Toulouse, růžové město na břehu Garonny

Letošní Velikonoce jsem se rozhodla strávit ve Francii, protože když už máte prodloužený víkend, proč ho pořádně nevyužít. Nemám nic proti tradicím, ale zároveň jim nijak bouřlivě neholduju, takže oslavy bez barevných vajíček a pomlázky mi srdce nervou. A užít si pár slunných dní na jihu, když u nás vládlo deštivo, rozhodně stálo za to.

Jak do Toulouse a jak po něm

Do Toulouse létá z Prahy několikrát týdně přímý spoj, takže se sem velmi snadno dostanete. Let trvá zhruba dvě hodiny a zpáteční letenka vás vyjde na něco kolem dvou tisíc. Pokud budete mít štěstí na dobrou akci, půjde to levněji, ale pro jistotu počítejte s vyšší sumou. Letiště na rozdíl od jiných měst leží kousek od centra a dostanete se z něj do půl hodiny. Jezdí sem tramvaje a autobusy, pokud stejně jako my přiletíte v noci, zařiďte si možná spíš taxi nebo hotelový odvoz, je to praktičtější.

Samotné Toulouse není tak velké, jak by se mohlo zdát, minimálně jeho historické centrum. Všude se proto pohodlně dostanete pěšky, a aspoň tak budete mít příležitost načerpat skutečnou atmosféru zdejších uliček. Pokud by však toho chození bylo přece jen hodně, můžete se popovézt autobusem nebo tramvají, případně metrem. Zdejší síť MHD není nijak hustá, takže se v ní určitě snadno zorientujete, jedna jízda vás vyjde na 2 eura.

Pokud usoudíte, že byste rádi poznávali nejen krásy Toulouse, ale také jeho okolí, můžete k tomu využít vlak. Počítejte s tím, že nepůjde o úplně levnou záležitost, protože železnice ve Francii patří v rámci Evropy rozhodně k těm dražším. Vlaky jsou nicméně většinou přesné a spolehlivé, což vyšší náklady kompenzuje. Pokud budete mít štěstí, natrefíte na akční lístky v hodnotě kolem 5 euro, jinak však počítejte spíš s cenou okolo 15 euro za jednu jízdu v závislosti na tom, jak daleko pojedete. Nás jízdy do Albi a Carcassonne vyšly každá na něco okolo 16 euro v jednom směru za osobu. Druhou možností je půjčit si auto a dojet do destinací po vlastní ose, v přepočtu to ale vyjde cenově podobně, protože krom půjčovného musíte počítat ještě s benzínem a především se všudypřítomným mýtem, jelikož to je s francouzskými dálnicemi neodmyslitelně spojeno.

Kde se ubytovat a kde najíst

Jako v každém větším městě i v Toulouse narazíte na nepřeberné možnosti, takže vás limitují výhradně vaše požadavky a finance. My se ubytovali v hotelu Odalys situovaném ne úplně v centru, ale rozhodně v dochozí vzdálenosti. Na nádraží to odsud bylo něco přes půl hodiny, k historickým pamětihodnostem zhruba podobně. Hotelové pokoje jsou vybaveny malou kuchyňkou, takže si tady můžete klidně i uvařit, hotelová snídaně je za příplatek, ale je přiměřeně pestrá a bohatá, takže si ji klidně dopřejte, pokud jste zvyklí snídat a nechce se vám vymýšlet, co po ránu k jídlu.

Francie je dobře známá svou gastronomií a ani v Toulouse tomu není jinak. Podniků, kde se můžete dobře najíst, tady jsou mraky, stačí si vybrat. Zase závisí na vašich chutích a finančních možnostech, pokud chcete ušetřit, doporučuju využít nabídky poledních menu, která jsou velmi oblíbená a zahrnují obvykle dva nebo tři chody, přičemž bývá na výběr tak ze tří čtyř možností. Ostatně i v klasických jídelních lístcích najdete jenom kolem pěti maximálně deseti jídel, obvykle nechybí ryby nebo mořské plody, nějaká drůbež a třeba steak. Ceny se pohybují kolem 15-20 euro za celé menu, což normálně odpovídá jednomu jídlu, vodu máte vždycky automaticky v ceně, stejně tak obvykle i pečivo. Pokud byste si chtěli dát víno, nebojte se sáhnout po vin de la maison, což je nějaký druh domácího, obvykle stáčeného vína prodávaného na skleničky, které je levnější než láhev, ale velmi chutné.

