Žijeme ve světě, který se tváří jako rovnoprávný. Muži i ženy mají stejné šance, alespoň v západní společnosti to tak je, mohou dosáhnout na kvalitní vzdělání i kariéru, a přesto v mnohých ohledech stále dominují muži. Žijeme totiž ve světě, kde muž je norma, od níž se odvíjí všechno ostatní. Bez ohledu na to, jak to vnímá druhá polovina lidstva.
Kniha Neviditelné ženy ukazuje na základě nejrůznějších výzkumů a statistik, jak je utvářen náš svět a jak moc nahrává mužům. Můžou to být maličkosti jako čím dál větší telefony, které se ženám špatně drží, protože mají menší ruce, stejně tak však život ohrožující situace, z nichž ženy vychází hůře, protože nezapadají do škatulek vytvořených pro muže. Problematické je to zejména ve zdravotnictví, v němž jako by se často nebral v potaz fakt, že ženské a mužské buňky nejsou stejné a mohou proto na tytéž léky reagovat jinak (a často také skutečně reagují), ovšem třeba také v automobilech, jejichž podoba je uzpůsobena mužské fyziognomii.
Autorka se rozhodla rozdělit svůj text do šesti tematických celků, které ještě dále štěpí. V první části se věnuje každodennímu životu a jeho provázanosti s veřejnou infrastrukturou, jelikož muži a ženy na ni mají jiné požadavky. Mimo jiné tady poukazuje kupříkladu na fakt, že zatímco muži mnohem častěji používají auta, ženy jsou odkázané na hromadnou dopravu, a to navzdory faktu, že mnohdy musí zařizovat mnohem více věcí. Druhá část řeší postavení žen v pracovním životě. Autorka se tady nezabývá pouze pay gapem, ale třeba také mýtem meritokracie, který by měl odměňovat lidi podle zásluh, ač se to neděje, nebo více či méně skrytým sexismem a diskriminací. Třetí část je věnována designu a autorka zde poukazuje na to, jak je mnoho předmětů každodenní potřeby vytvářeno pro muže a podle jejich rozměrů a fyziognomie, stejně jako na absurditu situací, kdy se při navrhování výrobků určených ženám nikdo dotyčných neptá na jejich skutečné potřeby, ale prostě je tak nějak automaticky předpokládá. Čtvrtá část řeší medicínské problémy, ať už to, že ženy mohou mít u stejných nemocí jako muži jiné příznaky a jinak reagovat na léčbu, nebo poměrně smutnou skutečnost, že čistě ženským obtížím, nejčastěji spojeným s menstruací, je stále věnována jenom okrajová pozornost. V páté části autorka přibližuje ženy ve veřejném životě a upozorňuje především na fakt, že ženy mají tendenci řešit jiné věci než muži, protože prioritizují jinak a s ohledem na vlastní potřeby, což však současně napomáhá společnosti jako celku. Poslední šestá část se potom zabývá ženami v době krizí, například epidemií nebo živelních katastrof a poukazuje na to, proč jsou právě ženy výrazně ohroženější. Jednotlivá témata se navíc prolínají a nejrůznějším způsobem doplňují, autorka se často odkazuje k tomu, co už v textu zaznělo, a dále to rozvádí nebo upřesňuje.
Přestože text vychází především ze západní společnosti, autorka se zabývá i zeměmi, kde postavení žen není ani zdaleka rovnoprávné. Poukazuje na problémy, které tamější společnosti řeší a které se paradoxně mohou propisovat i do našeho vnímání světa. Její text je podložen mnoha vědeckými výzkumy a fakty, odkazuje se na celou řadu dalších zdrojů, a přestože vychází i z vlastních osobních zkušeností, nebojí se citovat další autority. Kniha je doplněna i bohatým poznámkovým aparátem, takže čtenář si může bez obtíží dohledat externí zdroje.
Neviditelné ženy jsou silně feministická kniha, to není nutné zastírat. Je to však zároveň kniha, která ukazuje náš svět v nových souvislostech a zdůrazňuje problematiku, o níž by nás mnohdy vůbec nenapadlo přemýšlet. Autorka na základě mnoha zdrojů vysvětluje, jak moc je náš svět utvářen pro muže a jejich potřeby a na ženy zapomíná. A to často doslova, protože v mnoha případech data, z nichž bychom mohli vycházet, prostě chybí. Kniha je v některých ohledech možná lehce provokativní, není však přehnaně apelativní a autorka se nesnaží za každou cenu přesvědčovat o vlastní pravdě. Jen otevírá dveře, skrz něž se čtenář může nebo nemusí vypravit. Jestli se totiž do tématu hlouběji ponoříte, je čistě na vás.
Žádné komentáře:
Okomentovat