Dagmar Digma Čechová - Noc špatných polibků

Někdy stačí naprostá drobnost, aby se váš život obrátil vzhůru nohama. Čtveřice kamarádek se zná od školy, byly však zvyklé spolu udržovat spíše příležitostný kontakt. Když ovšem jedna z nich uspořádá velmi bouřlivou rozlučku se svobodou, životy všech se začnou měnit. Máloco je totiž takové, jaké se to na první pohled jeví, a pravdu si mnohdy neuvědomujeme ani my sami.

Zora, Agáta, Mariana a Radka se znají už od školy. Spoustu toho spolu prožily a i když jejich životy se od sebe velmi liší, pořád zůstávají v kontaktu a čas od času někam společně vyrazí (byť to obvykle bývá jednou do roka). Kvůli Zořině rozlučce se svobodou však mají tento rok, pokud jde o vzájemná setkání, poměrně nabitý. Na téhle akci se totiž zvládli seznámit s trojicí očividně nezadaných mužů, kteří o ně projevili zájem. A protože tři ze čtyř nemají právě ideální manželství, brzy slovo dá slovo a na potenciální nevěru je zaděláno. To však zároveň jenom odhalí hloubku jejich aktuálních vztahových problémů.

Mariana si nemá na co stěžovat. S manželem k sobě mají pořád blízko, dovedou se neustále příjemně překvapovat a klape jim to i v posteli, o starosti se nicméně starají jiní členové jejich rodiny. Marianě zemřel otec a jakmile se začalo řešit dědictví, vynořila se její problémová sestra Monika, která chce okamžitě a za každou cenu peníze. Na tom, že to zkomplikuje život všech včetně její matky, jí přitom nezáleží. Radka žije už řadu let v bezdětném manželství, a přestože po dítěti touží, není schopná otěhotnět. Moc tomu nepomáhá ani fakt, že její manžel sveřepě odmítá jakékoli lékařské vyšetření, a navíc to vypadá, že je tak trochu posedlý kontrolou a potřebuje vědět o každém kroku, který jeho žena udělá. Agáta tráví život v mírně ubíjejícím stereotypu práce a péče o domácnost. S manželem jsou na sebe zvyklí, ale žádná velká vášeň to není a na sex už nedošlo hodně dlouho. Prostě pokojně existují vedle sebe, protože je to tak pohodlné, ale vlastně jsou víc spolubydlící než partneři. Zora byla vždycky do větru a za chlapi se táhne jako vosa na med. Má sklony k nymfomanii, monogamie jí nic neříká a s manželskou věrností si neláme hlavu. Tenhle životní styl jí na první pohled absolutně vyhovuje, jak je to však doopravdy?

Autorka představuje ve svém románu čtyři naprosto odlišné hrdinky, díky čemuž se jí otevírá prostor pro mnoho potenciálních vztahových problémů. Právě o vztazích je totiž román především. Každá z představovaných žen je jiná, takže je trochu s podivem, že se vůbec dovedou přátelit, stejně tak je však diametrálně odlišné i jejich vnímání lásky nebo manželství. Všechny chtějí být v životě šťastné a hledají způsoby, jak toho docílit a ideálně při tom i najít samy sebe. S ohledem na celkový rozsah je však předkládaných problémů možná zbytečně moc, protože autorka nemá dostatek prostoru věnovat jim všem pozornost, a přestože toho hodně nakousne, nikde nejde vyloženě do hloubky. Naznačené vztahy tak působí ve výsledku lehce povrchně, a ačkoliv se v řadě z nich čtenáři možná poznají, dá zároveň trochu práci s postavami nějak výrazněji sympatizovat.

Celkový styl je, jak už jsme u autorky zvyklí, svižný a čtivý. Příběh je rozdělen na poměrně krátké kapitoly, které často bývají dále dělené podle toho, kdo právě vypráví. Text je v er formě, nicméně na pozici vypravěček se střídají všechny čtyři hrdinky. Jednak má každá svou vlastní příběhovou linku, jednak jsou z různých pohledů zachyceny i situace, v nichž jsou všechny pohromadě. Vyprávění je hodně dialogické, děj rychle (místy i trochu skokově) plyne a není nijak zvlášť bohatý na popisy či hlubší zachycení vnitřního světa hrdinů, byť různým úvahám postav se nevyhýbá.

Noc špatných polibků nijak výrazněji nevybočuje z autorčiny linie tvorby. Opět se zde řeší mezilidské vztahy v celé jejich komplikovanosti a příběh je takříkajíc "ze života". Na vcelku krátký rozsah se v něm otevírá snad až moc různých problémů a autorka nemá dost prostoru, aby jim všem věnovala dostatek času a ponořila se do větší hloubky. Vzniká tak dojem jisté povrchnosti a nedotaženosti, což je možná škoda. Vyprávění je však čtivé, zábavné, rychle plyne a díky rozmanitosti hrdinek si v něm každý přijde na své. Vlastně je to takové příjemně odpočinkové čtení, které tomu, kdo bude chtít, poskytuje i prostor k zamyšlení.

Tímto děkuju autorce za poskytnutí recenzního výtisku.

Žádné komentáře:

Okomentovat