Julia Quinnová - Falešná manželka

Manželství mohou vznikat nejrůznějším způsobem, často dokonce i bez toho, aby se ženich s nevěstou osobně potkali nebo spolu třeba prohodili aspoň dvě slova. A stejně tak mohou být podobné svazky zcela imaginární. Cecilia si v dobré víře vymyslela, že je vdaná, a teď se bude muset popasovat s důsledky.

Vypravit se do Ameriky na vlastní pěst může být trochu riskantní. Zvlášť když jste svobodná dívka žijící na konci 18. století. Cecilia ale nemůže jinak. Od momentu, kdy se dozvěděla, že byl její bratr raněn, nemyslí na nic jiného, než jak mu pomoct. A když potom zemře její otec a na panství se objeví vzdálený bratranec, který by ji rád dostal pod čepec, nemá nad čím váhat. Sebere úspory, koupí si lístek na zaoceánskou loď a vyrazí do New Yorku. Po připlutí ji čeká hořké zklamání, protože o jejím bratrovi tady nikdo nic neví. V nemocnici však velmi příhodně leží jeho přítel Edward Rokesby a jelikož dívku nenapadá žádný efektivní způsob, jak si k němu zjednat přístup, vyhrkne to první, co jí přijde na mysl, totiž že je jeho manželka.

Edward utrpěl zranění hlavy, takže když konečně přijde k sobě, nic si nepamatuje a uplynulé tři měsíce má jako v mlze. Informaci o tom, že je s Cecilií ženatý, proto nijak nezpochybňuje, jelikož by to tak docela dobře mohlo být. Dívka sama je odhodlaná říct mu pravdu, ovšem napřed potřebuje zjistit, co se stalo jejímu bratrovi. A podobné pátrání se přece jenom vede lépe, když je manželkou důstojníka a ne pouhou jeho sestrou.

Příběh je zasazen do Spojených států na konci 18. století, kdy zde probíhá válka za nezávislost. Navzdory tomu je New York stále pulzujícím velkoměstem chystajícím se na společenskou sezónu, které boje za jeho hranicemi příliš netrápí. Autorka se nesnaží o nějak přehnanou historickou věrohodnost, takže dějiny tady fungují spíše jako příhodná kulisa, nikoliv jako hybatel děje. V čele příběhu stojí romantická linka a postupně se rozvíjející vztah mezi hlavními hrdiny, vedle toho se Edward pokouší si vzpomenout na věci, které předcházely jeho zranění, a postupně se mu vrací paměť. Cecilia je silná, nezávislá žena, která se na svou dobu chová poměrně moderně a nekonvenčně, jelikož má odvahu vzít život do vlastních rukou a hodit za hlavu předsudky či očekávání společnosti. Edward je prototypem pravého gentlemana, který nikdy neodmítne pomoc nikomu v nesnázích ani nezneužije svého postavení, má-li jinou volbu. Oba jsou si v řadě ohledů vcelku podobní, zejména co se důrazu na rodinu týče, a právě díky tomu se perfektně doplňují.

Na pozici vypravěče se střídají oba hlavní hrdinové, takže čtenář může události vnímat z obou pohledů. Výhodné je to i z toho důvodu, že každý byl přítomen jiným událostem, tudíž výsledný obrázek je o poznání komplexnější, než kdyby vyprávěl jenom jeden z nich. Autorka klade důraz na dialog a neustálé posouvání příběhu vpřed, do jisté míry se zabývá také pocity a vnitřními pochody svých hrdinů, ale není nijak přehnaně popisná. Slovní výměny nepostrádají vtip a přiměřenou míru jiskření a dobře charakterizují oba hlavní hrdiny.

Falešná manželka není nijak zvlášť originální příběh, je to však ten typ romantického čtení, které vám dá přesně to, co od něj očekáváte. Autorka píše velmi čtivě, soustředí se na slovní výměny mezi svými hrdiny a dovede je okořenit vtipem a přestřelkami. Vyprávění je dynamické, postupuje stále vpřed, a přestože s ohledem na žánr nemá moc čím překvapit, nenudí. Historické prostředí funguje spíše jako kulisa a v mnoha ohledech není přesné ani historicky věrné, pro potřeby příběhu je však vyhovující. Jedná se o odpočinkové čtení, které pobaví a příjemně naladí svou přímočarou nekomplikovaností.