Mikita Franko - Dny našeho života

Jaké to je vyrůstat v rodině, o níž nemůžete mluvit, a pokud ano, tak jenom lživě, protože tak úplně neodpovídá škatulkám? Miki nikdy nepoznal otce a brzy přišel o matku, takže se ho ujal strýček, jemuž byl svěřen do výhradní péče. Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního, kdyby neměl namísto manželky partnera, a to ve státě, který není homosexuálním vztahům ani trochu nakloněn.

Miki až do svých zhruba čtyř let vyrůstal s mámou, ale ta potom onemocněla rakovinou a podlehla jí. Péče o chlapce se ujme jeho strýček, který se rozhodne ho adoptovat a poskytnout mu milující rodinné zázemí. Jediný drobný problém tkví v tom, že nežije v klasickém heterosexuálním vztahu, nýbrž s přítelem. A i když to není vyloženě trestné, ani není záhodno o tom mluvit nahlas, protože Rusko nepatří k zemím, které by byly vůči queer komunitě nějak zvlášť přátelské. Miki skutečnost, že má dva táty, přijímá s klidem a vlastně nad ní ani moc nepřemýšlí. Když však nastoupí do školy, věci se začnou proměňovat.

Život v kolektivu dalších dětí je pro Mikiho těžký, protože před nimi musí neustále tajit, jak to u nich doma vypadá. Navíc v sobě má jakýsi vnitřní blok, kvůli kterému se nedovede na své vrstevníky naladit ani s nimi najít společnou řeč. Většina jeho přátelství je nesmírně povrchních, navíc se v něm čím dál častěji probouzí vztek na život, který vede, mívá s otci spory a odmítá o problémech a neshodách rozumně komunikovat, stejně jako následovat odbornou pomoc. Není proto asi příliš překvapivé, že všechno v jeho životě začíná jít od desíti k pěti. Aspoň v jeho očích.

Román je sondou do života průměrného ruského puberťáka, který však žije v poněkud netradičních podmínkách. Miki sice vyrůstá v extrémně tolerantním prostředí, to je však pouze malou bublinou, osamoceným ostrůvkem v moři většinových názorů, které nijak zvlášť pozitivní nejsou. A ač chce nebo ne, veřejné mínění na něj působí a proměňuje jej. Bez ustání musí balancovat na hraně pravdy, protože realitu jejich domácího života nemůže odhalit, nemá-li o bezpečné zázemí přijít, což ho vnitřně sžírá a deformuje. Většinové názory na něj, byť spíše podprahově, silně působí, takže je mnohdy přejímá a podléhá jim navzdory vlastní žité zkušenosti. Do toho postupně dospívá, bouří se v něm hormony a snaží se pochopit, kdo vlastně je, což s sebou přirozeně přináší i řadu překvapivých zklamání.

Autor se rozhodl vyprávět příběh v ich-formě z pohledu hlavního hrdiny a postihnout jeho vývoj od dítěte po vzdorovitého puberťáka. Próza tak sice na jednu stranu má formu jisté životní rekapitulace, zároveň se však proměňuje vyprávěcí hlas a tón, jelikož hlavní hrdina postupně dospívá a stává se čím dál nesnesitelnějším. Zatímco v dětských letech má solidně nastavené hodnoty a morální kompas, čím více stárne, tím sobečtějším se stává a tím komplikovanější je pro něj nahlédnout důsledky vlastního jednání. Stává se čím dál víc obětí společnosti, v níž žije, od jejíhož mínění se nedokáže oprostit navzdory realitě vlastní existence. Celkový tón je trochu drzý, ale vlastně ne vyloženě kritický, text je bezesporu nesmírně čtivý i díky mnoha dialogům, které umocňují celkové tempo. Vyprávění je navíc členěno do řady krátkých kapitol a je poměrně epizodické, protože se soustředí primárně na události, které jsou pro hrdinův život nějakým způsobem zásadní.

Dny našeho života velmi dobře zachycují boj jedince proti společnosti a postupné podléhání předsudkům převládajícím jako většinový názor. Hlavní hrdina vyrůstá v milující rodině, která se od každé jiné liší jenom tím, že je tvořena dvěma muži. Přestože nijak nestrádá, oproti mnohých spolužákům je na tom dokonce líp, pálí ho dobré bydlo, a to zejména pod vlivem všeobecně přetrvávajícího názoru, že homosexualita je špatná a zvrácená. Nejedná se nicméně o jediný společenský problém, na který čtenáři v románu narazí. Přestože hlavní hrdina se často chová jako sobecký spratek, jeho hlas působí velmi autenticky a adekvátně období puberty, jíž si prochází. Text je mimořádně čtivý a odvíjí se ve svižném tempu rozdělený do řady kratších kapitol. Má sice do jisté míry epizodický charakter, neschází mu ovšem kontinuita. A už jen pro pohled do cizího kulturního prostředí s odlišným přístupem ke queer otázkám za pozornost stojí.

Tímto děkuju nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete koupit tady.