Laura Esquivel - Koření vášně

Říká se, že láska prochází žaludkem. To však nemusí být jediný cit, který je s kuchařským uměním spojený. Tita se narodila jako nejmladší dcera, což ji předurčuje k údělu pečovatelky. Všechny nejmladší dcery v jejich rodě totiž tímto způsobem sloužily svým matkám a tradice má pokračovat navzdory představám těch, jichž se týká nejvíc.

Tita si dovolila něco, co žádná jiná nejmladší dcera před ní - zamilovala se. Její matka však odmítá slevit z tradice, která v její rodině trvá už po generace, a dceřina nápadníka odmítne. Respektive mu nabídne alternativu. Tita se sice vdávat nesmí, ale její sestře v tom nic nebrání. A tak je nebohý Pedro oženěn s její starší sestrou, k níž sice nechová žádné city, ale která mu umožní zůstat nablízku své jediné skutečné lásce. Tita v jeho šlechetném gestu tolik šlechetnosti nevidí, bere ho naopak jako zradu. A osud má velmi brzy znovu významně zamíchat kartami.

Mexiko se otřásá bouří revoluce, která zasáhne i rodinu. Před vojsky a jejich drancováním totiž není v bezpečí nikdo. Země trpí a spolu s ní i její obyvatelé. Nezáleží přitom na jejich původu nebo postavení. Revoluce ani milice se neptá a prostě si bere - ať to stojí, co to stojí. Autorka na pozadí historických událostí splétá milostný příběh osudové lásky, před níž nelze uniknout a kterou nelze obelhat, protože si vždycky najde způsob, jak dotyčným proniknout do života.

Román je koncipován v podstatě jako roční kuchařka - pro každý měsíc jeden recept, který je spojený buď s daným obdobím, nebo s počínáním postav. Jídlo totiž tvoří integrální součást jejich života a výrazně jej ovlivňuje. Právě jeho prostřednictvím totiž k hrdinům pronikají nejrozmanitější emoce a ovlivňují jejich smýšlení i jednání. Hlavní hrdinka Tita, která je rodinnou kuchařkou, totiž do každého z připravovaných pokrmů promítá kus sebe a svých aktuálních emocí, které se potom v nějaké podobě přenáší i na toho, kdo dané jídlo zkonzumuje. Někdy to má pozitivní, jindy negativní a mnohokrát zcela neočekávané dopady.

Autorka se nedrží pevného žánru a osciluje na pomezí mnoha z nich. V jejím románě probleskuje magický realismus, protože hlavní hrdinka jako by tak trochu kouzlila pomocí vaření, což je naprosto integrální součástí děje, kterou se nikdo nepokouší zpochybňovat ani s ní jakkoliv polemizovat. Rámcem přitom zůstává milostný příběh osudové lásky, jíž je souzeno zůstávat nenaplněna a prát se o právo na existenci, a na pozadí toho všeho se odehrávají bouřlivé mexické dějiny, revoluční proměny země a její bolestný přerod v moderní zemi netušených možností. Text se vyznačuje vysokou poetikou, autorka si hraje se slovy a velmi často také s náznaky a symboly. V některých momentech navíc čtenáře úmyslně mate a ponouká ho k mylným předpokladům, než odhalí pravdu svého vyprávění.

Koření vášně je zajímavým příběhem na pomezí mnoha žánrů, který je na jedné straně oslavou Mexika, jeho tradic a kuchyně, na druhé milostným příběhem páru, jehož osudová láska je odsouzena ke zmaru. Autorka píše citlivě, s neobvyklou mírou poetičnosti a sklony k nedořečenostem a náznakům, přesto poutavě a čtivě. Román navíc pravidelně prokládá recepty, které více či méně souvisí s dějem a pomáhají dokreslovat zobrazované charaktery. Navzdory obálce je tak román vcelku hlubokým příběhem o zničující síle lidské vášně, boji s tradicemi a touze po osobním štěstí všem a všemu navzdory.