Občas se naše osobní příběhy tak zkomplikují a zamotají, že se ztratíme sami sobě. Situace je však o to těžší, pokud k tomu dojde v důsledku ztráty někoho blízkého. Ztráty, kterou nedokážeme nijak vysvětlit a která se vzpírá všem zákonům pravděpodobnosti. Samuel a Patricie spolu šest let žili a plánovali svatbu, pak však Sam ze dne na den zmizel a nikdo netuší, kam se poděl nebo co se s ním stalo. Po třiceti letech se ti dva opět setkávají. Povede se jim navázat tam, kde přestali, nebo jejich minulost jakoukoliv budoucnost vylučuje?
Vypadá to jako úplně obyčejné ráno. Samuel jako obvykle vstane, políbí Patricii a vyrazí do práce. Čeká ho rutinní let a nic nenasvědčuje tomu, že by se právě tento den měl nějak výrazně lišit od dalších jemu podobných. A přesto je naprosto zásadně jiný. Sam se totiž domů nevrátí a Patricie se marně snaží zjistit, co se s ním stalo. Vypadá to, jako by se propadl do země, nikdo o něm nic neví a skoro to působí, že se nikdo ani nesnaží o něm cokoliv zjistit. Prostě zmizel a tím to končí, Patricie se však odmítá s něčím podobným smířit.
Uplynulo třicet let a Samuel s Patricií se konečně znovu setkávají. Nejprve na domluvené schůzce uprostřed rušné ulice, z níž se následně přesouvají do Samova domu, aby dohnali všechno, co jim uplynulá léta vzala. Budou si toho však muset ještě hodně říct a vysvětlit, protože jejich životy se ubíraly rozdílnými stezkami, každý toho spoustu zažil a už dávno nejsou těmi lidmi, kteří se před tolika lety milovali. Teď už záleží jen na nich, jestli jiskra nevyhasla a jestli jí dají šanci ještě jednou zahořet.
Román má epizodickou strukturu, jelikož zachycuje životní příběhy obou hlavních hrdinů prostřednictvím konkrétních epizod z jejich životů, které nejvíce definují to, kým se v průběhu let stali. Všechno začíná jejich opětovným setkáním po třiceti letech, teprve po něm se čtenář postupně dozvídá, co se vlastně stalo a kam osud každého z nich zavál. Zároveň je zde vykreslen také jejich vztah a zásadní momenty, které jej definovaly. Děj neplyne chronologicky, ale spíše v tematických celcích. Může to působit trochu zmatečně, jelikož příběh skáče z místa na místo, čímž vzniká dojem komplikované mozaiky tvořené na přeskáčku z různých stran, při čtení to však nijak významně neruší. V úvodu každé kapitoly je napsáno, do jaké doby je zasazena a kdo je vypravěčem, což usnadňuje orientaci, zároveň však přesná datace vlastně ani není nutná, jelikož nehraje nijak zásadní roli. Celý román se odehrává v blízké budoucnosti, tato skutečnost se však do děje promítá minimálně.
Vypravěči jsou Patricie a Samuel a s výjimkou několika úvodních kapitol ve třetí osobě je román napsán ich-formou. Patricie je fotografka, Sam pilot. Oba v sobě mají touhu po dálkách a dobrodružství, baví je cestování a rádi okolo sebe objevují hluboké lidské příběhy. Zároveň se však nedá říct, že by byly postavy nějak do hloubky propracovány. Přestože celý román je o nich, může mít čtenář pocit, že je vlastně nezná, nerozumí jejich motivacím a některá jejich rozhodnutí mu mohou připadat podivná. V románu se navíc objevují pasáže, které neodpovídají dobovému nebo společenskému kontextu, jsou naivní a z hlediska pravděpodobnosti vlastně nedávají smysl. Asi nejvíc bije do očí linka okolo adopcí. Zároveň působí příběh možná až moc "sluníčkově", schází v něm zásadnější konflikt či překážky, kterým by museli hrdinové čelit. Všechno v jejich životech se totiž odvíjí až podezřele snadno, nic není problém.
Hodinky jsou románem primárně o vztazích a o lásce v jejích nejrůznějších podobách. Hlavní hrdinové se ocitají na životních křižovatkách, na nichž se musí rozhodnout pro správný směr, aniž by věděli, který to vlastně je. Příběh je v některých ohledech velmi naivní a chybí mu zásadnější konflikt, který by nutil postavy otevřeně bojovat nebo projevovat své názory, navzdory tomu však prezentuje důležité životní otázky. Autorka má čtivý, poetický styl, s nímž dokáže výborně vystihnout atmosféru a plasticky vykreslit jednotlivé situace, takže se čtenář cítí vtažen do děje. Ne všechno v textu dává smysl, přesto jde ve výsledku o příjemně odpočinkové čtení s přesahem.
Žádné komentáře:
Okomentovat