Luca Di Fulvio - Sen, který se naplnil

Plnit si sny je možné bez ohledu na to, kde se nacházíme. Co když se však život ve staré domovině stane peklem a jedinou šancí na zlepšení je cesta za oceán? Tři lidé z různých společenských vrstev a s různými životními příběhy se ocitnou v Buenos Aires - městě, které se pro ně může stát spásou stejně jako věčným peklem.

Rosetta žije sama na své farmě, chová ovce a to jediné, co si přeje, je mít pokoj od okolí. Je však začátek dvacátého století a na Sicílii, kde žije, svobodomyslné ženy nikdo neuznává. O její půdu navíc jeví zájem zdejší baron, který nebere ne jako odpověď. Rosetta je odhodlaná se prát za svoje právo na život podle vlastních představ, když je však znásilněna několika muži ze zámku, rozhodne se marný boj vzdát a svou půdu baronovi prodat. Celá situace se však poněkud zvrtne a ona je nucena ze zámku kvapně prchnout, aniž by tušila, jak moc si zavařila do budoucna. Rocco se narodil jako syn mafiána a celý život bojuje s osudem, který se tím pro něj začal odvíjet. Nechce být jenom dalším z tupých zabijáků, s čímž ale hlava jejich gangsterské rodiny úplně nesouzní. Nelíbí se mu, že Rocco dělá problémy, ale rozhodne se dát mu ještě poslední šanci. Mladík dostane jednosměrnou jízdenku ze Sicílie do Buenos Aires a kontakt i něco málo peněz do začátku, aby mohl daleko za oceánem začít nový život. Po tomtéž touží Ráchel, mladá židovka z prostředí ortodoxní komunity kdesi v Rusku. Mezi ostatní nezapadá, protože otec jí dopřává lepší výchovu a vzdělání, než by dívce příslušelo, a uvědomuje si to i ona, proto chce z vesnice pryč. Po smrti otce navíc ztratí jediné zastání, které jí dosud zbývalo, a rozhodne se uprchnout. Přidá se k dalším dívkám na cestě za lepším životem za oceánem. Jejich rodiče je svěřili do rukou cizích mužů v dobré víře, že je vezou do Buenos Aires, aby si tam našly manžely. Realita je však jinde, protože k počestným mají plány těchto mužů velmi daleko. Ráchel se má už velmi brzy přesvědčit, jak odporná může být realita argentinských bordelů.

Osudy všech tří hrdinů se začnou v jeden moment proplétat, někdy přímo, někdy přes prostředníky. Rocco a Rosetta se spolu setkají ještě na lodi a proti vší pravděpodobnosti mezi nimi vzplane láska na první pohled. Mladík následně své milé dopomůže k útěku a slíbí jí, že ji jednoho dne znovu najde. Do té doby jsou však ti dva odsouzeni k neustálému míjení. Ráchel oba dva zahlédne při svém příjezdu do země, ale nemá čas nad nimi příliš bádat, protože má sama naléhavější problémy. Úvahy o povaze jejich vztahu tedy odsune kamsi do pozadí, i když má přijít den, kdy se s oběma znovu setká. Přes zmíněná prolínání je většinu času příběh konstruován jako samostatné vyprávění každého z trojice hrdinů, jejichž pohledy se pravidelně střídají. Vedle nich však promlouvají i další, vedlejší postavy, které se velmi často stávají katalyzátorem dění.

Autor staví příběh především na silných ženských hrdinkách odsouzených žít v mužském světě a podřizovat se jeho zákonitostem. V opačném případě totiž přijde trest. Muži jsou těmi, kdo všechno ovládá, a ženy jsou nuceny strpět narážky na svou nedostatečnou inteligenci i nižší postavení, protože takhle svět, v němž žijí, prostě funguje. Některé premisy, s nimiž autor pracuje, jsou v tomhle ohledu poněkud naivní, jelikož vytvářejí značně romantizovanou verzi minulosti, která má k realitě daleko, a autor je využívá spíš aby se zavděčil příběhu než historii jako takové. Bohužel tenhle problém vyvstává i u zápletky, která částečně plave na vodě, jelikož jednání některých charakterů nedává smysl a je ryze účelové, aby zapadalo do celkového konceptu díla.

Autor píše čtivě, dokáže budovat napětí a zároveň tvořit živé dialogy, celkové tempo románu je však poněkud nevyrovnané. V některých pasážích je vyprávění zbytečně rozvleklé a zdlouhavé a román jako celek působí, že by neuškodilo o pár stránek míň. Od určitého momentu, jako by se příběh točil v kruhu, protože se pořádně nikam neposouvá a vlastně jen vykrádá sám sebe. Konec je navíc lehce uspěchaný a působí to, že ne všechny dějové linky byly pořádně uzavřeny.

Sen, který se naplnil je slušným historickým románem ze zajímavého prostředí, který nejvíce doplácí na určitou naivitu zápletky. Autor zde na jednu stranu vykresluje velmi nezáviděníhodné postavení žen, a to dost plasticky, zároveň však má tendence umisťovat je do prostředí, které je k nim milosrdnější, než by byla dobová realita. Místy taky hapruje věrohodnost. Text je čtivý a i přes jistou zdlouhavost příjemně plyne, takže čtenář se po většinu času nenudí, navíc je zde dobře vystižena atmosféra města. Jedná se spíše o odpočinkovější čtení, které má však přesto potenciál podnítit vážnější úvahy.

Žádné komentáře:

Okomentovat