Někdy je velmi těžké vracet se ve vlastních stopách nebo ke své minulosti. Nory v Londýně provozuje antikvariát a svoji práci nadevše miluje. Vzdělání získala na prestižní škole pro bohaté děti, takže by mohla mít jistě závratnější kariéru, jí to však takhle vyhovuje. S kamarády ze střední školy se navíc nevídá nijak často, tudíž se nenabízí žádné srovnání. Teď se však dva z nich berou a v rámci svatebních oslav by si rádi připomněli staré časy. Nory ale váhá. Společný týden by totiž mohl oživit staré rány.
Nory není zvyklá litovat svých rozhodnutí, některé rány jsou však přece jenom poměrně hluboké. Několik let zpátky se jeden z jejích spolužáků rozhodl vzít si život a na jeho pohřbu, kde se všichni ostatní sešli, se Nory spustila se ženatým mužem. O tom, že má manželku, sice neměla nejmenší ponětí, to ji však neomlouvá, rozhodně ne před ní samou. Postavit se mu znovu tváří v tvář a čelit navíc i jeho ženě se jí ani trochu nechce, nakonec se však rozhodne netrhat partu a na oslavy vyrazit. S problémy se prostě vypořádá až na místě, pokud se nějaké objeví.
Oslavy se naštěstí nesou v relativně poklidném a nostalgickém duchu. Nory se přistihne, že si je vlastně užívá, přestože určitým incidentům se vyhnout nejde. Na útěku před spolužákem a svojí osudovou chybou narazí v zahradě na Isaaca, nejlepšího kamaráda svého bratra, do kterého byla kdysi zakoukaná, ale zároveň ho kvůli jeho chování nemohla vystát. Mezi těmi dvěma to okamžitě zajiskří a zdá se, že tohle náhodné setkání by se mohlo rozrůst v něco většího a trvalejšího. To by se jim však nesměly do cesty stavět nejrůznější překážky.
Román se obálkou tváří jako vánoční čtení, ve skutečnosti v něm však tyto svátky nijak výrazně nefigurují a jde spíše o zimní než vánoční romantiku. Příběh je poměrně přímočarý a romantická linka v mnoha ohledech naprosto šablonovitá - náhodné setkání, překonání překážek, rodící se vztah, absurdní konflikt... Autorka jako by si vzala za úkol využít snad každé myslitelné klišé, přičemž klasickým problémem je neschopnost postav na rovinu komunikovat a promluvit si namísto absurdních a neoprávněných předpokladů. Celý vztah hlavních hrdinů působí trochu zrychleně, možná až uspěchaně, na druhou stranu, podobný vývoj nejspíš od romantického příběhu tak trochu čekáte.
Nory se ze všech sil snaží, aby všichni okolo ní byli šťastní, a to až tak, že občas zapomíná na vlastní štěstí a pocity. Miluje svoji práci, protože ji baví dávat dohromady knížky a jejich nové majitele, zároveň však těžce nese, že se s některým ze svých oblíbených kousků musí rozloučit. Díky stipendiu získala šanci na mimořádné vzdělání a je za ni vděčná, zároveň je však právě z toho důvodu vystavena ze strany svého otce a bratra předsudkům a narážkám, protože její přátelé nepochází z dělnické třídy a na živobytí si nemusí vydělávat rukama. Isaac se její rodině v něčem podobá, protože i on je svazován nejrůznějšími předsudky a neváhá je vyjadřovat, nemluvě o tom, že je pro něj velmi těžké se jich zbavit. Je odhodlaný myslet si o každém jen to nejhorší, dovede být velmi loajální k lidem, na kterých mu záleží, zároveň však jako by jim odpíral právo udělat chybu, protože se dovede zatvrdit a nekomunikovat přesvědčený o vlastní pravdě, aniž by dal viníkovi možnost se obhájit. Ostatní postavy jsou bohatou směsí nejrůznějších charakterů i povolání. Každý z nich bojuje s nějakými vlastními démony a snaží se je překonat v touze stát se lepším člověkem.
Sejdeme se pod jmelím je odpočinkový romantický příběh, který sice není příliš originální a obsahuje řadu žánrových klišé, přesto se dobře čte a vyznačuje se neuvěřitelně silnou atmosférou. Autorka v něm vedle romantické linky silně tematizuje přátelství a rodinu, poukazuje na různé způsoby, jak tyto pojmy chápat a na skutečnost, že pokud jde o vztahy, neexistují žádné správné ani špatné škatulky. Přestože obálka i název tomu nahrávají, nejde primárně o vánoční romanci a svátky jako takové v příběhu hrají pouze okrajovou roli. Navzdory tomu jde o sympatické čtení, které vám dá přesně to, co od romantického příběhu očekáváte, a možná i něco málo navíc.
Žádné komentáře:
Okomentovat