Tomasz Jedrowski - Plavec ve tmě

Polsko na začátku 80. let už sice začíná jevit známky jistého uvolnění, ovšem k pádu režimu je ještě stále daleko. Některé věci jsou nepřípustné, dokonce stojí mimo zákon, ale přesto se jim jen těžko odolává. A když nastane léto a mládež je vypuštěna na socialistickou brigádu v lůně venkova, může se dít cokoliv...

Ludwik už takřka dokončil školu a zatím tak úplně neví co se životem, letní socialistická brigáda před zahájením pracovního procesu nebo dalšího studia je však povinná a on navíc nemá důvod na ni nejet. Právě toto místo se však pro něj stane osudovým, protože se seznámí s Januszem, mladíkem přibližně stejného věku, který je tu stejně jako on na brigádě. Z prvních nesmělých pokusů zapříst spolu konverzaci a následného vzájemného vyhýbání se však už brzy má stát něco mnohem hlubšího.

Jakmile brigáda skončí, většina lidí se vrací do Varšavy, případně dalších měst, kde mají domluvenou práci nebo školu. Protože prázdniny však ještě zdaleka nekončí, rozhodnou se Ludwik s Januszem o něco si je prodloužit a vydat se na putování po Polsku. Jenom oni dva, divoká příroda okolo a milostný vztah, který nesmí před nikým než sebou navzájem přiznat. Režim se totiž ještě stále pevně drží otěží a jakékoliv výkyvy oproti jím diktovanému normálu přísně stíhá...

Román se odehrává ve dvou časových rovinách, byť jedna z nich tvoří spíše rámec a nedá se označit za plnohodnotnou dějovou linku. Navíc vlastně ani nejde o samostatnou časovou rovinu, protože postihuje období jen pár měsíců po skončení předchozího dění a největší rozdíl spočívá v místě vyprávění, nikoliv v času. Zatímco většina příběhu se odehrává v Polsku, jeho rámec je zasazen do Spojených států, odkud jako by hlavní hrdina popisoval uplynulé měsíce svému nepřítomnému milenci.

V centru pozornosti stojí milostný příběh, vlastně zakázaná láska, protože homosexuální styky nejsou v socialistickém Polsku povoleny, takže oba protagonisté musí svůj vztah tajit, přesto není romantická linka tím hlavním. Autor se mnohem spíš snaží zachytit atmosféru doby, nesvobody a problémů, které s sebou život v socialistické zemi nese. Všechno přitom ukazuje na životě obyčejných, neprivilegovaných lidí, kteří nemají jinou možnost, než situaci snášet, staví je ovšem do kontrastu s těmi, kteří v tom umí přece jen o něco lépe chodit. Autorovi se povedlo velmi dobře vystihnout ducha doby a všední realitu socialistického zřízení, v němž pár vyvolených žije naplno a ti ostatní prostě jenom existují.

Hlavní hrdina Ludwik je mladistvým rebelem, kterému se situace v zemi čím dál víc zajídá a sní o svobodnějším životě na Západě. Bolestně si uvědomuje, co všechno není u nich doma povoleno a jak těžké občas je i získat kvalitní jídlo, zároveň však není otevřeným demonstrantem, který by se snažil situaci nějak změnit. Se svým smýšlením rozhodně není sám, naučil se však nijak veřejně se s ním neprezentovat, ač ho znechucuje čím dál víc. O to zajímavější však je, že autor úmyslně staví Ludwika do kontrastu k Januszovi, který se díky privilegovaným přátelům může počítat k lidem se snadným a pohodlným životem a jemuž je jakákoliv snaha dostat se na Západ naprosto cizí. Ve své situaci totiž nechápe, co by mu kapitalistický svět mohl nabídnout lepšího, protože už teď má všechno, po čem zatouží, a pohlíží proto na realitu optikou bohatého papaláše, jemuž padá do klína naprosto všechno.

Plavec ve tmě překvapí poetickým jazykem, protože sice zachycuje všednodenní šeď nesvobodného života, ovšem činí tak až absurdně líbivými výrazy. Autor se nebojí popisovat krásnými slovy v podstatě nepěknou realitu. Soustředí se na milostný příběh, mnohem spíš však na portrét doby a vystižení její atmosféry. Nesoustředí se přitom na jednostranný popis, nýbrž úmyslně ukazuje různé odstíny života v socialismu, aby tím spíš podtrhl jeho zrůdnost. Jde o vyprávění čtivé, poněkud nostalgické, avšak velmi poutavé, zanechávající šrámy na duši a především vděčnost, že stran popisovaných reálií už se jedná o pouhou vzpomínku.