Chawton by mohl být jen další nenápadnou anglickou vesničkou, jejíž obyvatelé žijí své obyčejné, nikterak vzrušující životy, kdyby právě tady v minulosti nežila Jane Austenová. Její romány se staly za dobu své existence literární klasikou, již si zamilovávají další a další generace čtenářů, takže asi není příliš překvapivé, že právě v obci, kterou několik let nazývala svým domovem, se najdou zapálení fanoušci, kteří touží její odkaz střežit. Na začátku však nikdo ze zainteresovaných osob netuší, jak složité to nakonec bude.
Chawton je vesnička, v níž se toho moc neděje a jejíž obyvatelé se propadají do určité letargie. Příliš tomu nepomáhá ani druhá světová válka, která jim všem ovlivňuje život často velmi osudovým způsobem, byť přímo na území Británie se nebojuje a letecké útoky se malým obcím vyhýbají. Po nastolení míru se všichni více či méně snaží vrátit zpátky do vyjetých kolejí, přizpůsobit se změnám a rozhodnout se, jak dál. Některé rány jsou však zasazeny tak hluboko, že k zotavení možná nepostačí ani čas.
Aby všichni přišli na jiné myšlenky a vrátili se zpátky do života, navrhne jeden z místních farmářů, že by mohli založit spolek věnující se odkazu jejich oblíbené autorky. Ve vesničce totiž žije řada lidí, jimž Jane Austenová přirostla k srdci a mnohým dokonce změnila život. Byla by proto věčná škoda na ni zapomenout. Jedna věc však je něco si usmyslet a druhá převést to v realitu. Našim hrdinům se totiž do cesty staví nečekané překážky a bude od nich chtít hodně vynalézavosti, aby se jim podařilo je nějak překonat.
Autorka se svým románem rozhodla vzdát hold Jane Austenové a její tvorbě, protože do osudů hrdinů jako by se promítaly osudy postav z jejich oblíbených knih. To je ostatně i důvod, proč román ocení především milovníci Austenové, právě oni zde totiž najdou řadu skrytých narážek a zápletek, které jim jsou dobře známé a jsou viditelným odkazem na původní romány. Svým způsobem by se dalo říct, že autorka si vypůjčila motivy z knih Jane Austenové, lehce je poupravila a následně zkombinovala dohromady. Pozorný čtenář proto najde parafráze na Emmu, Annu Elliotovou či Rozum a cit nebo Mansfieldské panství. Hlavní hrdinové vykazují určité podobné rysy s knižními postavami a jejich osudy, a byť to není přesná kopie a román jako celek se rozhodně nedá označit za retelling, je to autorčin způsob, jak Austenovou uctít.
Nedá se říci, že by měl román jediného hlavního hrdinu, protože se soustředí na osudy hned několika postav. Čtenáři se postupně seznamují s farmářem, jehož válka připravila o oba bratry, hollywoodskou herečkou a jejím producentem, zástupci aukční síně Sotheby's, dcerou bohatého majitele panství, několika jejími služkami, venkovskou učitelkou, venkovským lékařem i nadějným maloměstským právníkem. Na první pohled se jeví jako velmi nesourodá skupina, každý z nich si však v sobě nese nějaký druh traumatu a všichni svorně milují Jane Austenovou, která se pro ně stává únikem z každodenní reality a způsobem, jak v sobě zpracovat nejrůznější rány a bolístky. Zároveň se však nedá říct, že by si autorka pohrála s nějak hlubokou povahokresbou. Hrdinové nejsou vyloženě ploší, zároveň je jich však příliš na to, aby měl čtenář šanci všechny pořádně poznat a odhalit, co je vlastně pohání. V některých případech se může spíše dohadovat na základě drobných náznaků, jistotu však nemá.
Spolek Jane Austenové je vlastně vcelku příjemnou poklonou této klasické autorce, kterou nejvíc ocení její fanoušci. Čtenáři, kteří mají dílo Austenové načtené, najdou v románu paralely k jejím příběhům a v jeho hrdinech uvidí jiné známé postavy. Nejedná se o román plný nějak zásadních zvratů, rozuzlení je vcelku předvídatelné a celý příběh i dějová linka prostinké. Přesto jde o příjemně odpočinkovou záležitost, která určitě není pro všechny, ale své čtenáře si najde.
Žádné komentáře:
Okomentovat