Když se řekne Rakousko, většině lidí se vybaví sjezdovky, případně turistické trasy v Alpách, kam se dá vyrazit na příjemnou zimní i letní dovolenou. Náš jižní soused ale nabízí mnohem víc než hory, případně Vídeň, kterou všichni tak nějak známe. Pokud přemýšlíte, kam vyrazit na víkend, a chcete poznávat spíš města než přírodu, Salzburg by mohl být tou správnou volbou.
Jak do Salzburgu (a Linze) a jak po něm
Pokud se rozhodnete vyrazit do Salzburgu, asi nejpohodlnější je to vlakem, ale klidně můžete zvolit i auto, jste-li řidič, který má k dispozici vůz a nevadí mu pár hodin za volantem. Žádný přímý vlak do Salzburgu z Prahy nejede, takže to budete muset vzít s přestupem v Linzi, to je však to nejmenší. Jednosměrná jízdenka do Linze vás vyjde zhruba na pětistovku, odsud do Salzburgu pak jezdí vlak přibližně co půl hodiny i častěji a lístky seženete od 11 euro. Pokud je budete kupovat až na nádraží, počítejte však s tím, že vás to vyjde podstatně dráž, zhruba na 30 euro. Zároveň pokud koupíte lístek na konkrétní vlak za akční cenu, můžete sice jet i jiným, ovšem v takovém případě počítejte s tím, že po vás budou vyžadovat doplatek do plné ceny lístku (která bývá kolem těch 30 euro).
Cesta z Prahy do Linze trvá necelé 4 hodiny, odsud do Salzburgu je to pak ještě zhruba hodina. Ve vlaku bývá wi-fi, takže tu dobu můžete bez potíží využít k práci nebo třeba sledování nějakého filmu či seriálu nebo, stejně jako já, ke čtení. Samozřejmě taky můžete klidně jenom koukat z okna, zejména trasa mezi Linzem a Salzburgem je díky Alpám na pozadí velmi malebná. :)
Jakmile se dostanete do města, můžete využít klasickou MHD, jezdí tady autobusy a trolejbusy, nicméně město není zas tak velké, takže to bez potíží zvládnete i po svých. To samé platí pro Linz, kde historické centrum úplně v pohodě obejdete pěšky. A ruku na srdce, rozhodně je to tak zábavnější a mnohem snáz načerpáte atmosféru města.
Kde se ubytovat a kde najíst
Začnu svou oblíbenou obligátní frází - záleží na vás a vašich finančních možnostech. Město totiž nabízí luxusní zámecký hotel stejně jako úplně obyčejné malé penzionky. My si vybraly hotel Turnerwird, což bylo ve výsledku těžké retro odkazující se tak k devadesátým letům minulého století. :D Žádný velký luxus tady nečekejte, na pokojích není lednice ani rychlovarná konev a pokud jde o vybavení, najdete tady jenom nezbytný standard. Na druhou stranu je to tu ale čisté, příjemně velké a na přespání to úplně stačí.
Co se jídla týče, nejsem nějaký food expert, takže jsem si neplánovala, kam potřebuju bezpodmínečně zajít, a spíš to nechala na náhodě a tom, co nás zaujme. Navzdory tomu jsme narazily na samé příjemné podniky. Na snídani v Salzburgu rozhodně doporučuju Afro Cafe, kde si můžete vybrat ze sladkých i slaných variant (za sebe rozhodně můžu doporučit vafle) a navíc tady mají výbornou kávu. Pokud chcete tradiční rakouskou kuchyni, jako je guláš nebo knedlíky, pak skvělou volbou je restaurace Innergebirg, na kterou jsme narazily naprostou náhodou a nemohly si vybrat líp. A na dezert byste měli skočit do Café Tomaselli, které údajně servíruje kávu hostům už od roku 1700, takže patří k těm nejstarším ve městě. Město je ale plné nejrůznějších kavárniček, jelikož je tady spousta turistů, kteří rádi využijí jejich služeb. V Linzi potom doporučuju Cafe Glockenspil na hlavním náměstí, které potěší zejména milovníky snídaní, jelikož je tady servírují celý den a je skutečně hodně z čeho vybírat.
Ať už se rozhodnete jíst kdekoliv, existují dvě věci, které bezpodmínečně musíte zkusit - v Salzburgu jsou to Mozartovy koule, protože kde jinde ochutnat ty jediné pravé než v rodném městě tohoto slavného hudebního skladatele? Bez potíží tu seženete klasickou variantu s pistáciovým marcipánem a lískooříškovým nugátem, kdybyste však chtěli experimentovat, nabízí se i jiné, o poznání divočejší varianty. :) V Linzi zase nemůžete nezkusit linecký koláč, který se v tomhle městě vyrábí podle tradiční receptury už od 17. století. Jen pozor, nenechte se zmást, s klasickým lineckým těstem, na které jste zvyklí třeba díky vánočnímu cukroví, nemá moc společného. Korpus je na bázi oříšků, náplní je marmeláda.
