Dawn nerandí. Po extrémně nepříjemném rozchodu se zařekla, že už nikdy nenechá žádného muže, aby jí zlomil srdce, a uzavřela se do sebe. Když potká Spencera, její vnitřní bariéry se začínají bortit, protože proti jejich vzájemné přitažlivosti se velmi těžko bojuje. Dawn ale nehodlá ze svých předsevzetí slevit, takže Spencer nemá šanci. Nebo ano?
Dawn přijela do Woodshillu, protože po rozchodu potřebovala nutně změnit prostředí. Její bývalý partner zadupal všechny její sny v prach a ona se pomalu snaží postavit zpátky na nohy a slepit své roztříštěné srdce. Do toho jí ale ani trochu nezapadá žádný vztah, protože rozhodně nemíní pustit si kohokoliv k tělu na tak blízko, aby jí mohl ublížit. Soustředí se proto zejména na sebe a svoje psaní, které se pro ni stává únikem z reality a pomáhá jí posunout se v životě dál. Žádný z jejích kamarádů nicméně o jejím koníčku nic moc netuší, protože Dawn se věnuje erotickým romancím a tuhle skutečnost před svým okolím úzkostlivě tají, aby se nedočkala odsouzení.
Spencera Dawn zaujala snad hned v momentě, kdy se poprvé setkali, a od té doby ji soustavně zve na schůzky, čemuž však ona zarytě odolává. Spence navíc musí řešit i problémy doma, a když se všechno posčítá, je toho na jednoho člověka skoro trochu moc. Problém je, že Spencer o svých starostech nemluví, odmítá je sdílet a rozhodně nestojí o lítost ani o pomoc. Jak dlouho ale může trvat, než pohár přeteče?
Ve druhém díle své série Znovu se autorka vrací k hrdinům, které už čtenáři mohou znát z dřívějška, ale tentokrát jim dává hlavní roli. Na scénu se vrací i Allie a Kaden, tentokrát však pouze v roli nejlepších kamarádů. Dawn dlouhou dobu žila v poměrně toxickém vztahu, což si však sama neuvědomovala. Po jeho skončení má problém věřit lidem, zejména mužům. Celkově však působí jako člověk bojující s nedostatečným sebevědomím, kterého dovede rozhodit sebemenší maličkost. Na jednu stranu si zakládá na tom, že si sama poradí se vším, na druhou ji však stačí málo k tomu, aby se ocitla vteřinu před zhroucením a začala kolem sebe kopat. Zbytečně tak ostatním ubližuje, což ve výsledku bolí i ji.
Román se nebojí i některých závažnějších otázek a staví hrdiny do velmi nekomfortních situací, z nichž musejí hledat cestu ven. Často je to pro ně boj s nimi samými, jelikož narážejí na vlastní limity nebo vnitřní přesvědčení. Co oceňuju, je skutečnost, že postavy se chovají adekvátně svému věku a jsou schopné si o svých problémech normálně promluvit, místo aby uměle vyvolávaly dramata jenom tím, že spolu odmítnou komunikovat. Občas jim sice trochu trvá najít k tomu cestu a příležitost, ale ve výsledku se vždycky nějak rozumně domluví.
Věřit znovu je příjemná romantická oddechovka, která potěší všechny milovníky žánru. Hrdinové jsou sympatičtí, a i když máte občas chuť je proplesknout, v rámci možností je dokážete pochopit. Místy možná budete trochu bojovat s překladem, který občas působí šroubovaně, a to zejména v dialozích, lepší péči by si zasloužila také korektura. Pokud ale máte rádi romantické příběhy s aspoň mírným přesahem a bez uměle vykonstruovaných dramat, pak si román bezpochyby užijete.
Tuto sérii mám v plánu číst. :)
OdpovědětVymazatVítejte u Mišky