Amelie miluje knížky a nejvíc ze všeho Kroniky Ormanu, fantasy o dvou sestrách, které najdou cestu z našeho světa do tajemné říše plné podivných stvoření a magie. Když proto dostane jako dárek k maturitě vstupenky na veletrh, kde by se měla setkat s jejich autorem, je štěstím bez sebe. Realita je ale nakonec jiná, a to není jediné zklamání Ameliina života. Ta největší rána totiž ještě nedopadla.
Amelie se už pár let kamarádí s Jennou, s níž ji svedla dohromady náhoda a jejíž rodiče ji považují za druhou dceru. Ameliiny rodinné poměry nejsou právě uspokojivé, takže to přijímá s vděčností. Navíc se jí líbí, že Jenna se vyžívá v plánování všeho a Amelie tak není nucena přejímat zodpovědnost za vlastní život. Skoro nikdy se nehádají, jeden velký konflikt spolu ale přesto mají. Na knižním veletrhu, kde se mají setkat s N. E. Endsleyem, autorem Kronik Ormanu, je totiž tahle beseda zrušena, ale krátce nato se Jenna kamarádce svěří, že se s autorem i přesto setkala. Amelie nechápe, jak jí to mohla udělat, a cítí se zrazená, takže mezi nimi zavládne napětí. A šanci nějak to mezi sebou urovnat už navíc nedostanou, protože Jenna odjíždí do Irska, kde tragicky zahyne.
Amelie najednou netuší, co se životem. Bez nejlepší kamarádky, jako by nic nebylo důležité a nemělo smysl. V momentě, kdy se hrdinka ve všem nejvíc plácá, se však stane něco nečekaného. Dorazí k ní kniha, speciální sběratelská edice Kronik Ormanu ve vydání, které by oficiálně vůbec nemělo existovat. Amelie netuší, kdo knihu poslal, ale má za to, že je to určitě dárek od Jenny. A protože v knihkupectví, které stojí na štítku odesílatele, jí po telefonu nic neřeknou, rozhodne se tam vypravit a získat informace z první ruky. To však ještě netuší, jaké překvapení tam na ni čeká.
Hlavní hrdinka se musí vyrovnávat s nepředvídatelnou a o to těžší situací, protože její nejlepší a v podstatě i jediná přítelkyně zemře a ona neví, jak dál. Nikdy o svém životě napřímo nerozhodovala, proto je pro ni situace, kdy nemá jinou možnost, extrémně nekomfortní. Snaží se najít cestu sama k sobě, pochopit, co ji v životě těší a kam by chtěla směřovat, ovšem zároveň bojuje s nepochopením svého okolí, které má naprosto odlišná očekávání. Amelie se bude muset naučit postavit sama za sebe a chodit s ostatními do konfliktu, pokud je to jediná možnost, jak být v životě šťastná. Po většinu času je však její jednání poměrně iritující, jelikož je nejen zmatená, ale především velmi snadno ovlivnitelná. Nechává manipulovat a podléhá cizím emocím, před těmi vlastními se uzavírá a má tendenci nechat o sobě rozhodovat autority, jelikož se bojí připustit, že její přání se mohou od těch jejich lišit.
Román zpracovává několik velmi zásadních témat a je především o traumatu ze ztráty. Oba hlavní hrdinové, tedy Amelie i Nolan Endsley, totiž o někoho přišli a potřebují si tento fakt nějak přebrat a sami v sobě srovnat. Zároveň jde o příběh hledání vlastní identity, jelikož ani jeden z protagonistů není pevně ukotven ve vlastním životě a potřebuje se najít, aby mohl pokračovat dál. Obě témata jsou zpracovávána citlivě a s pochopením pro trauma i bolest, kterou s sebou přináší, přesto jako by autorka zůstávala na povrchu a nedařilo se jí proniknout do hloubky a obsáhnout problém v úplnosti. Dotýká se některých konkrétních problémů, ale jiné opomíjí, a ani pocity hrdinů nejsou vždycky důsledně prokresleny.
Všechny stránky Amelie jsou knihou, která čtenáře přiměje se zamyslet, protože toho hodně skrývá mezi řádky. Předkládá náročná témata, o nichž se stále ještě nemluví tak často, jak by asi mělo, a to relativně odlehčenou formou, která neubíjí, ale může vyvolávat dojem nedostatečné hloubky. Nejproblematičtější je nicméně jazyk, který je sice poetický, ale poměrně specifický. Příliš neusnadňuje samotné čtení a je potřeba si k němu najít cestu. Přesto, nebo možná právě proto, však román za přečtení stojí.
Žádné komentáře:
Okomentovat