechejte hlavní barcelonskou katedrálu sv. Eulalie a katedrálu Panny Marie z moře, kterou proslavil Falconesův román Katedrála moře. Ne všechny kostely jsou běžně přístupné a otevřené, nicméně pokud se na jejich obhlídku vypravíte v neděli, máte slušnou šanci do nich nakouknout před mší nebo po ní. Na starém městě leží ještě několik vcelku zajímavých paláců, z nichž některé hostí muzea, jinak je to ale spíš o procházení se a nasávání atmosféry.

Vydáte-li se do novější a modernější části Barcelony, bude vás to lákat asi hlavně po stopách Antonia Gaudího, který městu vtiskl jeho podobu. Sami obyvatelé si jeho unikátnost dobře uvědomují, proto jsou všechny stavby s ním spojené náležitě zpeněženy. Pokud byste chtěli projít všechny jeho domy, pěkně se plácnete přes kapsu, nicméně venkovní okukování fasád vás naštěstí nic nestojí.

Tak trochu symbolem města je Sagrada Familia, která se ani po více jak sto letech od zahájení stavby nedočkala svého dokončení. V současnosti je hotová odhadem ze dvou třetin, kompletní by měla být v roce 2026, nicméně i nad tím stále visí otazník. Skutečnost, že značná část stavby schází, nicméně nemá žádný vliv na velmi působivý a překvapivě barevný interiér. Za vstup zaplatíte 25 euro.

Dalším takřka ikonickým Gaudího monumentem je park Güell na kopci nad městem. Přímo k němu nic nejezdí, takže minimálně kus cesty si budete muset vyšlapat po svých, za výhled to ale určitě stojí. Za vstup zaplatíte 10 euro a můžete se po celé ploše naprosto volně pohybovat, jedinou výjimkou je schodiště s ještěrkou, které má omezenou kapacitu a pouští se k němu postupně. My v řadě reálně strávily tak deset minut, ale v sezóně to asi může být i delší čekání, proto s ním radši počítejte.

Většina Gaudího barcelonských domů stojí relativně blízko sebe na jedné z hlavních tříd nebo v jejím těsném sousedství. Pokud pojedu odshora, pak nejprve narazíte na Casa Vicens, vstupné je 18 euro. Následuje asi nejznámější Casa Mila známý také jako La Pedrera, kam zaplatíte za vstup 25 euro, ale mají tady velmi příjemnou a cenově přijatelnou kavárnu, takže aspoň kousek interiéru okusit můžete i bez vstupného. Další v pořadí je Casa Battló, který zaujme na první pohled pestrou fasádou kontrastující s motivy smrti, které jsou na ni využity. Jde o jeden z nejkrásnějších Gaudího domů, zároveň však o ten nejdražší, návštěva vyjde na 39 euro (35, pokud si lístky koupíte předem). Trochu stranou hlavního bulváru stojí ještě Palau Güell, který je v porovnání s dalšími Gaudího domy takřka nudný, protože má velmi konzervativní vzhled. Sem se dostanete za 12 euro.

Zajímavou zkušeností je také návštěva některého ze zdejších trhů, kde na vás ze všech stran útočí zejména čerstvé ovoce a ryby, ale taky místní pečivo nebo hotové pokrmy. Jídlo si můžete nakoupit s sebou, nebo se posadit přímo na místě v některém z místních bister, kde máte jistotu absolutní čerstvosti. Výrobky jsou lokální, dost často jde i přímo o katalánské speciality, které nikde jinde neseženete.

V horkém létě, ale klidně i za trochu nevlídnějších podmínek si užijete soustavu zdejších pláží. Táhnou se několik kilometrů a žije to na nich celoročně. V létě se tu většina lidí koupe, v zimě sem chodí běhat, relaxovat nebo třeba hrát domino, je tady taky volně přístupné workoutové hřiště a můžete si i zasurfovat.

Ať už do Barcelony zamíříte v jakémkoliv ročním období, nudit se rozhodně nebudete. Město má velmi mladistvý vibe a tolik rozmanitých tváří, že určitě narazíte minimálně na jednu, která se vám bude zamlouvat. A pokud sem vyrazíte mimo sezónu, můžete se navíc těšit na poloprázdné ulice, díky nimž si procházky užijete v ještě větším pohodlí. :)