Isarell je stále vězněm a ani trochu se jí to nezamlouvá. Všechny její myšlenky se upínají k útěku, na který však zatím nemá dost síly, protože její věznitelé si dávají záležet, aby ji udržovali při životě, ale přitom ji nijak nehýčkali. Nevědí však, s kým mají tu čest. Isarell se totiž nikdy nevzdává a navíc má talent na vymýšlení na první pohled zcela beznadějných plánů.
Nechat se znásilnit nelidským démonem, který má podobu vašeho milovaného bratra, asi není zážitek, po němž by kdokoliv prahnul. Isarell se tím však nenechá zlomit, dokonce vůči démonickému Pátému necítí žádnou zášť, protože si dobře uvědomuje, jak těžké pro něj musí být ukočírovat vlastní pudy. Pořád v něm vidí spíše svého bratra Bastiena než neporazitelného bojovníka poháněného viatárem a zdá se, že ani jeho city k ní nezeslábly, byť už není jednolitou osobností, ale mozaikou všech mužů, které postupně pohltil. Zatímco spolu přebývají v cele a prohlubují vzájemný vztah, rodí se Isarell v hlavě plán, jak se dostat na svobodu, i kdyby ji to mělo stát život.
Plány na dívčinu záchranu se však nezabývá pouze ona, nýbrž i její blízcí, kteří zůstali doma. Královna Ymira rozhodně nemá v plánu nechat svou chráněnku ve spárech krvežíznivých sarrei a bez ohledu na možná rizika se hodlá vypravit do Stínu a Isarell zachránit. Jejím nepřátelům však něco takového paradoxně velmi hraje do karet. Moc rádi by se totiž královny divoženek zbavili a tady se jim servíruje unikátní příležitost jako na stříbrném podnose. Ymira má ovšem talent plány svých nepřátel soustavně hatit. Povede se jí to i tentokrát?
Už třetí díl tetralogie Zlatá Grai čtenáře vrací do světa jorrei, sarrei a jejich nemilosrdného vzájemného boje. Autorka opět navazuje tam, kde předchozí román skončil, a rozvíjí osudy svých hrdinů, s nimiž se ani trochu nemazlí. Už druhý díl vzbuzoval pocit, že autorka má až sadistickou radost, když její hrdinové trpí, a tímto pokračování dojem příliš nevylepšuje. Postavy se totiž opět dostávají do situací, které pro ně nejsou ani trochu komfortní, nutí je sáhnout si až na samotné dno svých sil a nakonec je stejně málem zničí. Úmyslně je staví do předem prohraných bojů, dodává jim naději a vzápětí jim ji bere. Hrdinové tak musí bojovat s okolím i sami se sebou, aby vytrvali a nenechali se zlomit. Ani tentokrát se čtenáři krom velmi slabých náznaků nedočkají žádné romantiky, protože veškeré sexuální vztahy jsou čistě účelové a postavy v podstatě nemají ve všem shonu okolo a boji o přežití na lásku čas.
I přes drobné problémy s budováním napětí jsou Otisky Chribdy důstojným pokračováním slibně našlápnuté série. Autorka se nebojí být na své postavy drsná a vyvádět je z jejich komfortní zóny, připravovat jim nebezpečné situace, z nichž není úniku, a marnit všechny jejich pečlivě promyšlené plány. Na čtenáře opět čekají překvapivé zvraty a nečekaná rozuzlení a všechno spěje k závěrečné velké bitvě, která má rozhodnout o dalším osudu celého světa. Věřme tedy, že se autorce povede celý příběh uspokojivě uzavřít a ani závěrečný díl nezklame.
Tímto děkuji autorce za poskytnutí recenzního výtisku.
Zní to jako zajímavý příběh.
OdpovědětVymazat