Leigh Bardugo - Griša: Zkáza a naděje

Alina se postavila Temnyjovi a málem při tom přišla o život. Teď je bezpečně ukrytá v hlubinách podzemní katedrály, kde k ní nikdo nemůže a kde jsou všichni více než ochotní považovat ji za svatou. Válka v Ravce je však pořád na spadnutí, protože Temnyj se trůnu jen tak nevzdá, a Alina nemůže dopustit, aby i nadále ničil životy obyčejných lidí. Už brzy se mu bude muset postavit, bude však mít dost síly?

Poslední střet s Temnyjem rozhodně nedopadl tak, jak si ho Alina plánovala. Byla odhodlaná položit svůj život za dobro Ravky, pokud by to byla nutná cena za jeho smrt, její přátelé však rozhodli jinak a ona se zničehonic ocitla v pozici světice, o niž nikdy nestála a které si ani nepřipadá hodna. Na její názor se nicméně v tomhle ohledu nikdo neptá. A Alině se její současné postavení začíná čím dál víc zajídat.

Dívka je pochopitelně vděčná, že žije, zároveň však nemůže déle setrvávat v nečinnosti. Čím víc času totiž Temnyjovi dá, tím spíš upevní svou moc a stane se neporazitelným. Jedinou možností je vydat se na hon za ohnivým ptákem, posledním z Morozovových umocňovačů, které jí mají dát dohromady moc, o jaké se běžným smrtelníkům ani nesní. Problém je, že ani sama Alina netuší, jestli se náhodou nehoní za přeludem. Jejím jediným vodítkem je kresba objevená v díle o životech svatých, bude to však dost, aby se jejich pátrání někam pohnulo? A co když nakonec ani spojená síla tří umocňovačů nebude k porážce Temnyje stačit?

Román pokračuje přesně tam, kde předchozí díl skončil, takže čtenář se ocitá v okamžiku bezprostředně po skončení druhého dílu a má šanci sledovat, jak se budou osudy Aliny i jejích přátel vyvíjet dál. Autorka má talent pro vytváření nečekaných situací a zásadních zvratů, které mají potenciál šokovat, ale v kontextu dění vlastně dávají absolutní smysl. V románu se mísí poklidně plynoucí pasáže plné politických intrik s akčními bojovými scénami, které obvykle přicházejí v těch nejnečekanějších momentech a staví hrdiny do téměř nemožných situací. Velká závěrečná bitva, byť její vyústění má logiku, je nicméně trochu ošizená.

Velmi dobrá je autorčina práce s charaktery, protože jednotlivé postavy jsou zajímavé a uvěřitelně vystavěné. Paradoxně jsou však čtenářsky mnohem vděčnější ty vedlejší, nikoliv hlavní. Alina je totiž ve své podstatě poměrně nudná a její potenciál zůstává nevytěžen, byť i ona má světlé momenty. Charakterově nejzajímavější jsou tak Temnyj a Nikolaj, kteří si jsou v některých věcech až překvapivě podobní, nicméně každý využívá k dosažení svých cílů trochu jiných prostředků. O postavách se ve výsledku nedá říct, zda jsou kladné nebo záporné, protože většinou je to vyvážený mix obojího a čtenář má tendenci s antagonisty dokonce i sympatizovat.

Text je velmi čtivě napsaný, takže stránky rychle ubíhají. Vypravěčkou je opět Alina, tudíž veškeré dění je čtenáři předkládáno z jejího pohledu. Místy je to trochu škoda, protože u některých situací by bylo zajímavé vidět je spíše prostřednictvím jiné postavy nebo vševědoucího vypravěče, zároveň však nejde o něco, co by vyloženě rušilo. Bardugo umí skvěle pracovat s dynamikou textu, takže čtenář nemá šanci začít se nudit, jelikož příběh postupuje stále vpřed. 

Griša: Zkáza a naděje je velmi dobrým zakončením série. Autorka v závěrečném díle své trilogie vhodným způsobem uzavírá rozehrané dějové linky, byť si stále nechává prostor, kde může případně navázat, a zodpovídá i otázky, které sice čtenáře na první dobrou nenapadnou, ale přesto chce odpovědi na ně znát. Román je extrémně čtivý, představuje zajímavé charaktery a je překvapivě logicky vystavěný. Asi to není nejlepší série, kterou si můžete přečíst, ale pořád jde o příjemné čtení, u nějž se určitě nudit nebudete.