Angel Derring - Akord života

Angel je ztracená existence. Muzikant, který zahodil kariéru, všechny vydělané peníze neuváženě rozfofroval a teď se plácá v tom, co zbylo z jeho života. Nevidí v něm žádný smysl, netuší, co by vlastně chtěl dělat, a marně se pokouší dát své existenci nějaký řád. Problém je, že realita umí být drsná, a když se přihlásí o slovo, je potřeba se s ní nějak popasovat.

Angelovi se financí nedostává už tak zoufale, že se rozhodne přijmout místo barmana v nedalekém podniku. Se svým bývalým statusem rock star se tam nikomu nesvěří, svou minulost dokonale zatlouká a odmítá si s kýmkoliv vybudovat bližší vztah, protože to věci ve výsledku jenom komplikuje. Když však potká Sarah, všechna jeho předsevzetí vezmou za své a on se po hlavě vrhne do vztahu, který to nebude mít vůbec snadné. Angel totiž skrývá tolik tajemství, že by mu i almanach záhad mohl závidět.

Příběh i jeho zpracování jsou nesmírně povrchní. Věci se v něm tak nějak dějí, ale čtenář vlastně netuší, proč. Chybí kauzalita a často také bližší rozvedení zachycovaných událostí, takže čtenář se ztrácí, nemá nejmenší ponětí, co se to vlastně děje, natož aby věděl z jakého důvodu. Jako by se hlavní hrdina potácel v jakémsi drogovém oparu, jímž jen čas od času probleskne záchvěv reality. Všechno v ději je náhodné a uspěchané, nic není pořádně rozvedeno a vlastně chybí i nějaká pevnější myšlenka, která by jednotlivé střípky držela pohromadě. Co chce vlastně autor sdělit? A proč by měl chtít čtenář něco podobného číst? Text navíc doprovází ohromná nálož patosu, která nutí čtenáře protáčet oči, protože dění je zcela odtržené od reality a působí jako z béčkové telenovely. Nijak tomu nepomáhá ani závěrečný zdvojený epilog, který tento dojem spíše potvrzuje.

Příliš to nevylepšují ani postavy, jejichž chování je po většinu času naprosto iracionální a odpovídá povrchnosti celého textu. To, jakým způsobem jednotliví lidé reagují, vůbec nedává smysl, respektive to není osvětleno. Většina konfliktů je uměle vykonstruovaná, vzniká z ničeho a často není poznat, proč k nim vlastně došlo. Postavy absolutně postrádají schopnost spolu normálně komunikovat, nemluvě o tom, že čtenář o nich vlastně vůbec nic neví a nemá šanci je poznat, protože se nijak neprojevují. Víceméně i hlavní hrdina je v podstatě jenom nástrojem na chrlení náhodných, rádoby uměleckých vět, co je zač, však čtenář nezjistí.

Hlavním problémem textu je potom jeho styl, který se potácí v bezradnosti. Autor by viditelně rád vytvářel básnické obraty a poetické věty plné jinotajů podobné písňovým textům, jazyk s ním však nespolupracuje. Jistá poetičnost se mu upřít nedá, sem tam se zakmitne pěkná myšlenka, ve většině však působí velmi kostrbatě a extrémně nečesky. Ať už je to samotnou skladbou, která sice plně využívá možností české volné větné skladby, ale nikoliv tím správným způsobem, nebo podivným střídáním časů a využíváním slovesných tvarů, které buď neexistují, nebo minimálně nezapadají do daného kontextu. Vyloženě katastrofou jsou potom dialogy, protože naprostá většina z nich nemá s běžnou lidskou mluvou nic společného a rozhodně neodpovídá věkové kategorii mluvčího. Větší pozornost by si zasloužila také korektura, protože autor se viditelně příliš nekamarádí zejména s čárkami, jejichž rozmístění je místy vyloženě freestyle, a zatímco někde zoufale chybí, jinde absurdně přebývají.

Akord života je ukázkovým příkladem zmařeného potenciálu. Autor možná mohl mít na začátku dobrou myšlenku, nepovedlo se mu ji však zrealizovat tak, aby vznikl poutavý text. Celé vyprávění je velmi povrchní, hloubka schází rovněž postavám, a navíc není po celou dobu jasné, proč vlastně byl příběh sepsán. Krom autorových až útočných apelů na to, aby si čtenář nenechal utéct lásku, pokud se mu v životě objeví, totiž text nemá žádnou hlubší myšlenku. Mohl by posloužit jako základ pro hlubší psychologickou sondu, která by snad i mohla mít přesah, takhle je to ale prostě jenom skrumáž za sebe naskládaných vět, jejichž čtení není kvůli zvolenému stylu nijak příjemné.

Tímto děkuji autorovi za poskytnutí recenzního výtisku.