J. C. Cervantes - Vždycky není navěky

Říká se, že když chceš rozesmát boha, povyprávěj mu o svých plánech. Život je totiž jen málokdy takový, jaký bychom si ho představovali. Ruby věřila, že našla v Hartovi pravou lásku a nic je nemůže rozdělit. Ukáže se však, že realita umí být nebývale krutá. Hart totiž přijde o život a Ruby se musí nějak vyrovnat s tím, že už ho nikdy neuvidí. Anebo přece?

Ruby si vždycky plánovala, jak bude cestovat a poznávat cizí země, protože svět je příliš velký na to, aby člověk strávil celý život na jednom místě. Společníka jí měl dělat Hart, kluk, kterého znala od dětství a který se časem stal její jedinou a osudovou láskou. Hned po maturitě spolu chtěli vyrazit za dobrodružstvím, osud jim však zkřížil plány. Hart se totiž utopí při záchraně malého chlapce a Ruby se najednou musí vyrovnávat s tím, že na všechny svoje sny a plány zůstala sama. Vlastně už si však není jistá, že bez Harta touží cokoliv z nich uskutečnit.

Uplyne nějaká doba a Hart se probouzí zpátky na zemi. Není to však ve vlastním těle, nýbrž v těle jeho spolužáka Jamesona, který je v kómatu a právě prohrává svůj boj o život. Anděl strážný, který má Harta na starosti, totiž udělal chybu a teď mu dává šanci na nový život. Má to jen jeden drobný háček - Hart časem zapomene, kým býval, a bude nadále žít jako Jameson. Sice s jinou duší, ale v těle, které není jeho vlastní. Hart to přesto bere jako příležitost, jak se dostat zpátky k Ruby a pokračovat ve vztahu, který nikdy neměl skončit. Vesmír mu ale nehodlá nic usnadnit, protože o svojí skutečné identitě nesmí dívce nic říct. Zvládnou k sobě ti dva i tak najít cestu?

Autorka se rozhodla zpracovat příběh traumatu, který však díky lehké nadpřirozené lince není vyloženě depresivní a hraje spíše na odlehčenější notu. Na jednu stranu tady máte Ruby, která se snaží vyrovnat s tím, že její přítel zemřel, na druhou Harta, který by jí rád dal nějak najevo, že je zpátky, ale nemá k tomu žádné vhodné prostředky. Ruby se vždycky dokázala nadchnout pro sebemenší hloupost, je velmi spontánní a miluje dobrodružství. Smrtí své lásky však jako by ztratila i kus sama sebe a musí v sobě tu bezstarostnou holku s velkými sny opět objevit. Hart byl naopak ten opatrný, který se děsil spousty věcí a neustále si před očima odvíjel katastrofické scénáře. V momentě, kdy se vrací v Jamesonově těle, si však spoustu věcí přestává připouštět a postupně se proměňuje. Ani náhodou není klukem, v jehož těle skončil, zároveň však už není ani sám sebou takový, jaký býval. Navzdory tomu působí hrdinové trochu ploše, protože to jediné, co je zdánlivě definuje, je jejich vztah.

Autorka má čtivý styl, takže stránky rychle plynou, přesto se příběh v některých momentech jeví zbytečně zdlouhavě a má sklony k repetitivnosti. Hrdinové působí trochu jako zaseklé gramofonové desky, které se nedokážou hnout z místa a pořád dokola opakují totéž. Na pozici vypravěče se střídají Ruby s Hartem, několik kapitol je přidáno ještě z pohledu Lourdes, Hartova strážného anděla. Paradoxně však mezi vypravěči není příliš velký rozdíl a všichni lehce splývají, schází jim osobitost.

Vždycky není navěky je velmi odpočinkovým čtením, a to i přes poměrně závažnou úvodní premisu pracující s úmrtím jednoho z hrdinů. Autorka se nesnaží o hluboký příběh, hraje spíše na odlehčenou notu a do centra staví romantickou linku. Celkové vyznění je kvůli tomu možná zbytečně povrchní, protože sice nakusuje některá závažnější témata, ale nedává jim dostatek prostoru, aby se mohla rozvinout. Coby odpočinkové romantické čtení s mírně paranormální linkou však román obstojí.