Andaluský víkend v Seville

Když u nás panuje lednové nevlídno s pošmournými dny, co lepšího udělat, než sbalit batoh a vyrazit se trochu ohřát na španělský jih? Tím spíš, když letenky vycházejí na poměry Pyrenejského poloostrova nebývale slušně a v nabídce je i město, které toužím navštívit od střední.

Sevilla je město, jehož kouzlo jsem vnímala z fotek už na střední škole. Dokonce si pamatuju, že jsem o něm měla v rámci zeměpisu prezentaci. Čas však plynul a já na svoji touhu jednou to tady navštívit trochu pozapomněla. Až se jednoho dne stalo, že jsem brouzdala mezi nabídkami akčních letenek a právě Sevilla na mě vyskočila. V ten moment jsem si řekla, že neexistuje lepší místo, kde strávit prodloužený víkend, než právě tady. A přes trochu komplikovanější začátek dovolené tohohle rozhodnutí ani trochu nelituju.

Jak se do Sevilly dostat?

Když budete mít štěstí, povede se vám to z Prahy přímým letem, protože sem na pravidelné bázi létá Ryanair. Samozřejmě ale můžete využít i možnost přestupu nebo doletět do Malagy a odsud se dopravit vlakem či autobusem, případně si půjčit auto. Záleží i na tom, jaké máte plány a jestli je vaším cílem čistě Sevilla, nebo chcete poznávat Andalusii zevrubněji. Ať už se ale rozhodnete pro jakoukoliv možnost, radši předem počítejte s tím, že letenky vás vyjdou relativně draho. Pyrenejský poloostrov z Prahy bohužel nepatří k úplně levným destinacím. Když budete mít štěstí, narazíte (podobně jako já) na nějakou fajn akci, při níž za zpáteční letenku zaplatíte jen okolo dvou tisíc, určitě to ale nebude v sezóně, kdy letenky vychází klidně i třikrát, čtyřikrát tak draho.

Pokud vyrazíte mimo sezónu, radši se také předem připravte na možnost, že přistání může zkomplikovat nepříznivé počasí. V zimě bývají nad Sevillou časté mlhy, kvůli kterým nejsou letadla schopná přistát, protože zdejší letiště není vybaveno naváděcím systémem. Přestože piloti bezpochyby udělají maximum pro to, aby vás dopravili na místo, může se vám stát, že budete stejně jako my odkloněni na náhradní letiště, v tomto případě do portugalského Fara. Jelikož podmínky v Seville se nelepšily, nakonec nás do cílové destinace dopravily autobusy, což zabere asi dvě a půl hodiny. Není to rozhodně pravidlo, jen eventualita, která může nastat.

Zdejší letiště je poměrně malé, ale dostatečně vybavené vším, co by vám během čekání mohlo zpříjemnit život. Do města odsud jezdí pravidelná autobusová linka, která vás vyjde na cca 6 euro a do centra vás dopraví za přibližně hodinu. Respektive můžete s ní dojet na autobusové nádraží, odkud už budete do centra pokračovat pěšky. Ke katedrále je to odsud slabých deset minut.

Co se pohybu po městě týče, jezdí tady autobusy a tramvaje, které vás dopraví prakticky kamkoliv včetně historického centra. Pokud tedy nebudete chtít, nemusíte udělat ani krok navíc. Na druhou stranu by to byla docela škoda, protože město je velmi malebné a za procházky rozhodně stojí.

Pokud budete chtít cestovat i po nejbližším okolí města, neměl by to být problém. Je tady velmi dobré autobusové i vlakové spojení, dokonce si obvykle můžete vybrat, jestli zvolíte rychlovlak (ten je dražší) nebo regionální courák, na kterém ušetříte peníze, ale ztratíte čas. Rychlovlaky odsud jezdí třeba i do Madridu, pokud byste chtěli přejíždět na delší vzdálenost. Do hlavního města se ze Sevilly dostanete za zhruba 3 a půl hodiny.

Kde se ubytovat a kde najíst?

Pokud jde o bydlení, nabízí Sevilla řadu možností, takže je jen na vás, pro co se rozhodnete. Jsou tady studentské hostely, stejně jako luxusní mnoha hvězdičkové hotely, vybírat můžete čistě podle srdce a toho, co vaše peněženka dovolí. Osobně doporučuju ubytovat se někde v centru, protože tak budete mít všechny památky na dosah a budete moct naplno nasávat atmosféru města. Mimo sezónu se ceny pohybují ve velmi příznivých hladinách, během ní samozřejmě počítejte s tím, že si připlatíte.

