Miguel Bonnefoy - Dědictví

Před stoletím opustil jeden z předků rodiny rodnou Francii jenom s výhonkem vinné révy v kapse, aby se o řadu let později mohl jeho potomek vypravit zase zpátky za oceán a hledat svou budoucnost v zemi velké francouzské revoluce, a kruh se tak uzavřel. Rozsahem nevelký román Miguela Bonnefoye mapuje osudy jedné vinařské rodiny, které se ubíraly úplně jinam, než si její členové naplánovali...

Je začátek 20. století a Lazar Lonsonier si čte podle svého zvyku ve vaně, když ho zastihne zpráva a vypuknutí první světové války a inspiruje ho, aby se rozhodl vydat do Evropy a na frontě se přidat do řad svých francouzských spoluobčanů. Znamená to pro něj vypravit se přes oceán a dát v sázku život ve jménu vlasti, kterou nikdy nepoznal, protože jeho otec se před lety rozhodl odjet do Spojených států, země svobody a nekonečných možností, ovšem vlivem okolností skončil v Chile. O této cestě se v rodině předávají mnohé zkazky a legendy a Lazar by se teď rád zapsal do rodinné historie tím, že se stane vojákem a válečným hrdinou.

Válka nikdy není taková, jakou si ji člověk představuje. Lazar tak velmi záhy zjistí, že na boje vlastně vůbec není stavěný, a pochopitelně se nevyhne zranění. Zpět do Chile se vrací chudší o půl plíce, oba své bratry i veškeré iluze a k jeho vyléčení povede ještě dlouhá a velmi trnitá cesta. Setká se však na ní se svou budoucí ženou, a zajistí tak pokračování rodinné tradice, byť v úplně jiném směru, než by si představoval, nebo dokonce přál...

Román v sobě skrývá poměrně hutný příběh, protože autor se rozhodl obsáhnout celé století rodinných osudů a vylíčit všechno od důvodů vedoucích k opuštění Francie až po příčiny opačné emigrace z Chile. Na jeho stránkách se prostřídá pestrá plejáda postav, které hrají větší či menší úlohu a mají především za úkol postihnout historický vývoj stejně jako co nejpřesněji charakterizovat jednotlivé příslušníky rodiny Lonsonierových. Ti všichni totiž vykazují určité podobné rysy, především touhu bojovat za spravedlnost a vrhat se do nebezpečí bez ohledu na možné důsledky svých činů. Všichni jsou zároveň jen jediným dílkem v celkové skládačce lidských osudů, které neochvějně směřují za jediným cílem - najít domov, který jejich předkové v minulosti opustili.

Kniha postihuje řadu významných historických událostí, byť autor se jimi nijak hluboce nezabývá a bere je spíše jako kulisu k osudům hrdinů. Zároveň jako by šlo mnohem víc o postižení dobové atmosféry než konkrétní historické milníky často dění v jihoamerickém Chile velmi vzdálené. Pochopitelně je zmíněna první i druhá světová válka, které hrdiny silně ovlivňují, stejně jako nástup vojenské diktatury v Chile, která jako by byla vyvrcholením všech předchozích válečných rodinných strázní. Právě převratu je navíc věnována značná pozornost, protože na rozdíl od válek probíhajících ponejvíc na evropském kontinentě se bezprostředně týká všech hrdinů, nikoliv pouze vybraných jedinců.

Text je velmi popisný, autor téměř nevyužívá dialogů a jeho vyprávěcí styl lavíruje mezi personalizovanou er-formou a vševědoucím vypravěčem. Občas je patrný nádech lehké ironie, s níž jako by si ze svých vlastních postav utahoval. Román navíc zajímavým způsobem kombinuje francouzskou tradici velkých románů s jihoamerickým magickým realismem. V textu se obojí prolíná a překvapivě dobře funguje, jelikož jde o vyvážený mix obého.

Dědictví je poměrně specifický text se zajímavou myšlenkou i zpracováním. Autor se soustředí primárně na své postavy, které jsou hnacím motorem příběhu i všeho na pozadí. Styl je poměrně hutný, ale zároveň úsporný, Bonnefoy velmi dobře ví, co si přeje sdělit, a za tím směřuje, takže román přes pestrost svých hrdinů drží pohromadě, zachovává si tempo a celou dobu také náznak jisté absurdity. Je i není to francouzský román a je i není to magický realismus, ale škatulkování v tomhle případě ani není na místě. Jednoduše jde o dobře napsaný příběh, který má i přes malý rozsah hodně co nabídnout.

Žádné komentáře:

Okomentovat