Paolo Bacigalupi - Navola

Navola, vzkvétající město ovládané mocnými rodinami, v němž se daří řemeslům i pokroku, na vše dohlíží městská rada v čele s callarinem a nekorunovanými vládci jsou bankéři, zejména rodina di Regulai. O Devonacim se ví, že je velmi schopný a protřelý intrikán, o jeho synovi Davicovi však vládnou pochybnosti. Bude na svou úlohu hlavy rodiny, až nadejde jeho čas, stačit?

Navola je krásné, vzkvétající město, jehož obyvatelům však není záhodno věřit. Vše se tady řídí vnitřními intrikami a zdrojem moci jsou informace všeho druhu. Ti nejmocnější tahají za provázky, navazují vztahy, pletichaří proti sobě navzájem a snaží se urvat vždycky ještě aspoň o kousek víc, než jim podle práva přísluší. Žijí ve skvostných palácích, obklopují se masami lidí, ale jen málokdy poleví v pozornosti. Nepřítel totiž nikdy nespí a nebezpečí může číhat všude. Nedáte-li si pozor, někdo se vloudí do vaší přízně a ve vhodný okamžik vám podřízne krk. Pravděpodobně přesně v ten moment, kdy to čekáte ze všeho nejmíň.

Davico se narodil jako di Regulai, což s sebou přináší určité povinnosti a očekávání. Všichni okolo jej neustále vychovávají k tomu, aby se stal důstojným nástupcem svého otce, aniž by hleděli na jeho pocity. Davico rozhodně nechce nikomu komplikovat život, zároveň však velmi dobře ví, že intriky mu nejsou vlastní a obelhávat ostatní se mu z duše protiví. Nedá se říct, že by mu to nemyslelo, přesto jen s obtížemi dohlédne důsledky všech otcových plánů a rozplést složitou síť jeho pletich je takřka nad jeho síly. Zvládne vzít rozum do hrsti včas a proměnit se v důstojného nositele rodinného jména, nebo se v temných zákoutích politiky dočista ztratí?

Román je obsáhlým vyprávěním o politických intrikách a mocenských hrátkách, které ovládají město, a o lidech tahajících za provázky v touze po stále větší moci. Autorovi se daří zachytit velmi širokou paletu charakterů a jejich rozmanitých pohnutek, a to navzdory skutečnosti, že vypravěčem je sám Davico a veškeré dění je zachycováno pouze skrze jeho náhled. Ukazuje se však, že navzdory mnoha slabostem (které by se za jiných okolností daly považovat spíše za přednosti) je velmi pozorným a citlivým znalcem lidských povah. A ač je prachmizerný lhář a v intrikách se příliš neorientuje, hoří v něm vnitřní oheň umožňující mu nikdy se nevzdávat a bojovat o právo na vlastní existenci.

Příběh je částečně inspirován děním v renesanční Florencii včetně zdejšího politického systému nebo mocenských zápasů mezi jednotlivými rody. Autor si vypůjčuje historii, drobně ji upravuje a variuje, ovšem vlastně nemá potřebu ji nějak zvlášť ohýbat, jelikož už sama o sobě je víc než pestrá a neméně krvavá. V textu se objevuje lehký nadpřirozený prvek, ten je však spíše doplňkem pro celkové dění, protože příběh magii nepotřebuje. Jeho síla spočívá v působivém vykreslení politických her a nečekaných zvratech, které dovedou zaskočit stejně hlavního hrdinu jako čtenáře. Vyprávění je hutné, bohaté na popisy i emoce, přesto velmi čtivé, čemuž bezpochyby napomáhá i skvělý překlad Richarda Podaného, jehož jazyk zachovává jistou míru historizujícího nádechu a archaismů po vzoru autora.

Navola je výborně napsaný fantasy román založený na politických intrikách a mocenských bojích, v nichž mohou uspět jen ti nejsilnější a nejprohnanější. Hlavní hrdina bohužel není ani jedno z toho, proto se ve vlastním životě trochu plácá a snaží se vyhovět požadavkům svého okolí, byť se mu zdá, že kolosálně selhává. Autorovi se podařilo vystavět mnohovrstevnatý příběh zabydlený mnoha nesmírně zajímavý charaktery, který dovede být  strhující. Má nesmírně barvitý jazyk, v němž se skrývá značná míra poetičnosti, nebojí se být krutý, drsný a explicitní, zároveň však nevyužívá násilí samoúčelně a veškeré dění vždycky ospravedlňuje a vysvětluje. Jedná se o uzavřený příběh, který si však ponechává otevřená vrátka pro případné pokračování, tak uvidíme, jestli se ho výhledově dočkáme nebo ne.

Tímto děkuju nakladatelství Host za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu můžete pořídit tady.