Já se tentokrát rozhodla pro low cost variantu a vybrala si hostel room00 Salvador. Není to žádný luxus, ale na přespání pohodlně stačí. Pokoje jsou pro šest až osm lidí a postele nemají závěsy, takže s úplným soukromím nepočítejte. Výhodou na druhou stranu je, že koupelnu a záchod máte přímo v rámci pokoje. Hostel má taky pěknou dvoranu sloužící jako společenská místnost a rozsáhlou střešní terasu s výhledem na město. Za 6 auro si můžete dokoupit snídani, která je na poměry hostelů vcelku bohatá.

Stravování v Seville je naprosto bezproblémové, opět záleží čistě na vašich finančních možnostech. Přirozeně platí, že v turisticky exponovanějších místech je větší výběr restaurací, ale taky vyšší ceny. Co se kuchyně týče, převládají tady tapas bary s bohatou nabídkou místních specialit. Vyzkoušet byste rozhodně měli španělskou bramborovou omeletu nebo krokety, které seženete v několika různých variantách, obvykle rybí nebo šunkové, vždycky s příměsí sýra. Andalusané si také potrpí na smažená jídla, takže tady narazíte na všechno možné v trojobalu, a mořské plody, tudíž v každé restauraci potkáte krevety na několik způsobů. Co naopak není až tak běžné, je typicky španělská paella. Ne že by tu nebyla vůbec k dostání, jen musíte trošku hledat.

Nejsem si jistá, jestli existuje nějaké typicky andaluské pití, které byste nutně potřebovali ochutnat, nicméně restaurace i bary mají standardní nabídku nápojů. Na jídelních lístcích nechybí sangría, byť je to spíše letní pití, místní pivo nebo víno. Lokální víno určitě můžu doporučit, ať už si vyberete bílé nebo červené, v Andalusii se pěstuje a vyrábí oboje. Krom toho byste měli ochutnat taky místní sherry, které patří k nejsilnějším vývozním artiklům a ve světě si získalo značný zvuk. Jste-li milovníci kávy, ve Španělsku si asi úplně na své nepřijdete, protože to není právě kávová kultura. Ve větších městech ale najdete i podniky, kde vám připraví kvalitní capuccino nebo flat white, stačí trochu zapátrat. :)

Co v Seville rozhodně neminout?

I když se to možná na první pohled nezdá, Sevilla je velmi bohatá na památky a další turisticky atraktivní místa. V první řadě je to však město nesmírně mladé a studentské, v němž panuje uvolněná atmosféra a pulzuje to tady životem. I jenom bloudění zdejšími uličkami je zážitek sám pro sebe, který znepříjemňuje leda fakt, že na spoustě, často velmi nepravděpodobných, míst narazíte na auta. Pozorovat jejich vyhýbání se, couvání a objíždění v úzkých uličkách je z pozice chodce vcelku zábava, byť do značné míry iritující. Odmyslíte-li si však provoz, zdejší hektičnost působí uvolněně a paradoxně z ní vyzařuje klid. Prostě úplně jiné nastavení a smýšlení, než na jaké jsme zvyklí u nás. Španělé si s ničím moc nelámou hlavu a berou to tak, že stresovat se nesmysly nestojí za to.

Vraťme se ale zpátky k památkám. Tím hlavním, co byste v Seville rozhodně měli navštívit, je zdejší katedrála a Alcazar, které spolu sousedí, takže při dobrém plánování je zvládnete klidně v jeden den. Katedrála stojí na místě bývalé mešity, ze které se nicméně do dnešních dnů dochoval pouze minaret dnes sloužící jako zvonice. Zajímavostí je, že nahoru nevedou schody, nýbrž lomená rampa. Seshora je nádherný výhled na město, za který navíc nemusíte nic připlácet, protože výstup nahoru je v ceně vstupenky. Pokud byste chtěli prozkoumat katedrální střechu zevrubněji, můžete na ni vyrazit s průvodcem v rámci speciální prohlídky. Není to však nic pro bojácné či trpící závratí. Katedrála sama patří k největším křesťanským svatostánkům a skrývá mnohá zajímavá zákoutí, včetně řady bočních kaplí, nádherného oltáře či hrobky Kryštofa Kolumba. A ještě jeden bonus navíc. Půjdete-li do katedrály, dostanete k tomu zdarma lístek i do barokního kostela sv. Salvátora.

