Sabaa Tahirová - Všechen můj hněv

Sal a Núr bývali nejlepší kamarádi. Pak však došlo k incidentu, který je rozdělil, a oni se radši drží dál od sebe a ignorují se, aby náhodou nevyvolávali bolestné vzpomínky. Jejich životy však jdou čím dál víc z kopce. Ani jeden není tam, kde by právě měl nebo chtěl být, a to nejhorší má teprve přijít.

Salova matka je vážně nemocná, ale protože zanedbává léčení, lékaři jí nedokážou pomoct a ona zemře. A to naneštěstí ve chvíli, kdy s ní syn není. Musí se totiž potýkat se svým opilým, scény vyvolávajícím otcem. Život, jak ho doteď znal, se mu sesype jako domeček z karet. Najednou se musí sám postarat o rodinný motel, splatit dluhy, které se za posledních několik měsíců nastřádaly, a schází mu opora dospělého, protože jeho otec je alkoholik hledající útěchu v láhvi. Na jednoho kluka, který by měl teprve maturovat, je to možná až moc. Aspoň že se mu do života vrátila Núr a staré křivdy jsou zdá se odpuštěny.

Núr se do svého nejlepšího kamaráda Sala zamilovala, a narazila. Vzhledem k nevybíravému způsobu, kterým ji odmítl, jejich vztahy na chvíli ochladly, ale dívka se na něj nedokáže zlobit navěky. Tím spíš, když přišel o matku a viditelně potřebuje někoho, o koho by se mohl opřít. Núr chce znovu být jeho kamarádkou a být tu pro něj, řeší však spoustu vlastních problémů. Zoufale touží z jejich mrňavého městečka vypadnout a odejít studovat na univerzitu, přestože její strýc o ničem podobném nechce ani slyšet. Núr si uvědomuje, že mu dluží, protože jí zachránil život, přesto touží postavit se na vlastní nohy. Její šance na přijetí na kteroukoliv z univerzit, kam si podala přihlášku, se však den za dnem zmenšují.

Autorka představuje nelehký příběh dospívání v Americe, která se poměrně nepřátelsky staví k jinakosti, zejména na malém městě. Núr i Sal jsou původem z Pákistánu, do země přišli v dětství a v důsledku své zprvu špatné angličtiny i jiné barvy kůže byli vystaveni šikaně nejrůznějšího druhu. Snadné to však nemají a neměly ani jejich rodiny. Spojené státy jsou na jednu stranu snem mnohých, na druhou však místem, kde jsou právě tyto sny zadupávány do země. Autorka se nebojí ukazovat odvrácenou stranu společnosti, tematizuje rasismus a poukazuje i na jeho možné důsledky. Každý se totiž s pocitem, že nezapadá, vypořádává jinak, nemluvě o tom, že v některých jsou nejrůznější traumata zakořeněná hlouběji než v jiných.

Román se odehrává ve dvou časových rovinách, jeho většina je nicméně situována do současných Spojených států. Na pozici vypravěčů se střídají Núr a Sal, jejichž životy se od začátku čím dál více komplikují, ať se tomu snaží bránit sebevíc. Linka z minulosti je potom příběhem Salovy matky, toho, co předcházelo jejímu odchodu z Pákistánu, i toho, jak se její americký sen postupně proměnil v noční můru. V románu se tematizuje mnoho nelehkých životních situací, řeší se zde závislosti, domácí násilí, rasismus a diskriminace... Autorka se nebojí ukazovat obrázek Ameriky, která je velmi odlišná od toho, co jsme zvyklí vídat v romantických komediích, a na příkladu komplikovaného vztahu dvou dospívajících demonstrovat, v jak nevděčném postavení se mnozí ocitají. Její styl je velmi čtivý, strhující a oplývá překvapivou lehkostí, vezmeme-li v potaz, s jak těžkými tématy čtenáře seznamuje.

Všechen můj hněv je velmi bolestivým čtením o vstupu do dospělosti v momentě, kdy vám všechno okolo hází klacky pod nohy a vy nemáte na vybranou a musíte se postavit na vlastní nohy, třeba byste na to byli zcela nepřipravení. Oba hlavní hrdinové řeší své vlastní problémy a snaží se s nimi vyrovnat, jak nejlépe dovedou, zároveň se však vypořádávají i se svým vzájemným vztahem, který je všechno jen ne jednoduchý a zanechává šrámy na duši. Autorka píše o spoustě nepříjemných témat, ovšem podává je s takovou lehkostí, že čtení sice bolí, ale není možné s ním přestat. Tenhle román přesně naplňuje citát "budeš trpět, ale zároveň si to moc užiješ".