Co v Salzburgu vidět a rozhodně neminout
Přestože město samo o sobě není velké, je tu toho hodně k vidění. Rozhodně byste neměli vynechat hrad, ze kterého je překrásný výhled na celé město, a navíc tady je velmi zajímavá historická expozice včetně interaktivních prvků. Nahoru můžete po svých nebo se tam dostanete lanovkou. Nejde však zas o tak velkou vzdálenost, abyste to pěšky nezvládli, byť je to hodně do kopce. Lístek na hrad stojí necelých 11 euro, v případě exkluzivního přístupu do jinak uzavřených prostor je ještě o něco dražší.
Jakmile sejdete dolů do města, máte před sebou řadu možností. Minimálně za zastávku stojí Mozartův rodný dům. Uvnitř je muzeum, ale to my nenavštívily, takže těžko soudit, jaké je. Navštívit se dá také kapitulní muzeum přibližující církevní dějiny města nebo muzeum moderního umění, které stojí za to už jen kvůli vyhlídce na hrad a město. Tu ale můžete navštívit i samostatně bez vstupu do galerie.
V centru najdete taky několik kostelů v různých stavebních stylech, které se od sebe liší, ale už jen proto je zajímavé do nich nahlédnout. A nemusíte ani nijak zvlášť holdovat církevním památkám. Konec konců je to docela fajn zastávka třeba jenom při bloumání městem, když vás nějaký ten kostel zaujme a vy se rozhodnete nakouknout. My zavítaly do toho univerzitního, který je zajímavý třeba tím, že jeho interiér je úplně bílá a čistý s výjimkou oltářů a několika dalších prvků nezbytných pro podobnou stavbu.
Na opačné straně řeky je velkým lákadlem zámek Mirabelle, a to zejména díky svým zahradám. Ty jsou přístupné celoročně, v sezóně se dá zajít i dovnitř do budovy. Taky se můžete vydat na kapucínský kopec, odkud je další krásná vyhlídka na hrad. V tomhle případě určitě stojí za to nezůstávat jenom u kostela, ale popojít i o kus dál do lesa, kudy vedou trasy k dalším vyhlídkám. Často pěknějším a působivějším.
A pokud byste chtěli vyrazit trochu do přírody, pak se vydejte po stopách muzikálu Za zvuků hudby. Zámek Leopoldskron, kde se snímek točil, je v současnosti hotelem, takže pokud nejste jeho hosty, dovnitř se nedostanete, už jen projít se okolo sousedního jezera a pokochat se výhledem na Alpy však stojí za to. Navíc tady je neuvěřitelný klid a s výjimkou rybářů tady takřka na nikoho nenarazíte. V létě to možná bude jinak, protože v sousedství leží koupaliště, takhle zkraje jara za slunečného počasí je však místo pro procházku ideální.
Co v Linzi vidět a rozhodně neminout
Linz není na památky úplně nejbohatší, ale i tady narazíte na místa, která si můžete projít a obdivovat. V první řadě jsou to dvě katedrály - stará a nová. Trochu paradoxně ta nová působí starší, byť byla vystavěna až na přelomu 19. a 20. století, protože imituje francouzskou gotiku. Ta stará je barokní a původně vznikla jako jezuitský chrám, který ale později začal sloužit potřebám arcidiecéze. Z církevních staveb je pak ještě zajímavý kostel sv. Martin, údajně nejstarší kostel na území celého Rakouska. První zmínky o něm jsou už z konce 8. století, samo zdivo však podle nejnovějších průzkumů pochází až ze století 10.
Za omrknutí stojí taky zdejší zámek, který se datuje do 8. století, byť pochopitelně původně měl úplně jinou podobu a byl to hrad. Uvnitř je muzeum a ze zámeckého návrší je krásný výhled na město. Architektonicky zajímavá je také budova hornorakouského zemského sněmu v sousedství hlavního náměstí, která je příkladem téměř čisté renesance. I samo hlavní náměstí stojí za pohled a procházku, jelikož patří k největším na Dunaji. A když už zmiňuju Dunaj, podél něj vede moc hezká promenáda, kterou by za pěkného počasí byla škoda nevyužít.
A pokud byste chtěli poodejít trochu stranou od shonu města, můžete se vypravit k vyhlídkové věži Františka Josefa stojící na jednom z četných kopců obklopujících město. Pokud se vám zadaří a věž bude otevřená, můžete vyšplhat nahoru. I pokud bude zavřeno však vyhlídka z kopce na město stojí za to. Ani nemluvě o tom, že jde o moc příjemnou procházku, k níž tenhle park přímo svádí.
Rakousko je krásná země a stojí za to ji poznávat už jen proto, že jde o našeho souseda, s nímž máme velký kus společné historie. Já zatím viděla jenom zlomek toho, co tenhle stát nabízí, ale je mi jasné, že se sem v budoucnu určitě ještě vrátím. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat