Všichni nás neustále učí, že se nemáme bát následovat své sny a hnát se za jejich splněním, někdy je však cesta hodně trnitá a plná překážek. Riley z celého srdce touží zpívat v muzikálech, protože hudba je její život a neumí si představit dělat cokoliv jiného. Její otec pro ni má pochopení, ovšem jen do jisté míry. Dopřeje své dceři dva roky v New Yorku, a pokud se jí nepovede do jejich uplynutí prosadit, vrátí se domů a dokončí studia medicíny. Čas plyne, Riley se pořád nepodařilo získat žádnou pořádnou roli a konec lhůty se blíží mílovými kroky...
Riley New York miluje, a to i přesto, že je nucená vykonávat naprosto podřadné práce servírek a v mezičase obrážet konkurzy a snažit se získat jakoukoliv aspoň trochu významnou roli. A i když sem tam se dostane do užšího výběru, na svou velkou šanci pořád ještě čeká. Toho rána se vrací z noční směny a úplně náhodou narazí na dívku hledající prestižní newyorskou uměleckou školu, kde má nastoupit do herecké masterclass přední hollywoodské hvězdy. Riley jí nabídne pomocnou ruku a na místo ji doprovodí, vzápětí se jí navíc díky drobné lsti podaří proniknout dovnitř a získat nové pracovní místo. Najednou se ocitá v prostředí, které ji okouzluje už samotnou svou existencí, ke splnění svých broadwayských snů má však pořád ještě daleko.
Julian je členem velmi populární kapely a to ráno doprovází svého kamaráda a frontmana Ethana, který otevírá speciální masterclass. Touha po kávě ho přivede do bistra, kde narazí na Riley. Když ho dívka vidí zoufale postávat před kávovarem, ochotně mu nápoj připraví a při té příležitosti spolu prohodí pár slov. Už z toho letmého setkání jsou jasně patrné vzájemné sympatie, nicméně u jednoho rozhovoru by to nejspíš skončilo, kdyby ty dva znovu nesvedly dohromady velmi dramatické okolnosti. A i když to možná není zcela vhodné, právě ony jim dají šanci se začít pomalu sbližovat.
Román je napsán v ich-formě střídavě z pohledu Riley a Juliana, přičemž oběma je věnován v podstatě rovnocenný prostor. Jednou ze zásadních nosných linek příběhu je vztah hlavních hrdinů a jejich postupná cesta k sobě, zároveň však jde o příběh plný velkých snů a jejich naplňování. Autorka se neupíná pouze k romantické lince, nýbrž nechává naplno vyznít i osobní příběhy obou svých protagonistů. Riley je mladá a talentovaná, na svůj moment slávy však ještě pořád čeká a začíná to vypadat, že se ho ani nikdy nedočká. Jejím hlavním problémem je poměrně nízké sebevědomí, protože nevěří v sebe a svoje schopnosti, na konkurzech je příliš strnulá, a navíc nemá peníze na lekce zpěvu, které by jí pomohly zlepšit techniku a víc se uvolnit. Julian je v branži už nějakou dobu a je na vrcholu. Jeho kariéra je velmi slušně rozjetá, ženy se mu vrhají k nohám, a to je taky důvod, proč si žádnou nechce pustit k tělu. Nikdy si totiž nemůže být stoprocentně jistý, že dotyčná chce skutečně jeho a ne jeho vliv nebo možnost využít ho coby odrazový můstek k vlastní kariéře. K Riley ho to táhne, zároveň však nedokáže nechat za sebou minulost a plně jí důvěřovat, což může ve výsledku ublížit oběma. Jejich vztah je komplikovaný, ale zároveň prostý zbytečně a na efekt vyhrocených dramat, je přiměřeně romantický a nechybí ani lehká erotika.
Poslední song je velmi dobře napsaným románem, který šikovně propojuje romantickou linku s osobním růstem postav a jejich cestou za sny. Celé vyprávění má extrémně příjemnou atmosféru, do níž se promítá umělecké prostředí i New York jako takový a autorce se navíc podařilo vytvořit velmi sympatické postavy, které sice mají své chyby, ale přesto dokážou jednat racionálně a přistupovat k problémům jako dospělí. Vzájemná kombinace všeho výše zmíněného dělá z Posledního songu ideální odpočinkové čtení pro dlouhé a pošmourné podzimní večery, které zahřeje u srdce a pohladí na duši.
Žádné komentáře:
Okomentovat