Listopad byl především pracovně velmi náročný měsíc. Čekala jsem, že bude příležitost číst a trochu relaxovat, ale opak byl pravdou. K pracovním povinnostem se mi navíc ještě přidaly dva intenzivní víkendy plné korektury, takže navzdory mé snaze na čtení prostě nebylo tolik času, kolik by se mi líbilo. A někdy ani nálada.
V listopadu jsem si dala hned dva hospodské kvízy a shodou okolností dva speciály. Ten první byl halloweenský a týkal se hororů, přičemž mé znalosti v téhle oblasti jsou velmi omezené, takže jsem přispěla tak dvěma odpověďmi. Ten druhý se týkal Harryho Pottera, takže jako správná fanynka jsem byla o poznání užitečnější a náš tým jako celek navíc skončil třetí. Budu si muset podobný kvíz někdy zopakovat, jelikož je to zábava. :) Výlet mi žádný nevyšel, ale v rámci dušičkové akce jsem se vypravila na hřbitov po stopách herců Městských divadel pražských. Sice mrzlo, ale bylo to rozhodně zajímavé. A taky jsme si se ségrou udělaly pěkný večer u Červeného jelena, kam jsme vyrazily na svatomartinskou husu. Rozhodně tenhle podnik můžu doporučit. No a protože advent zaklepal na dveře, zahájily jsme pečení cukroví a za odměnu si dopřály i první letošní svařák na trzích.
Divadelně byl listopad docela bohatý. Měsíc jsem zahájila muzikálem Muž se železnou maskou, který jsem viděla už krátce po premiéře a chtěla jsem vědět, kam se za tu dobu posunul. A zjistila jsem, že můj názor se nijak výrazně neproměnil - herecké výkony byly dobré, ale muzikál jako celek bída. Využila jsem možnosti vyrazit zadarmo do Nové Spirály na Madisonské mosty, což je román, který mám moc ráda, a musím říct, že i inscenace se povedla a je velmi atmosférická. Udělala jsem si taky krátký výlet do Příbrami na Vánoční loupež, což je adaptace Grinche. Je to hodně lowcostové, ale příjemně pohádkové. Nemohla jsem si nechat ujít novou adaptaci Paní Bovaryové ve Stavovském divadle a musím říct, že jsem odcházela nadšená. Stejně tak jsem si užila opětovnou návštěvu Dr. Johanna Fausta v Rokoku a v tomtéž divadle se příjemně pobavila u rodinného představení Vánoce u Čapků.
Co se sledování filmů týče, rozhodla jsem se využít akce v Cinema City a v rámci levné neděle vyrazila na remake Pyšné princezny, jelikož původní pohádku mám moc ráda. Animovaná verze byla v něčem stejná a v mnohém jiná, ale moc mě bavila a užila jsem si ji. Všechno ostatní jsem viděla už jen v rámci různých streamovacích platforem. Připomněla jsem si třeba snímek Mumie, který letos slaví už čtvrt století od premiéry, a dokoukala sedmou řadu Love Is Blind. A jelikož listopad je správný čas začít se nalaďovat na advent, zvládla jsem zkouknout animovaného Grinche, který mě vážně bavil, A Christmas Waltz in Paris, který měl neuvěřitelně příjemnou atmosféru a Too Close for Christmas, což byl rewatching, jelikož jsem tenhle příběh viděla už předloni a moc mě bavil.
Jak už jsem říkala, se čtením to nebylo nijak valné. Zvládla jsem šest knížek, z toho jeden posudek, který ale patří k těm nejlepším, které se mi letos dostaly do ruky. :) Listopad se měl nést v duchu knih, které mi vybere někdo jiný, kvůli omezenému množství času se ale nakonec nesl hlavně v duchu recenzních výtisků. Prvním byly České cizinky, což jsou příběhy jedenácti velmi inspirativních žen žijících dlouhodobě v zahraničí. Následoval román Bolestná laskavost, který přes lehce morbidní téma vlastně působí velmi nadějeplně. V rámci bookclubu jsme četli horor Zatloukání hřebů, což nebyl úplně můj šálek kávy, jelikož tomuhle žánru neholduju, ale četlo se to dobře. Následoval příběh Slavomíra Pískatého, 20 let kapitánem Jumbo Jetu, který jsem si vzhledem ke své lásce k létání mimořádně užila. No a měsíc jsem uzavřela románem Nadechni se potřetí, který velmi dobře zpracovává téma domácího násilí a manipulací.
Žádné komentáře:
Okomentovat