C. N. Crawford - Mráz

Ava si myslela, že našla perfektního muže a povede s ním pohádkový život. Narodila se sice ve světě víl, její rodiče se jí však vzdali, takže vyrůstala se svou adoptivní matkou mezi lidmi. Byla odhodlaná nechat svůj původ i minulost za sebou a vybudovat si mezi smrtelníky nový život. Zdá se však, že říše víl ještě neřekla poslední slovo.

Když je něco až moc perfektní, musí se to zákonitě zkazit. Ava věřila, že našla lásku svého života, její milý však má na věc opačný názor a dá to najevo velmi nevybíravým způsobem. Když totiž Ava na svoje narozeniny dorazí domů, aby je mohli nějak romanticky oslavit, najde ho v posteli s cizí ženou. Její přítel navíc tvrdí, že dotyčná je láskou jeho života a Ava by mu měla přát štěstí, což dívku přirozeně vytočí doběla. Namísto klidného domáckého večera tak nakonec skončí v baru, kde zapíjí svůj žal a kde se jí shodou okolností povede urazit mocného vílího krále.

Král Torin nutně potřebuje nevěstu. Jeho říše totiž strádá a bez královny pomalu umírá, sňatek je jediným možným řešením. Jelikož státní pokladnice není bezedná a peníze se vždycky hodí, rozhodne se král hledání nevěsty pojmout jako reality show a prodat ho televizi, která bude moct všechny potenciální nevěsty na každém kroku sledovat a dokumentovat průběh sňatkového klání. Ava rozhodně nemá v plánu se podobné šaškárny účastnit a taky to Torinovi od plic řekne. Ten sice vůbec neměl v úmyslu ji o účast žádat, po jejich konfrontaci si to však rozmyslí a rozhodne se s ní uzavřít dohodu - pomůže jí zvítězit a stát se jeho manželkou a velmi slušně jí za to zaplatí. Od své nevěsty totiž potřebuje jednu zásadní věc - nesmí se do ní zamilovat.

Román sleduje vcelku ohranou zápletku od nenávisti k lásce, romantická linka, která je ústředním bodem příběhu, však příliš dobře nefunguje. Mezi postavami schází ta správná jiskra a celé vyprávění působí velmi povrchně a nedotaženě. Nápad s honem na nevěstu by mohl být nosný, v rámci románu se však dostává na druhou kolej a pořádně se s ním nepracuje. Autorka všeobecně má tendenci věci nakousávat, ale pořádně nevysvětlovat, takže čtenář dostává naservírován příběh se spoustou děr, které nemá jak zaplnit. Příběh nedokážou zachránit ani postavy, které nemají žádnou osobnost a navzdory svému věku působí absolutně nevyzrále a spíše jako banda lidí v zastydlé pubertě. Oblíbeným námětem jejich konverzací je sex ve všech podobách, rozhovory postrádají hloubku či jakoukoliv přidanou hodnotu a působí to, že jediné, na základě čeho mezi hlavními hrdiny vzniká romantický vztah, je neodolatelná živočišná přitažlivost.

Ani styl psaní není příliš oslnivý. Autorka hodně staví na dialogu, řada konverzací je však ryze výplňková a jiné pro změnu působí trapně, přestože se snaží o vtipnost. Chybí výraznější popisy nebo vnitřní svět postav, některé scény mají nádech črty, takže to působí, jako by si je autorka připravila pro pozdější úpravu, ale k té už se nedostala. Hvězdný není ani překlad, který se z nějakého důvodu rozhoduje ponechat druhy víl v anglickém originále, přestože pro většinu z nich existuje adekvátní český ekvivalent. 

Mráz je velmi průměrná fantasy, na níž není zajímavé vlastně vůbec nic. Svět je nepříliš originální, nemluvě o tom, že jeho fungování není pořádně vysvětleno. Romantická linka, na níž příběh stojí, není uvěřitelná a postrádá pořádný vývoj, postavám zároveň schází charakter a hloubka a chovají se jako vzdorovití nadržení puberťáci, nikoliv jako rozumně myslící dospělí. Celé vyprávění je ploché, povrchní, a přestože styl je relativně čtivý, vlastně ničím zvlášť nezaujme. Nápad sám má rozhodně potenciál, zpracování jej však nedokáže dostatečně vytěžit. Své čtenáře si však, soudě podle řady nadšených ohlasů, příběh bezpochyby najde.