Říká se, že když chcete pobavit boha, měli byste mu povykládat o svých plánech. Marina má pocit, že na těch slovech nejspíš něco bude, protože když se jí konečně povede domluvit si rande s klukem, po němž už dobré tři roky pokukuje, vypukne pandemie a ona musí s rodiči odjet na venkov. No není to k vzteku?
Marina navštěvuje střední školu se zaměřením na matematiku, protože ji tenhle předmět vždycky bavil a šel. Je ve třeťáku, takže maturita je za rohem, ovšem nejen učením živ je člověk, takže naše hlavní hrdinka se pochopitelně poohlíží po klucích. Její spolužák Martin se jí líbí už nějakou dobu, nikdy však neměla příležitost si s ním pořádně popovídat. To se však změní a ti dva se spolu začnou bavit. Chodí spolu ze školy, skvěle si rozumí a Martin se konečně rozhoupe pozvat Marinu někam na rande. Než se však schůzka stihne uskutečnit, vypukne pandemie covidu-19 a celý svět se obrátí vzhůru nohama.
Nemoc je zatím nová a nikdo neví, co od ní čekat, proto se Marinini rodiče radši rozhodnou opustit Prahu a odjet na chalupu do Českého ráje. Dívce se to pochopitelně nezamlouvá, ale nemůže s tím nic moc dělat. Na jejich vesnické samotě si nicméně brzy zvykne a nic jí tu nechybí. Jediným problémem je jejich soused Jakub, který je na ni z nějakého důvodu naštvaný, nebo se přinejmenším tváří, jako by ji absolutně nesnášel, a ona netuší, proč tomu tak je.
Román je vcelku obyčejnou středoškolskou romancí, jejímž hlavním specifikem je fakt, že se odehrává během pandemie. Romantická linka není příliš překvapivá, autorka však dobře pracuje s charaktery a umně zachycuje jejich vývoj. Román je vyprávěn prostřednictvím deníkových záznamů hlavní hrdinky, která se tím pádem stává zároveň vypravěčkou, občas je text oživen také chatovými konverzacemi. Na události je nahlíženo jejíma očima, což na jednu stranu pomáhá skutečně dobře ji poznat, na druhou však možná trochu zamrzí, že čtenář nemůže vidět do hlavy i dalším postavám, protože by to bylo minimálně zajímavé.
Příběh se odehrává v Českém ráji a toto prostředí je přímo zakomponováno do vyprávění. Ne snad, že by se autorka zdržovala nějakými dlouhými popisy, věnuje se však prostředí do té míry, aby podtrhla celkovou atmosféru. Jinak svůj příběh buduje především prostřednictvím charakterů a jejich vzájemných vztahů. Ocenění si zaslouží především dobře vystavěný vývoj vzájemných citů ústřední dvojice, který je uvěřitelný a dává smysl, byť ani tady se hrdinům nevyhýbá vztahové drama, k němuž by vůbec nemuselo dojít, kdyby spolu byli schopní normálně komunikovat. Jako omluva se sice dá použít jejich věk, ale pořád jsou to už skoro dospělí lidé, kteří by si měli umět o problémech promluvit, místo aby je řešili s elegancí trucovitého dítěte.
Alespoň prozatím není žádná velká literatura, nicméně ani se nesnaží si na ni hrát. Jde o dobře napsaný dívčí román, který popisuje první lásky střízlivým a velmi realistickým způsobem. Autorka má cit pro popis charakterů, takže její postavy jsou velmi živé a chovají se uvěřitelně, byť určitá dramatičnost se jim nevyhýbá. Román má své nešvary, především místy zbytečnou zdlouhavost, jinak si však zachovává spád a čtivý styl. Pokud tedy chcete něco čistě odpočinkového, co vás pohladí po duši a vykouzlí vám úsměv na rtech, tohle by mohla být správná volba.
Žádné komentáře:
Okomentovat