Jennette McCurdy - I'm Glad My Mom Died

Představte si, že máte ambiciózní matku, která se skrz vás rozhodne začít naplňovat dávné sny o hvězdné herecké kariéře. Zpočátku prostě jenom chcete, aby byla šťastná, takže se ze všech sil snažíte jí vyhovět, časem se však plíživě dostaví pocit rozostření vlastní reality a vy najednou netušíte, co jsou vaše a co matčiny sny, zatímco celý váš život se obrací vzhůru nohama. Jennette McCurdy si od dětství procházela doslova peklem, ovšem teprve v dospělosti našla sílu podívat se pravdě do očí.

Jennettina matka má rakovinu, kterou se však zatím daří léčit, a většinu času je v remisi, takže může normálně fungovat. To však dívce nebrání v tom, aby se za každou cenu snažila ji udržet šťastnou a zdravou. Trochu naivně věří, že když matce splní každé její přání, udrží ji tím naživu. Navzdory vlastní přirozenosti a pocitům se tak začne věnovat herectví, obráží konkurzy a snaží se prosadit v branži, která jí není ani trochu vlastní. Pokud bude dostatečně dobrá, určitě to přece pomůže její matce k uzdravení. Jak by ne, když jí splní sen, na který ona sama nedosáhla?

Kniha je rozdělena do dvou částí, na dobu před matčinou smrtí a po ní. V obou přitom autorka velmi plasticky popisuje svoje dětství, dospívání i ranou dospělost a to, jakým způsobem se na ní podepsalo soužití s psychicky nevyrovnanou matkou, která sama dost pravděpodobně potřebovala odbornou pomoc, ale vlastní egocentrismus jí zabránil ji vyhledat. Autorka popisuje nejen svou hereckou a později pěveckou kariéru, ale především nejrůznější způsoby zneužívání, jimž byla vystavena a které vedly k poruchám přijmu potravy, závislostem i psychickým problémům v pozdějším věku. Především však ukazuje, jak devastující účinky může podobné násilí na člověka mít, protože postupem času vůči němu otupí, přijme jej za vlastní a systematicky pokračuje ve vlastní likvidaci, i když prvotní spouštěč je pryč.

Autorce se velmi dobře daří přizpůsobovat vyprávěcí styl věku vypravěčky, takže čtenář může vidět její postupnou proměnu takřka v přímém přenosu. Z naivní dívenky, která svoji matku bezmezně miluje se postupně stává nejistá puberťačka, která neví, co se sebou a zůstává ve vleku matky, která jí řídí život, a to i v momentech, kdy je připoutána k nemocničnímu lůžku a přežívá už jen z posledních sil. Matčinou smrtí to však nekončí, protože najednou jako by nad ní visela aureola nedotknutelnosti, která jí dodává poněkud neskutečný rozměr dokonalosti. Navzdory prožitým traumatům se autorce daří na celou problematiku nahlížet poměrně střízlivě, zbytečně ji nepřikrášlovat a neomlouvat matku ani vlastní emoce. Řada manipulací, které jsou v knize zachyceny, je podprahových a Jennette si je v době, kdy jsou na ní páchány, ani pořádně neuvědomuje. O to působivější je však výsledný obrázek, z něhož čtenáři místy skutečně nebude dobře. Autorka má mimořádně vyspělý a čtivý styl, který zrcadlí její vlastní hlas a umocňuje autenticitu.

I'm Glad My Mom Died není jenom autobiografie s chytlavým názvem, v níž by byla házena špína na matku, jež dceři zničila život. Je to spíše velmi mrazivá osobní zpověď člověka, který se ocitl v toxickém vztahu, z něhož není úniku, aniž by si to uvědomoval. Autorka je velmi osobní, ukazuje svůj život bez pozlátka a růžových brýlí, zároveň se však nesnaží hrát na emoce či jakkoliv tlačit na pilu, prostě prezentuje svůj příběh tak, jak se odehrál. Díky velmi vyspělému literárnímu stylu je její text extrémně poutavý, zároveň však velmi bolestný. Rozhodně se nejedná o odpočinkové čtení, spíše o knihu, která přiměje čtenáře zamyslet se nad tím, jak málo někdy stačí, aby se něčí život ocitl na okraji propasti.