Přijít o sourozence je extrémně náročné, ale když navíc patříte k rodině ortodoxních protestantů, vaše snaha se ztrátou se nějak vyrovnat bude o to těžší. Hlavní hrdinka se po smrti bratra snaží popasovat s novou rodinnou situací, a byť má rodiče a další dva sourozence, zdá se, že je na to úplně sama.
Hlavní hrdinka příběhu, která se čtenářům nepředstaví, ale v románu je přezdívána Bunda, se ocitá na prahu mezi dětstvím a dospíváním. Už není dítě, ale k dospělosti má zároveň velmi daleko, a dostává se na rozcestí, kde by uvítala cizí pomoc. Problém je, že její rodina patří k ortodoxním protestantům, pro něž jsou určitá témata takřka zapovězená, nemluvě o tom, že smrt dítěte uvrhla rodiče do zvláštního rezignovaného stavu, v němž zbytek svých potomků přestávají naplno vnímat.
Bunda se cítí ve světě i své vlastní situaci neprosto ztracená. Žije v neustálých obavách, že její rodiče nečekaně zemřou, zároveň však chce opustit vlastní život, protože ji neuspokojuje a připadá si v něm uvězněná. Potýká se s pocity, které nedokáže popsat, straší ji vlastní smrtelnost a v důsledku výchovy má o světě zkreslené představy založené na vlastních mylných domněnkách.
Román tematizuje zejména problematiku smrti, kterou se postavy zoufale snaží pochopit, proto s ní mnohdy až zvráceně experimentují. Smrt je v jejich životech přítomna na každém kroku jako strašák i neodvratný důsledek existence, jemuž se nejde za žádných okolností vyhnout. Vedle toho zaujímá silné postavení také téma sexuality, s níž hrdinové experimentují stejně jako se smrtí, pocity, které v nich podobné jednání vyvolává však chápou snad ještě méně než v prvním případě. Ortodoxní náboženská výchova je navíc staví do nezáviděníhodné pozice, jelikož jakékoliv sexuální hrátky jsou pro ně v podstatě zapovězené, tím pádem už sama myšlenka na ně je hříšná, natož pak otevřené praktikování. Postavy v čele s hlavní hrdinkou se tak neustále ocitají v zajetí morálních dilemat a musí se vyrovnávat s vlastními touhami postavenými do střetu k jejich výchově a hluboko zakořeněným přesvědčením. To se stává živnou půdou pro trauma vzniklé po smrti bratra, s nímž se hrdinka ani postupem času nedokáže vyrovnat, protože si neuvědomuje, že o trauma jde. Svou roli hraje i skutečnost, že dospívá, zmítají jí hormony a niterná nutkání, jimž nedokáže vyhovět, protože jí nikdy nikdo neřekl, jak na to.
Autorka pravděpodobně částečně vychází z vlastních zážitků, román však není autobiografií a zaměřuje se zejména na psychologii hlavní hrdinky. Bunda a její vnitřní svět jsou vykresleny s velkou precizností a pochopením pro její zmatené a obtížně definovatelné pocity. Hlavní hrdinka působí celou dobu utlumeně a nepřítomně, řada jejích myšlenek postrádá jakýkoliv racionální základ a ona sama i její okolí mají pocit, že nikam nezapadá. Tento dojem ještě umocňuje červená bunda, kterou neustále nosí a nikdy nesundává a která jí slouží jako brnění a ochrana před světem, do něhož sice patří, ale vlastně vnitřně nechce.
S večerem přichází tíseň je dobře napsanou knihou o děsivých věcech vylíčených extrémně sugestivním způsobem. Autorce se povedlo výborně zachytit trauma a způsoby, jakým se zahryzává do lidské osobnosti a postupně ji rozkládá. Hlavní hrdinka se musí vyrovnat se smrtí milované osoby i vlastním dospíváním a probouzející se sexualitou, a to vše v prostředí, kde se o citech ani osobních věcech nemluví a kde se každý přísně uzavírá do svého vlastního světa. Román je v mnoha ohledech náročný, vyžaduje si čtenářovu pozornost a vyvolává v něm pocity hnusu i beznaděje. Jde o neotřelou prózu, která vás dost možná bude deprimovat, ale za přečtení přesto stojí.
Žádné komentáře:
Okomentovat