Jennifer Probstová - Italské léto

Vztahy v rodině jsou vždycky komplikované, tím spíš, když jde o vztahy čistě mezi ženami. Sophia, Francesca a Allegra. Matka, dcera a vnučka. Tři naprosto rozdílné ženy na cestě po Itálii, která se může ukázat osudová pro jejich vztah i je samotné.

Francesca se provdala za svou firmu a prakticky celý život tráví prací. Nedokáže si představit, že by neměla nad věcmi absolutní kontrolu, a děsí ji možnost, že by mohla pustit otěže vedení a o všechno tak přijít. Kvůli práci ale nemá čas na nic jiného, nerandí, a když to není bezpodmínečně nutné, nechodí ani na rodinné večeře. Její dcera Allegra to všechno vnímá a vzájemný vztah obou se v důsledku toho ochlazuje. Allegra byla vždycky vzorná dcera, která nedělala problémy, měla dobré známky a spoustu mimoškolních aktivit. V poslední době se jí však zdá, že do vlastního života nezapadá a potřebuje změnu. Tím spíš, že matka ji bez ohledu na to, jak moc se snaží, dokonale ignoruje. Sophia moc dobře vidí, co se v její rodině děje, a je z toho nešťastná. Chtěla by, aby si Francesca a Allegra vybudovaly pevný a láskyplný vztah, pravdou však je, že takový se svou dcerou nemá ani ona. Rozhodne se proto navrhnout rodinný výlet do Evropy, který by snad všechny tři mohl sblížit.

Sophia má k cestě ještě další důvod. V Itálii leží její kořeny a ona by ráda navštívila místa, kde se narodili její rodiče, ještě předtím, než zemře. Vzhledem k jejímu věku a zhoršujícímu se zdraví by to mohla být její poslední šance. Francesca i Allegra jsou však překvapivě proti. Ta první, jelikož nepřichází v úvahu, aby si na měsíc vzala volno v práci, ta druhá už má na léto vlastní plány. Vypadá to, že sny o klidné rodinné dovolené v jižní Evropě padnou, pak se však Allegra dostane do potíží se zákonem a Francesca usoudí, že rodinná cesta by přece jenom nemusela být špatný nápad.

Román je příjemně odpočinkovým vyprávěním s vůní dálek, který milovníci Itálie bezpochyby ocení. V rámci příběhu jsou zmíněny vesměs jen ty nejslavnější italské památky, přesto má potenciál probudit ve vás chuť na jih Evropy vyrazit. Putování hlavních hrdinek začíná v Římě a postupně vede přes Neapol, Capri, Florencii, Pisu, Benátky a Sienu až do Toskánska. Celou dobu jde navíc nejen o cestování skutečné po krásách jedné země, ale také do duší hrdinek. Jak příběh plyne, učí se stále více poznávat samy sebe, své touhy a přání a hledají cestu k napravení vzájemných vztahů. Nechybí ani lehká romantická linka, rozhodně však v příběhu nehraje prim a milostné vzplanutí hrdinkám slouží spíše k tomu, aby do větší hloubky poznaly samy sebe.

Ve vyprávění se střídají všechny tři hrdinky a čtenář tudíž dostává kompletní pohled na problematiku, respektive ji může sledovat z různých úhlů. Nejmíň prostoru má Sophia, což koresponduje s filozofií celého vyprávění, jelikož je tou, která má nejmíň problémů volajících po vyřešení. Díky věku a zkušenostem se zná a i když se snaží zlepšit svůj vztah s dcerou, je ve skutečnosti spíše pozorovatelkou, která dohlíží na Francescu a Allegru. Ty obě se snaží pochopit samy sebe a najít se. Chování obou by se dalo mnohé vytknout, občas jsou jejich reakce zbytečně vyhrocené a postrádají racionalitu a určitou míru empatie, u obou je však znát vývoj. Každá z vypravěček je trochu jiná, a i když s v řadě věcí podobají a nezapřou tak společné geny, dají se od sebe vcelku dobře odlišit. Autorka má navíc příjemně čtivý styl, takže příběh plyne, a zároveň umí vybudovat silnou prázdninovou atmosféru.

Italské léto je především příběhem o hledání a nalézání sama sebe, rodinných i jiných vztahů. Vyprávění má díky zasazení do slunné Itálie příjemně prázdninovou atmosféru, byť čtenáře v podstatě neseznámí s ničím víc než několika nejznámějšími italskými městy a tamními památkami. Autorka nicméně dovede popsat jednotlivá místa velmi plasticky, takže čtenář má pocit, jako by se skutečně procházel zmiňovanými ulicemi. Nechybí jemná romantická linka dokreslující v první řadě charaktery postav, ani příjemně prázdninová atmosféra. Zkrátka odpočinkové čtení jako dělané na léto.