Když se antičtí bohové rozhodnou míchat do záležitostí smrtelníků, může to dopadnout hodně špatně. Ale taky nemusí. Někdy jsou bohové prostě jenom tichými diváky dění, do nějž čas od času lehce zasáhnou, aby pozměnili jeho nezvratnost a navedli kroky svých oblíbenců tím správným směrem...
Píše se rok 1942 a bohyně Afrodita je přistižena svým manželem Héfaistem při záletných pletkách. Ona i její milenec Áres jsou uvězněni a mají být za svůj prohřešek souzeni, Afrodita si však vyžádá právo na trochu jiný soud. Chce přítomným vylíčit jeden z nejkrásnějším milostných příběhů, ve kterém kdy měla prsty a který se odehrál na konci první světové války. Héfaistos je k tomu svolný, takže vyprávění může začít.
Afrodita nás přenáší do roku 1917, válka zuří už čtvrtým rokem a slibům o jejím brzkém konci už nikdo nevěří. Na taneční zábavě, která se koná v Londýně, na sebe náhodou narazí James a Hazel. On se tam jde odreagovat před svým odjezdem na frontu, ona hraje na klavír k tanci. Jeden pohled jejím směrem stačí, aby James zatoužil dívku blíže poznat, a sotva spolu prohodí pár slov, rodí se láska na první pohled. Společný čas těchto dvou je však velmi úzce ohraničen, protože válka se neptá a průběžně si žádá nové muže na frontě. A ani James není v tomto ohledu výjimkou. Má láska zkoušená dlouhým odloučením i nebezpečím zákopů šanci na úspěch?
Román ve skutečnosti obsahuje ne jeden, ale hned dva velké milostné příběhy, které jsou navzájem propletené. Přestože v případě obou jde o popis osudového vztahu, ani jeden z hrdinů to nemá snadné, protože jejich vzájemná láska je neustále ze všech stran vystavována zkouškám. Autorka navíc celý příběh staví na poměrně ostrých kontrastech. Afrodita se svým milostným příběhem je totiž pouze jedním z vypravěčů. Postupně se k ní přidávají ještě Apollón, Áres a Hádes, aby přispěli svým vlastním pohledem na věc. Apollón staví do centra svého vyprávění umění, které se pro muže na frontě stává často žádanou spásou, Áres se nerozpakuje popisovat zvěrstva války naturalisticky a v zářivých barvách a Hádes jakožto bůh podsvětí staví do centra všeho válečná úmrtí. Krása lásky je neustále stavěna do opozice k hrůzám bojů, které jsou nemilosrdné a nespravedlivé a nic neodpouští.
Přestože milostná linka je v rámci příběhu stěžejní, autorka ve skutečnosti píše velmi dobrý historický román, do nějž se jí povedlo zapracovat celou řadu důležitých společenských otázek, většinou velmi nadčasových. Krom nesmyslnosti války jako takové totiž řeší také rasovou otázku, protože po vstupu Spojených států do války se na západní frontě objevovaly také černošské oddíly vystavované urážkám i násilí ze strany vlastních spolubojovníků, pevné místo má v románu také ženská otázka, a to z pozice žen a dívek aktivně se zapojujících do válečného dění i z pozice válečných vdov nucených se postavit na vlastní nohy a obstarat si živobytí bez muže po svém boku. Autorka si dala práci s podrobným nastudováním dobových reálií a podařilo se jí stvořit svět, který sice s ohledem na bohy v rolích vypravěčů nezapře fantaskní prvky, ale jinak je až mrazivě skutečný.
Lovely War je skvěle napsaný příběh s neopakovatelnou atmosférou, který však určitě nesedne každému. Autorka si vybrala vcelku banální situaci - vztah dvou mladých lidí, a zasadila ji do centra válečného dění, aby mohla lépe demonstrovat kontrasty a závažná společenská témata, která přes dobu, do níž je román zasazen, zůstávají nadčasová. Text je velmi poetický a extrémně obrazivý, dovede čtenáře dojmout i přimět k úvahám a skvěle přenáší atmosféru doby a strachu, ale i lásky a přátelství. Pokud chcete tak trochu jiný, žánrově vlastně celkem pestrý historický román a nevadí vám čtení v angličtině, pak by vás tahle kniha mohla zaujmout.
Kniha vypadá zajímavě. Ale já bych si asi musela počkat, až mi ti přeloží do Češtiny.
OdpovědětVymazat