Jana LeBlanc - České cizinky

Mnozí z nás si už při pobytu v zahraničí řekli, jaké by to asi bylo žít v cizí zemi, málokdo však tuto představu zrealizuje. Jsou však lidé, kteří se pro život za hranicemi rodné země rozhodli, někteří zcela dobrovolně, jiní hnutím nejrůznějších okolností, které nedovedli ovlivnit. Jaké jsou nástrahy života v cizím prostředí nebo třeba i motivace odchodu z domova? Jana LeBlanc se rozhodla vyzpovídat jedenáct žen dlouhodobě žijících v cizině a prostřednictvím jejich příběhů ukázat, jaký takový život může být.

Jedenáct žen, jedenáct velmi rozdílných osudů. Všechny však pojí jedna věc - už řadu let žijí v cizině a považují ji za svůj domov víc než Českou republiku, v níž mají kořeny. Některé se rozhodly odejít za láskou, jiné využily lákavou kariérní nabídku, další se odhodlaly k velmi radikálnímu útěku z nesvobody minulého režimu do velkého světa nekonečných možností, a to s plným vědomím toho, že emigrace jim, nejspíš navždy, uzavírá cestu zpět, a za některé rozhodli jejich blízcí toužící dát jim lepší život, než jaký měli oni. Osud je zavál na nejrůznější místa a do nejrůznějších prostředí, mnohdy jich prostřídaly i víc, než se rozhodly někde trvale zakotvit. Některé jsou spokojené, pro jiné přišlo bolestivé vystřízlivění. Některé si návrat do Česka neumí představit, jiné o něm uvažují v reálných obrysech.

Mozaika osudů, které se autorka rozhodla zachytit, je velmi pestrá. Každá z žen totiž vypráví svůj vlastní osobitý příběh. Některé jsou hořkosladké a rámované životním zklamáním, jiné veskrze romantické; na některé vypravěčky pohlíží skrz růžové brýle, jiné vnímají prismatem někdy až bolestného vystřízlivění; mnohé se nevyhnou srovnávání s životem v Česku nebo bilancování, ani jedna však ve výsledku svého odchodu nelituje, i kdyby jen pro životní lekce, jichž se jí díky němu dostalo. Rakousko, Norsko, Irsko, Lucembursko, z nichž je to domů do České republiky pořád ještě relativně kousek, ale taky Srí Lanka, Malajsie, Hongkong, USA, Mexiko nebo Jihoafrická republika. Některá prostředí se od naší vlastní reality příliš neliší, jiná zavánějí nádechem exotiky. V každém je však třeba se přizpůsobovat zvyklostem a výzvám, které jsou s ním spojené. A jednotlivé vypravěčky jsou důkazem, že zvyknout se dá v podstatě na cokoliv.

Autorka se rozhodla vyprávět jednotlivé příběhy téměř beletristickou formou. Jednotlivé texty vychází z rozhovorů, které s ženami vedla, takže každá z nich má svůj vlastní osobitý hlas a jednotlivé portréty se od sebe liší. A to nejen rozdílností osudů, ale i způsobem mluvy a celkově zvolenými vyjadřovacími prostředky. Vyprávění není klasickými rozhovory, nýbrž příběhy vyprávěnými v ich formě, díky níž je čtenář ještě více vtažen a jednotlivé ženy jako by mu byly blíž. Každý příběh je navíc uzavřen zamyšlením autorky, v němž přibližuje dotyčnou vlastníma očima a zamýšlí se nad paralelami mezi jejich životy, případně rozvíjí úvahy s celospolečenským dosahem.

České cizinky jsou nesmírně poutavou publikací o několika výjimečně odvážných ženách, které se z různých důvodů rozhodly pro život v zahraničí. Autorce se podařilo sestavit nesmírně pestrou mozaiku, takže přestože mezi jednotlivými příběhy existují styčné body, každý je zároveň osobitým originálem. Navíc je osud každé z žen nějakým způsobem inspirativní a kniha je tak důkazem, že možné je naprosto cokoliv, pokud aspoň trochu chcete. A to často navzdory jazykovým a kulturním bariérám, bez peněz a bez plánů. Autorce se podařilo zvolit nesmírně lidskou a čtivou formu, takže stránky rychle plynou a jednotlivé osudy se čtenáři odvíjí před očima ve velmi plastických barvách.

Tímto děkuju nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu můžete zakoupit zde.