Chris Grabenstein - Olympiáda v knihovně pana Lemoncella

Když se zúčastníte speciální únikové hry, kde je hlavní odměnou možnost stát se tváří reklamy, a vyhrajete, vaše popularita přirozeně vyskočí do raketových výšin. Kyle Keeley a jeho kamarádi za sebou mají už několik natáčení a každou novou hru pana Lemoncella si užívají, začínají však sílit hlasy, kterým se nelíbí, jak byla celá soutěž zorganizovaná...

Děti po celých Spojených státech mají pocit, že uspořádat soutěž, v níž mohou soutěžit jenom děti z jednoho malého nezajímavého města, prostě není fér. Tím spíš, že v celém státě žijí tisíce zapálených nadšenců, kteří hoří pro knihovny a cokoliv, co jim tyto instituce můžou nabídnout. Pan Lemoncello se proto rozhodne uspořádat další soutěž, tentokrát pro děti napříč Amerikou. Z regionálních kol jsou vybráni ti nejlepší, kteří utvoří čtyřčlenná družstva, s nimiž se vypraví do Lemocellovy knihovny, aby se utkali o titul absolutních šampionů.

Soutěže se pochopitelně účastní i Kyle se svými kamarády. Nemůže přece připustit, aby je někdo připravil o jejich pozici nebo třeba jenom naznačoval, že vyhráli neprávem. Zatímco při minulé soutěži museli najít cestu ven z knihovny, tentokrát mají za úkol zúčastnit se dvanácti rozmanitých her prověřujících jejich schopnosti. Tým s největším počtem medailí nakonec zvítězí a bude prohlášen šampionem. Zní to jako zábava, netrvá však dlouho, než se věci začnou komplikovat. V knihovně totiž nejspíš působí záškodník nenápadně odcizující knihy z regálů.

Druhý díl série o knihovně pana Lemoncella vrací na scénu hrdiny, které čtenáři mohou znát už z prvního dílu, zároveň však přidává nové. Také zápletka je odlišná. Přesně podle tradice pana Lemoncella, který nikdy neopakuje ve svých hrách stejné zvraty a pokaždé od hráčů vyžaduje nová kreativní řešení, i jeho knihovnická olympiáda je bohatá na nové zajímavé úkoly a neotřelá řešení. Jedním z hlavních témat celého příběhu jsou přitom cenzura a zakázané knihy, které se napříč světem i dějinami objevují a zase mizí. Autor nejenže představuje knihy, které někdy v minulosti patřily mezi zakázané, a to z nejrůznějších důvodů, ale staví do popředí také odvěký konflikt mezi zastánci starých pořádků a modernisty, kteří se je snaží narušovat třeba tím, že knihovny proměňují v komunitní místa plná života a moderních technologií.

Celé vyprávění se nese v duchu soutěžení a jisté rivality, přičemž krom jednotlivých týmů proti sobě staví i pana Lemoncella a znepokojené milovníky knihovny, kteří by ho o tu jeho rádi připravili. Postavy bohužel působí poněkud šablonovitě, autor se nevyhnul jistému typizování, přičemž některé zobrazované charakterové vlastnosti zavání až karikaturou. Zároveň se zdá, že autor se zcela účelově snaží, aby některé postavy působily vyloženě nesympaticky. Celé vyprávění je lehce černobílé - na jedné straně stojí ti dobří, na druhé ti zlí a linie mezi nimi není úplně prostupná ani otevřená kompromisům. S ohledem na žánr je jisté zjednodušení na místě, ale je to možná až moc. Jazyk není příliš komplikovaný a odpovídá cílovým čtenářům, autor píše čtivě a hodně se soustředí na dialog, tudíž stránky rychle plynou, zajímavým oživením jsou i některé herní vsuvky.

Olympiáda v knihovně pana Lemoncella je zábavná odpočinková kniha, která možná v mnohých vyvolá touhu, aby naše knihovny vypadaly stejně. Pracuje s dobrým nápadem a předestírá velmi důležitou otázku knižní cenzury, která je, navzdory jednadvacátému století, stále aktuální. Příběh jako celek však bohužel působí trochu černobíle a ploše. Postavy postrádají hlubší charakter a spousta věcí jako by se děla jenom proto, aby se něco dělo. Ano, jde o dětskou knihu, takže jistá míra zjednodušení k tomu patří, přesto tu zůstává nevyužitý potenciál. Čtení může bavit i staršího čtenáře, rozhodně se tu může něco dozvědět, osobně však musím přiznat, že první díl mě bavil přece jenom víc.