Co je ve Francii naprosto bezkonkurenční, jsou zákusky, navíc tady velmi často narazíte na patisserie specializující se právě na sladké pečivo, které se podobají našim cukrárnám. Typicky se všude potkáte s makrónkami nejrůznějších druhů, stejně tak však narazíte na nejrůznější tartaletky nebo zákusky z odpalovaného těsta. A co je nejlepší, vedle klasických velikostí mívají i zmenšené verze, takže pokud toho chcete ochutnat co nejvíc, ale nepřecpat se, je to ideální volba.

Co vidět a rozhodně neminout

Toulouse se přezdívá růžové město, a to pro jeho podobu a zejména stavební materiál. Na rozdíl od mnoha jiných měst totiž zdejší stavby nejsou z kamene, ale z růžových cihel, a to včetně staveb sakrálních. Památky se nachází na obou březích Garonny a z většiny jsou církevní. Na kostely všech velikostí tady narazíte na každém kroku, některé patří k opatstvím, jiné stojí samostatně, a obvykle jsou volně přístupné. Vstupné se platí jenom v ojedinělých případech a spíše pokud chcete navštívit přilehlý klášterní prostor.

Z kostelů ležících přímo v Toulouse by určitě neměla ujít vaší pozornosti bazilika Saint-Sernin, neboli česky sv. Saturnina. Jedná se o vcelku rozsáhlou stavbu na malém náměstíčku obklopenou parkem, která přirozeně láká k návštěvě. Navíc jde o největší francouzskou románskou stavbu zapsanou na seznam UNESCO a vlastně už jen svým slohem neobvyklou, protože Francie je všeobecně považovaná spíše za zemi gotických katedrál. Stejně tak stojí za vidění jakobínský klášter, jehož součástí je krásný velký kostel s ostatky sv. Tomáše Akvinského. Do kostela se dostanete zdarma, jen vám možná u vchodu zkontrolují zavazadla, pokud chcete i do bývalého dominikánského kláštera, připlatíte si 5 euro a uvidíte rajský dvůr, refektář a dvě menší boční kaple s krásnou freskovou výzdobou. Minout byste neměli ani katedrálu sv. Štěpána, která na rozdíl od předchozích zmíněných kostelů není čistě cihlová a má krásný, poměrně zdobný oltář.

Když už budete ve staré čtvrti, rozhodně se zastavte i na hlavním náměstí u budovy Capitolu, v níž dnes sídlí slavné operní divadlo a která dominuje celému prostoru. Na náměstí samotném o víkendech probíhají bleší a řemeslné trhy a je tu i celá řada kavárniček, kde můžete posedět. Pokud jste ale gurmán přes kávu, Francie vás asi moc neuspokojí, protože Francouzi si na kávu nijak zvlášť nepotrpí, takže vám ji sice všude naservírují, ale obvykle to žádná velká hitparáda nebude.

Příjemná je také procházka podél kanálu Canal du Midi, který působí jako zelená oáza klidu a láká také k běhu nebo jízdě na kole. Další zelenou oázou je potom park Jardin de Compans-Caffarelli, k němuž patří také krásná japonská zahrada, která stylově odpovídá dálnému orientu a jeho zenové tradici.

