Felix je na první pohled normální puberťák, který dospívá v New Yorku a snaží se najít sám sebe. Studuje uměleckou školu, sní o tom, že se dostane na Brown, a především se touží zamilovat. Připadá mu totiž ironické, že se jmenuje Felix Love, ale o lásce toho zatím moc neví.
V New Yorku panuje horké léto a Felix ho tráví částečně ve společnosti nejlepšího kamaráda Ezry, částečně ve škole. Pro všechny, kdo to s uměním myslí vážně, totiž jejich vzdělávací instituce nabízí speciální letní program, v jehož rámci se mohou naplno věnovat tvorbě. Felix by měl pomalu začít pracovat na svém portfoliu k přihlášce na vysokou, pořád ale nedokáže najít správné téma ani múzu. A aby toho nebylo málo, ve škole se někdo rozhodne ublížit mu a rozvěsit na chodbě jeho fotky, respektive jeho staré snímky zachycující ho v době, kdy ještě neprošel tranzicí. Felix je totiž transgender, a i když za svou minulost se nestydí, s jeho současnou identitou nemá nic společného a nikdo nemá právo bez jeho dovolení podobné informace zveřejňovat.
Felix se rozhodne toho, kdo na něj tímhle způsobem zaútočil, najít a pomstít se mu. Má podezření na jednoho ze spolužáků, který se k němu ani Ezrovi nechová právě hezky, přestože v minulosti bývali kamarádi, schází mu však důkazy. Vymyslí proto způsob, jak se dotyčnému dostat na kobylku, a vytvoří si falešný profil na instagramu, jehož prostřednictvím chce navázat konverzaci a následně se začít rýpat v jeho soukromí. Právě tohle rozhodnutí však nakonec stojí u zrodu všech příštích problémů a komplikací.
Román řeší především téma hledání vlastní identity, které je pro teenagery typické bez ohledu na jejich původ nebo pohlaví. Hlavní hrdina Felix je transgender, v mnoha ohledech si však není jistý, jestli ho to skutečně beze zbytku definuje. Hledá sám sebe, přijetí a lásku, nedokáže se však zbavit dojmu, že právě tu si nezaslouží. V první řadě se totiž potřebuje vyrovnat sám se sebou, pochopit se a přijmout skutečnost, že okolo sebe má lidi, jimž na něm záleží a mají ho rádi. Felixovým životem zmítá ohromné množství nejistot, protože se ve své podstatě musí vyrovnávat s větší zátěží než většina jeho spolužáků. Žije pouze se svým otcem, protože matka ho opustila, ještě když byl dítě, a od té doby s ním neudržuje žádný kontakt, na rozdíl od svých zazobaných spolužáků nemá peněz na rozdávání a jeho otec se musí pořádně otáčet, aby ho udržel na kvalitní škole, žije v mrňavém krcálku v Bronxu a navrch se řadí k rasové i sexuální menšině. Trochu moc problémů na jeden obyčejný život.
Autorovi se velmi dobře povedlo vystihnout pocity dospívajícího, který se hledá a na své cestě tápe a dělá chyby. Dobře zachycená je zejména Felixova vnitřní nejistota, která mu brání vidět svět střízlivě a v reálných barvách, čímž autor krásně poukazuje na fakt, že pro člověka je vždy nejzásadnější vyrovnat se sám se sebou, aby dokázal čelit problémům okolí. Je dobře, že v románu jsou otevírány otázky sexuálních menšin a jejich práv, protože právě tematizace těchto otázek může řadě mladých lidí pomoct najít a pochopit sami sebe. Co je na druhou stranu trochu přes čáru, je životní styl Felixe a jeho kamarádů, zejména množství cigaret, alkoholu a lehkých drog, které konzumují, přestože ještě ani náhodou nejsou zletilí. To všechno sice k lehce bohémskému prostředí umělecké školy patří, na druhou stranu jsou však primární cílovou skupinou románu náctiletí, jimž to nedává úplně vhodný příklad.
Felix až navěky je příběh s důležitým poselstvím, který má svým čtenářům co předat. Otevírá otázky, které jsou sice tabuizovány čím dál méně, ale přesto stále nejsou brány jako něco běžného. Autor ukazuje, že je normální pochybovat a hledat se a zároveň může dodat mladým lidem, kteří si prochází obdobím tápání v oblasti vlastní identity, odvahu přijmout se a ocenit. Rozhodně jde o příběh, který by měl být vyprávěn a čten a který má v sobě krom vtipu a jisté roztomilosti i obrovskou dávku naděje.
Žádné komentáře:
Okomentovat