Teri Wilson - Úžasný pan Darcy

Literární klasika je osvědčená časem a nabízí archetypy postav i příběhů, které všichni dobře známe a milujeme. Není proto divu, že současní autoři sahají do vod dávných příběhů a představují je v novém a moderním hávu. Pýcha a předsudek patří k oblíbeným klasikám už od dob svého vzniku a v současnosti existuje bezpočet jejích moderních adaptací. Teri Wilson se rozhodla rovněž stvořit jednu z nich, a byť její příběh nevyniká originalitou, vítá čtenáře hřejivým pocitem něčeho dobře známého.

Elizabeth pracuje v prestižní škole na Manhattanu, kde kapesné jejích žáků málem překonává její měsíční plat. Kvůli incidentu s jedním ze studentů, respektive dohře s jeho otcem, je dočasně propuštěna, aby se mohla projednat obvinění, která vůči ní byla vznesena. Elizabeth je otřesená sílou pomluv, které se jí sypou nad hlavu a před kterými se nemůže bránit, ale zároveň se dostává do stavu tiché rezignace, protože jí dochází, že v boji s boháči prostě nemá šanci. Na jiné myšlenky ji přivede alespoň výstava psů, kam přihlásila svoji fenku a kde se setká jednak s arogantním porotcem Donovanem Darcym, ovšem taky se sympatickým britským párem vystavujícím střídavě v Evropě i Americe. Právě ti dva se pro Elizabeth brzy stanou vstupenkou k novému životu.

Přesně v momentě, kdy Elizabeth uvažuje, co s ní bude a že se bude muset vrátit do rodinného svatebního salonu, kde ji práce ani trochu netěší, připutuje nečekaná nabídka. Pár, s nímž se seznámila na psí výstavě, jí totiž nabízí místo psí chůvy u nich v Londýně. Dívka sice lehce váhá, ale protože v New Yorku ji vlastně nic nedrží, rozhodne se kývnout a dočasně se přestěhovat na starý kontinent. V tu chvíli však ještě netuší, že stěhování bude znamenat nejen péči o cizí psy, ale také poměrně časté setkávání s Donovanem Darcym, kterého nemůže vystát, ale který je shodou okolností jejím sousedem.

Příběh nezapře svou inspiraci Jane Austenovou a následuje předlohu poměrně věrně, byť autorka si spoustu věcí upravuje a uzpůsobuje podle toho, jak se jí to hodí. Linka komplikovaného vztahu mezi Elizabeth a Darcym zůstává zachována, stejně tak je tady vztah mezi Elizabethinou sestrou a Darcyho nejlepším přítelem a řada dalších postav má v Pýše a předsudku svůj předobraz, byť některé v trochu nečekaných podobách. Co se samotného děje týče, autorka jako by si vybrala konkrétní scény z Austenové a přepracovala je do moderního hávu a často dost odlišných kulis. Výsledný dojem je nicméně lehce povrchní, protože žádná z postav nemá dostatek času, aby se mohla naplno projevit a stejně tak city hlavních hrdinů jsou spíš děním vzájemné přitažlivosti než jakéhokoliv hlubšího pouta.

Na rozdíl od původního románu nedává chování hrdinů v jeho moderní verzi tak úplně smysl. Autorka se snažila tematizovat problematiku peněz a toho, jak je pro bohaté lidi snadné hrát si s životy ostatních, jako by se však nedokázala rozhodnout, na čí straně v tomto boji vlastně stojí. Elizabeth na jednu stranu odmítá úplatkářství a nechce se nechat koupit, na druhou však považuje úplatek, který pomůže očistit její jméno, za vrcholný projev lásky. Darcy tvrdí, že pohrdá lidmi, kteří zneužívají svého postavení k tomu, aby si vymohli nějaké výhody, vzápětí se však neštítí plácnout přes kapsu a štědře zaplatit, aby dostal přesně to, co chce... Morální zásady a principy postav jsou v tomhle ohledu velmi nekonzistentní a autorka s nimi pracuje tak, jak se jí zrovna hodí, aniž by se snažila udržet jejich charakter, což je škoda, protože oba tak působí jako pokrytci.

S ohledem na žánr i zvolenou předlohu je naprosto jasné, jak celý příběh skončí, přesto si musí hrdinové tradičně projít celou řadou problémů a peripetií, než se konečně šťastně shledají a usmíří. Autorka má velmi čtivý styl, takže příběh rychle plyne a podobně jako v případě Austenové je hodně založený na svižných dialozích. Některé promluvy jsou dokonce téměř v nezměněné podobě převzaty z originálu, což je sice místy trochu jako pěst na oko, ale jinak to do celkového kontextu vlastně sedí. Vypravěči jsou Elizabeth a Donovan, kteří se celkem pravidelně střídají, takže čtenář vidí do hlavy oběma a snáze si k nim utvoří vztah.

Úžasný pan Darcy není nijak prudce originální a drží se čistě v mantinelech svého žánru. Jde spíše o romantické čtení, protože erotiky je v románu pomálu, to je ale do značné míry dáno předlohou, která staví spíše na vzrůstajícím milostném napětí mezi ústřední dvojicí než na vztahu samotném. Autorka píše čtivě, má svižné tempo a nezdržuje se výplňkovými scénami. Román má své chyby a předloze se pochopitelně rovnat nemůže, přesto jde o milé čtení, které dovede pohladit po duši a vykouzlit úsměv na rtech.

Žádné komentáře:

Okomentovat