Bologna je sídlem nejstarší evropské univerzity, je to však zároveň živé pulzující město a jeden z hlavních dopravních uzlů, z nichž se snadno dostanete do všech koutů Itálie. Samozřejmostí je skvělé jídlo a víno, zajímavá architektura a stejně tak řada míst pro klidný odpočinek a relaxaci.
Jak do Bologni a jak po ní
Do Bologni létá z Prahy přímý spoj, a to několikrát týdně. Letenky vás v závislosti na sezóně vyjdou na pár set korun a na palubě letadla strávíte jen necelou hodinku a půl. Po přistání se do centra města dostanete autobusem nebo vlakem. Ten první je levnější, nicméně pomalejší, protože musíte počítat s dopravní zácpou. Vlak vás v závislosti na denní době vyjde na přibližně 8 - 10 euro, na hlavní nádraží Bologna Centrale se s ním nicméně dostanete za necelých deset minut.
Přímo ve městě můžete využít možností MHD, mnohem lepší je však chodit pěšky. Díky tomu se dostanete do všech koutů města, třeba i těch, kam by to autobusem nešlo. O víkendech se navíc centrum pro motoristy uzavírá a vznikají rozlehlé pěší zóny, na nichž si můžete vychutnat atmosféru města v klidu a bez rušivých elementů v podobě aut.
Pokud se rozhodnete vycestovat za město, můžete k tomu opět využít autobus nebo vlak. Bologna je velkým dopravním uzlem, takže se odsud pohodlně dopravíte do všech velkých italských měst i řady menších. Jízdné se odvíjí od vzdálenosti, nicméně pokud vyrazíte jenom do okolí, počítejte s částkami do deseti euro za jednu jízdu.
Kde se ubytovat a kde najíst
Tady přichází na řadu má oblíbená věta - záleží čistě na vašich finančních možnostech. Bologna skýtá řadu možností bydlení od studentských hostelů po luxusní hotelová apartmá. Zlatou střední cestou je byt nebo aspoň pokoj v rámci nějakého většího bytu, protože tam obvykle máte k dispozici všechno, co potřebujete, a nezruinuje vás to.
Co se jídla týče, v Bologne narazíte na celou řadu velmi pestrých podniků. Prakticky na každém rohu si můžete dát těstoviny, pizza až tak obvyklá není, ale i tu si tady bez větších potíží dáte. Určitě se vyplatí hledat podniky v zapadlejších uličkách nebo studentských čtvrtích, protože jsou levnější než u hlavních turistických cílů. Ani přímo v centru se však nemusíte děsit cen, které by vyloženě vyždímaly vaši peněženku. Dobrá zpráva je, že kávu si všude dáte za pár euro, a to v perfektní kvalitě, od tří euro seženete taky zmrzlinu. Kam určitě zajděte, je Cremeria la Vecchia Stalla, kde vedle klasických příchutí nabízí i speciality šéfkuchaře a rozhodně je to nejlepší zmrzlina, jakou jsem kdy v Itálii ochutnala. Jejich broskvová neměla chybu, ovšem pochutnala jsem si na všech.
V Bologne byste pochopitelně měli ochutnat i proslulé boloňské ragú a tagliatelle. Seženete je všude, protože jde o ikonický pokrm zdejší oblasti, stejně jako lehké červené víno, bez kterého by to tady taky nešlo. Můžete si pochopitelně dát i bílé, počítejte však s tím, že pravděpodobně nebude pocházet ze zdejších vinic.
Bologna je v první řadě místem nejstarší evropské univerzity založené už v roce 1088, tudíž byste neměli opomenout procházku univerzitní čtvrtí. Jednotlivé fakulty jsou rozprostřeny po celém městě, takže minimálně na pár z nich určitě narazíte při svých toulkách. Jinak jsou pro Bolognu typická především podloubí, kterých se tu táhne na čtyřicet kilometrů. Hodí se to v dešti i při parném dni, protože jste alespoň příjemně chránění. Pokud se navíc rozhodnete na chvíli nedávat pozor na nohy a místo toho pohlédnout vzhůru, můžete se těšit na celou řadu nádherně zdobených stropů, někdy výmalbou, jindy štukaturou.
Na hlavním náměstí vás nejspíš zaujmou dvě věci. Ta první je katedrála svatého Petronia, která na první pohled působí nedokončeně. Má to své opodstatnění. Svého času totiž aspirovala na to předčít svatopetrskou baziliku v Říme, což se pochopitelně ani trochu nezamlouvalo papeži. A protože Bologna tehdy spadala pod církevní stát, zatnul tipec a z plánů sešlo. Navzdory trochu bizarní fasádě je však vnitřní výzdoba skutečně skvostná. Navíc tady najdete fresku zachycující proroka Mohameda v očistci a poledník ze 17. století, který vám i dnes dokáže určit astronomické poledne. Jenom pozor, až sem půjdete, na vhodné oblečení. Musíte mít zakrytá ramena a stehna, v opačném případě vám u vstupu vnutí pláštěnku za jedno euro. Jinak je vstup bezplatný. Druhou zajímavou věcí je Neptunova fontána, která při pohledu z toho správného úhlu nabízí zdánlivě sexuálně nevhodný pohled. Je to nicméně skutečně jen zdání.