Albi

Pokud vás krásy Toulouse znudí nebo projdete všechno, co se ve městě dá najít, a to se pravděpodobně stane, protože byť tu najdete několik zajímavých muzeí, historické centrum zas tak velké není, můžete vyrazit do bezprostředního okolí. Jen hodinu jízdy vlakem se nachází město Albi, které bylo poměrně nedávno zapsáno na seznam UNESCO, ale pořád ještě nepodlehlo masové turistice a udržuje si extrémně příjemnou atmosféru.

Nejvýznamnější zdejší pamětihodností je katedrála sv. Cecílie, která je kompletně postavená z cihel a je největší stavbou svého druhu na světě. Přestože zvenku působí mohutně, uvnitř vykazuje klasickou vzdušnost velkých katedrál. Volný vstup je umožněn pouze do jedné části, ta druhá, zdobnější a hezčí, je zpoplatněná a vyjde vás na 5 euro. Už jen pro zdobnou chórovou přepážku a zajímavou freskovou výzdobu bočních kaplí to ale stojí za to.

Když už ve městě budete, určitě si ho projděte komplet, abyste načerpali zdejší neopakovatelnou atmosféru, která v sobě má něco z Itálie a něco z Vlámska, což je velmi zvláštní, ale velmi jiskřivá kombinace. Nezapomeňte na bývalý biskupský palác, v němž sídlí muzeum zdejšího rodáka, malíře Toulouse-Lautreca, a především jeho nádherné zahrady. A projděte se také přes Pont Vieux, neboli Starý most, na vyhlídku na protějším břehu, odkud budete mít katedrálu jako na dlani.

Carcassonne

Dalším zajímavým městem vzdáleným přibližně hodinu od Toulouse je Carcassonne, který většina lidí zná asi hlavně v souvislosti se stejnojmennou strategickou hrou. Jde ale o ryzí ukázku středověkého města skrytého uprostřed masivních hradeb, na které jenom tak nenarazíte. Ve skutečnosti má Carcassonne dvě části - staré město dochované ze středověku a město nové, které má sice historický ráz, ale je mnohem mladšího data. Mimo jiné tu ale najdete několik zajímavých sakrálních staveb, na nichž stojí za to spočinout okem.

Staré Carcassonne je v podstatě uzavřená nedobytná pevnost. Původní středověké opevnění i město vzaly za své ve 13. století při křížové výpravě proti albigenským, která si jako nepřímý důsledek vyžádala obnovu hradeb a jejich posílení. Ve 14. století tak bylo město považováno už definitivně za nedobytnou pevnost a obléhatelé si to se snahou o jeho dobytí radši předem rozmysleli. V 17. století nicméně začalo Carcassonne chátrat a o století později už bylo takřka v troskách, které měly být strženy. Naštěstí se však objevili lidé, kteří nic podobného nedopustili, a město se povedlo zachránit.

Uvnitř hradeb se můžete těšit na úzké uličky, spoustu romantických zákoutí a mraky nejrůznějších obchůdků, restaurací a dalších podniků. V samém centru města se nachází rozlehlý hrad, který si můžete spolu s částí hradeb projít. Vstupné vás vyjde na necelých 10 euro a rozhodně jsou to dobře investované peníze, pokud máte rádi středověk a jeho architekturu. Zajímá-li vás středověké opevnění, pak určitě taky stojí za to obejít město dokola v okruhu mezi vnitřními a vnějšími hradbami, což je příjemná, byť trochu dlouhá procházka, která vám toho dost řekne o budování dávných fortifikací.

Pokud se rozhodnete do Toulouse vyrazit, určitě neprohloupíte, protože město má kouzelnou atmosféru a nabízí mnoho krásných zákoutí k návštěvě. A pokud jste někdy četli Angeliku a máte tuhle ságu stejně rádi jako já, je pro vás návštěva města takřka nutností. Rozhodně neprohloupíte ani v případě, že se vypravíte do nejbližšího okolí a navštívíte Albi a Carcassonne, jelikož tato města mají neopakovatelnou středověkou atmosféru, byť každé jiným způsobem. Tak tedy jižní Francii zdar a já jdu pomalu vymýšlet, kam se vydám na další výlet.