Vánoční loupež

Premiéra: 1. 11. 2024
Uvádění: Impérium Zábavy

Délka představení: 50 min

Vánoce jsou svátky a klidu a míru, které bychom si měli užívat se svými blízkými, a to pokud možno bez zbytečného stresu. Kdovíci oslavami Vánoc žijí, těší se na ně celý rok a neexistuje pro ně nic důležitějšího než krásně nazdobený stromeček, precizně zabalené dárky a dokonale zazpívané koledy. Co když se však do jejich vesničky vetře sabotér, kterému svátky doslova lezou krkem, a když si je nemůže užít on, hodlá je zničit i všem ostatním?

Pohádka o Grinchovi se už stala vánoční klasikou a oslavou těchto svátků, přestože její autor Dr. Seuss ji psal jako kritiku konzumerismu a komercionalizace Vánoc. Nelíbilo se mu, že z oslav klidu a rodinné pohody se stává hon za čím dál dražšími a efektnějšími dárky, a chtěl lidem otevřít oči. Jeho Grinch proto vším, co svátky ztělesňují, pohrdá a vzpírá se tomu. Když se však v jeho blízkosti objeví záchvěv toho, o čem by Vánoce skutečně měly být, roztaje i on. Tvůrci z Impéria Zábavy se původním příběhem inspirují do té míry, aby vystihli jeho hlavní poselství, zároveň však silně zjednodušují, a to zejména co se množství postav týče.

Scénář vychází z původního příběhu, točí se však takřka výhradně kolem vánočních příprav na poslední chvíli. Zbývá totiž jediný den do vypuknutí oslav a spousta toho není hotová, takže Kdovící začínají mírně panikařit. Navíc se bojí, že by se mohl objevit zelený skřet a svátky jim zkazit. Text je z většiny veršovaný, rýmům se snaží vyhýbat pouze Grinch. Rýmová struktura je jednoduchá, v některých momentech rýmy kulhají na obě nohy, za uši však naštěstí vyloženě netahají a dětské publikum, jemuž je inscenace určena především, to pravděpodobně nepozná. Mluvené pasáže jsou prokládány hudebními čísly založenými na známých vánočních písních či koledách, jen v novém přetextování. Po většinu času se tak nejspíš neubráníte dojmu, že všechny ty písničky odněkud znáte, třebaže originál se vám dost možná nevybaví. Texty jsou hravé a přiměřeně vánoční, navíc dobře slouží příběhu.

Scénografie je velmi jednoduchá a působí až amatérským dojmem. Několik papundeklových dvourozměrných domečků ve velmi nerealistických rozměrech, malovaný zadní prospekt, ozdobený vánoční stromeček se světýlky a hromádkou dárků. Bohužel to vyvolává spíš dojem školní besídky než profi produkce, laciné snahy nějak zaplácnout scénu, aby nezůstala prázdná. Co chybí ve scénografii, dohání herci kostýmy. Ty jsou barevné, v některých případech i velmi nápadité, byť není úplně jasné, proč se tvůrci rozhodli třeba pro postavy vánoční koule či péřových prachovek.

Herecky vlastně není moc co hrát, jelikož postavy nemají žádný komplikovaný charakter a v principu pouze milují nebo nesnáší Vánoce. Nutno však podotknout, že pro pochopení příběhu žádná hluboká psychologie postav potřebná není. Cílem je pobavit, a to se daří. Vynikající je především výkon představitele Grinche, který jako by odkoukal od Jima Carreyho jeho typický trhaný způsob pohybu, gesta i úšklebky. Hodně mu v tom pomáhá i kostým, který jako by filmovému Grinchovi z oka vypadl. Všichni ostatní herci předvádějí větší či menší míru exaltovanosti korespondující s jejich postojem k Vánocům. Nejcivilněji v tomto ohledu působí Vypravěč, který se snaží popisovat dění co možná objektivně, a Cindy, které to chaotické hemžení připadá ubíjející a radši by měla Vánoce odpovídající jejich skutečnému duchu. V podstatě v něčem zrcadlí Grinche, přestože ve svém odmítání komerční podoby svátků není tak radikální.

Vánoční loupež je líbivým dětským představením s hravě otextovanými písničkami, veršíky, barevnými kostýmy a solidními hereckými výkony. Papundeklová scéna sice působí trochu lacině a některé charaktery úplně nedávají smysl, ale záleží na tom vlastně? Vždyť to hlavní, o co se inscenace snaží, je pobavit děti i jejich rodiče a navodit vánoční atmosféru. A to zvládá na výbornou.