A u kostelů ještě zůstaneme. Za návštěvu rozhodně stojí areál Santo Stefano, což je v podstatě soustava propojených kostelů a přilehlého kláštera. Vstup je volný a určitě vás to tu překvapí svou rozlehlostí. Jednotlivé kostely na sebe totiž navazují, takže pokračujete stále dál a dál do útrob chrámů a na každém kroku na vás čeká nějaké překvapení. V Bologne pochopitelně narazíte i na celou řadu dalších kostelů, které na první pohled působí poměrně nezajímavě, ovšem všechny bez výjimky mají krásnou vnitřní výzdobu.
Pokud se na svět rádi díváte z výšky, nesmíte vynechat výstup na jednu ze dvou šikmých věží, konkrétně na tu vyšší - Asinelli. Lístek stojí 5 euro a na vrchol musíte po svých. Upřímně? Výšlap je to dost nepříjemný, protože jednak vede nahoru pět set schodů, jednak to je schodiště, které místy docela připomíná žebřík. Výhled ale rozhodně stojí za to. Jen pozor, pokud ještě nemáte dokončenou střední, vysokou nebo jakoukoliv jinou školu. Výšlap nahoru totiž údajně nosí smůlu u zkoušek.
Další neméně zajímavou zastávkou je palác Archiginnasio, kde v minulosti sídlila univerzita a dneska tam najdete městskou knihovnu. Ač mám knížky ráda, tohle nebyl hlavní cíl mé cesty. V paláci se totiž mimo jiné nachází Teatro Anatomico, což je bývalý pitevní sál, v němž se mladí medici učili o lidském těle a všech jeho tajemstvích. Vzhled se až do dnešních dnů příliš nezměnil a totéž platí pro Stabat Mater, přednáškovou aulu pro studenty svobodných umění, z níž můžete nahlédnout i do rozsáhlé knihovny obsahující svazky klidně i ze 16. století.
A pokud budete chtít uniknout městskému ruchu a užít si trochu zeleně, můžete zavítat do Giardini Marguerita. Jedná se o 26ha anglický park se vzrostlými stromy, jezírkem a taky zámečkem, který v minulosti plnil funkci observatoře. Dneska je však kvůli světelnému smogu jakékoliv pozorování hvězd z něj čirá utopie.
Až vás město omrzí...
Jak už jsem psala, Bologna je dopravním uzlem, takže se odsud dostanete i do dalších měst regionu a řada z nich za návštěvu skutečně stojí. Do těch vzdálenějších se dostanete za hodinu, do těch bližších i za třicet minut. Doba jízdy závisí i na tom, jaký vlak si zvolíte, protože klasické osobáky jsou přirozeně pomalejší než vlaky spěšné.
My se nakonec rozhodly navštívit města tři, takže vám je postupně přiblížím. Nejdřív to byla Parma, která má nádhernou katedrálu s přilehlým baptisteriem. Chrám je zdarma, za baptisterium se platí asi 12 euro. Navštívit můžete také celý zástup dalších kostelů nebo rozlehlý vévodský park, který však byl bohužel zrovna v den naší návštěvy zavřený kvůli koncertu. Nutno podotknout, že večernímu a my na místě byly asi v jedenáct dopoledne. Holt v každé zemi to funguje jinak.
Modena opět nabízí krásnou katedrálu a také velký vévodský palác, v němž je dnes muzeum. Opět tady můžete bloudit v uličkách a třeba i zavítat na místní univerzitu. Pokud působíte jako studenti, nikomu nebude připadat divné, že se po areálu jen tak poflakujete. Za projití stojí i bývalá továrna na zpracování tabáku, která se v současnosti mění na komunitní a studentské centrum a má neopakovatelnou atmosféru.
Ferrara je ze tří zmíněných měst asi nejmalebnější, a pokud ji budete chtít prochodit celou, budou vás v závěru dne docela bolet nohy. Určitě tu nevynechejte hrad rodiny Este, který působí majestátním dojmem už jen při vnějším pohledu. Minout byste neměli ani katedrálu, nicméně ta je v současnosti kvůli rekonstrukci uzavřená, takže dovnitř se nedostanete. Dál je tady zajímavý konvent a celá řada renesančních paláců. Ten nejzajímavější se podle fasády jmenuje Diamantový a uvnitř najdete galerii.
Ať už se rozhodnete zůstat čistě v Bologne, nebo vyrazíte na výlet i do jejího blízkého okolí, můžete si být jistí tím, že bude co obdivovat. Město má úžasnou atmosféru, nabízí množství krásných procházek, romantických zákoutí i gastroprovozů, v nichž se prostě musíte zastavit. Ze všeho tu dýchá pravá italská pohoda, takže pokud je vám tahle země i se svou mentalitou blízká, bezpochyby si to tady užijete.
Žádné komentáře:
Okomentovat