Alcazar je nejstarší stále používaný královský palác v Evropě, jelikož slouží vládcům už od 9. století. Jeho výstavba začala ještě v době, kdy byla Sevilla pod arabskou nadvládou, a pokračovala i později za křesťanských panovníků. Je to jeden z nejvýznamnějších příkladů tzv. mudejarské architektury, tedy takové vycházející z arabské stavebnické tradice. Mudejarové byli muslimové, jimž bylo dovoleno ponechat si svůj jazyk i víru, ovšem výměnou za to, že byli vyloučeni za státních úřadů a mohli se živit takřka výhradně jako řemeslníci. I když se to na první pohled nezdá, Alcazar je velmi rozlehlý a snoubí v sobě množství architektonických slohů z různých období, takže na jeho prohlídku si vyhraďte dost času a ideálně ji podnikněte hned ráno, kdy tady ještě nejsou takové davy. Nevynechejte ani zdejší rozsáhlé zahrady, kde můžete relaxovat na některé z laviček nebo třeba v kavárně s výhledem na kvetoucí jasmíny.

Z dalších pamětihodností určitě stojí za návštěvu Španělské náměstí, Plaza de España, postavené začátkem 20. století u příležitosti ibero-americké výstavy, stejně jako park Marie Louisy, v němž leží. Zastavit se můžete také v bývalé tabákové továrně, která dnes sice slouží jako univerzita, ovšem její nádvoří jsou volně přístupná veřejnosti. Příjemná je procházka po břehu řeky Guadalquivir třeba se zastávkou ve Zlaté věži, Torre del Oro, jež získala svůj název podle odlesku v říční hladině. Jen kousek odsud leží stále funkční býčí aréna, v níž sídlí muzeum koridy. Pokud nestojíte o zážitek z pozorování skutečných býčích zápasů, které jsou v této oblasti stále velmi oblíbené, je to způsob, jak místo navštívit bez násilí na lidech či zvířatech. Ve městě je roztroušeno také několik historických šlechtických rezidencí nabízejících možnost prohlídky interiéru. Unikátní je Pilátův dům, Casa de Pilatos, který je zajímavý architektonicky i svou kachličkovou výzdobou, zavítat ale můžete také do Palacio de las Dueñas nebo Palacio de la Condesa de Lebrija s bohatými sbírkami uměleckých předmětů. Holdujete-li spíše moderní architektuře, nesmíte minout zastávku u Setas de Sevilla, což jsou monumentální celodřevěné "houby" skýtající možnosti posezení i návštěvy vnitřního muzea či vyhlídkové terasy.

Kam vyrazit ze Sevilly?

Než začnete plánovat další výlety, zvažte, kolik máte na zdejší pobyt vlastně času. Sevilla vás zvládne zabavit klidně na celý víkend. Samozřejmě ale můžete vyrazit i za její hranice. Milovníci antiky se mohou vypravit do Italiky vzdálené od města necelých deset kilometrů. Autobus vás sem z centra doveze za zhruba dvacet minut. Otevřeno je denně krom pondělka. Pokud vás pozůstatky římského města nezajímají, můžete nasednout na vlak či autobus a vypravit se ještě o něco dál.

Perfektní spojení je do 140 km vzdálené Córdoby, kam se dostanete vlakem za slabých padesát minut. Oproti Seville není tohle město tak živé, památek k obdivování se tady však nachází dost. Hlavním lákadlem je bezpochyby zdejší mešita/katedrála, která je unikátní kombinací muslimské a křesťanské architektury a za návštěvu rozhodně stojí. Navštívit můžete také sousední Alcazar, který zaujme asi především komplexem palácových zahrad, nebo bývalé arabské lázně. K procházkám potom svádí bývalá židovská čtvrť se synagogou a čtvrť San Basilio lákající na množství vnitřních patií vyzdobených květinami. Mnohá z nich jsou soukromá, ovšem majitelé je i tak za dobrovolné vstupné otevírají veřejnosti.

Pokud byste rádi nasáli mořský vzduch, hodinu a půl vlakem je vzdálený Cádiz, který patří k nejstarších jihoevropským městům a vedle řady církevních památek a náměstí se může pyšnit také dlouhou pobřežní promenádou. V únoru se tady navíc pravidelně koná slavný karneval.

Ať už se rozhodnete vyrazit čistě do Sevilly, nebo věnujete čas i některému z dalších míst v okolí, neuděláte špatně. Andalusie je kouzelný, velmi přátelský region, v němž si přijdou na své milovníci památek i dobrého vína a jídla. Sevilla si vás dovede snadno získat svou živou atmosférou, ulicemi pulzujícími životem i všudypřítomnými pomerančovníky, které jsou takhle zkraje roku navíc bohatě obsypané plody.