Milán a okolí

O Milanu se letos mluví především v souvislosti s olympiádou, my se tam ale vypravili nezávisle na ní prostě proto, že byly levné letenky. A co si budeme, Itálie je vždycky dobrý nápad. Počasí sice nevyšlo úplně stoprocentně a jeden den jsme se museli vypořádat s deštěm, ale vesměs si určitě nemůžeme stěžovat.

Cesta do Milana patří k těm nejrychlejším, protože z Prahy se tam letadlem dostanete za zhruba hodinku, možná něco málo přes ni. Spoje létají prakticky každý den, někdy i víckrát, a v závislosti na sezóně vás vyjdou na pár stovek, většinou se vejdete do 1 500 Kč za zpáteční (pokud tedy zrovna nezuří ropná krize, která žene ceny všech pohonných hmot nahoru). Pokud létání úplně neholdujete, pak můžete vyrazit i autem, když pojedete bez přestávky, zvládnete to sem za nějakých deset hodin.

V případě letu máte dvě možnosti přistání - buď na Malpense, nebo v Bergamu. V obou případech vás následně čeká cesta do centra města, která trvá zhruba hodinu, a můžete si vybrat, jestli dáte přednost autobusu nebo vlaku. Cenově to vychází podobně, byť vlak je možná o něco málo dražší a zároveň méně četný, jelikož většinou jezdí dva do hodiny, kdežto autobusy co patnáct minut. Závisí to ovšem i na sezóně a vytíženosti letiště.

V samotném Miláně se dá bez větších potíží pohybovat pěšky, alespoň v jeho širším centru. Jinak tady ale funguje MHD, s níž se dostanete prakticky kamkoliv. Jsou tu čtyři linky metra, tramvaje a taky příměstské vlaky, tudíž pohyb po městě je velmi snadný. Kupujete si klasické časové jízdenky, za 2 eura máte lístek na devadesát minut, který platí i na přestup. Lístky, které si pořídíte v automatu, jsou použitelné opakovaně a můžete si je opětovně dobíjet, jen pozor na to, že na nich nemůžete mít různé typy cest - pokud si například koupíte lístek na vlak, na tom stejném už nemůžete mít lístek na metro, dokud první neprojedete.

Pojďme se podívat na milánskou gastronomickou scénu. V tomhle ohledu můžu říct zhruba tolik, že každý najde podnik podle svého gusta, stačí se trochu projít po ulicích. Já osobně nepatřím k lidem, kteří by cíleně vyhledávali nějaké konkrétní restaurace, to dělá spíš ségra, pokud cestujeme spolu. Mou strategií je prostě se procházet a sondovat, co se nachází v okolí a jaké to má hodnocení. Typy na konkrétní podniky vám tak úplně nedám. Možná jenom jeden - restauraci San Giorgio kousek od hlavního nádraží. Je to typicky italská restaurace, kam chodí turisté i místní. Nabízejí tady polední menu, stejně jako klasický výběr z jídelního lístku, na němž najdete těstoviny, risotto i pizzu, prostě naprostá italská klasika. Je to tady sice trochu stísněnější a poměrně hlučné, ale zase to má neopakovatelnou atmosféru a není tu draho.

Jinak ale Milán nabízí nepřeberné množství podniků všech možných kategorií. Rozhodně počítejte s tím, že většina z nich není otevřena celodenně, ale dvoufázově - v poledne a večer. Naplánujte si tudíž jídla tak, abyste zašli na oběd nebo na večeři, protože v mezičase byste mohli mít problém něco najít. Taky počítejte s tím, že ne každý podnik vás nechá třeba jenom dát si skleničku vína, aniž byste v něm jedli. Restaurace upřednostňují klienty, kteří jim udělají útratu, takže chcete-li pouze na drink, volte bary. Těch je ve městě taky dost. A pokud vyjde počasí, je krásné sedět třeba na břehu některého z vodních kanálů a užívat si sklenku italského vína s výhledem na líně se převalující vodu.

Přestože Milán je velké město, jeho historické centrum je relativně malé, tudíž za víkend ho pohodlně projdete. Co byste si neměli nechat ujít, je zdejší katedrála, která je největší v Itálii a finálně dokončena byla vlastně poměrně nedávno, v polovině šedesátých let minulého století. Můžete si prohlédnout pouze chrám za deset euro, případně si ještě pět připlatit a podívat se na střechu, odkud se za dobré viditelnosti nabízí výhledy na celé město i hory, jež ho obklopují. Jen ten výšlap nahoru je trochu klaustrofobní zážitek.

Hned v sousedství katedrály narazíte na nákupní galerii Viktora Emanuela II., která je brána jako symbol sjednocené Itálie a zároveň slouží jako místo módy a luxusu. Najdete tady obchody prestižních značek, stejně jako stylové kavárny a restaurace, které rády provětrají vaši peněženku. Sídlí tady ale také muzeum Leonarda da Vinciho a překvapivě se jedná i o objekt rezidenční, protože v jeho posledním patře se nachází byty. Za průchod pasáží se neplatí, takže sem můžete po libosti zavítat a kochat se třeba aspoň výlohami.

Jakmile vyjdete ven, přímo před vámi se otevře výhled na proslulou milánskou operu La Scala. Hraje se tady pravidelně téměř každý večer, takže jste-li milovníkem opery, představení by vám tady nemělo uniknout. I pokud však vážné hudbě neholdujete a chcete si budovu prostě jenom prohlédnout, máte možnost, jelikož zde sídlí muzeum. A pokud se nezkouší, můžete v rámci prohlídky i nakouknout do sálu. Další muzea naleznete v hradě Castelo Sforzesco, na jehož výzdobě se v minulosti podílel kupříkladu Leonardo da Vinci. Jedná se o rozsáhlý renesanční komplex, v němž se ukrývá několik různých historických muzeí a potenciálně se dá projít i po hradbách.

V sousedství hradu se rozkládá park Sempione, který patří k největším ve městě. Je tady řada úpravných pěšinek i romantických zákoutí, takže to tady přímo svádí k procházkám, narazíte tady na vítězný oblouk nebo arénu ze začátku 19. století, stejně tak na některé modernější stavby. Nemluvě o mírně tajuplné aureole, protože kolují legendy o tom, že v parku straší. Dalším oblíbeným relaxačním místem pro turisty i zdejší jsou Giardini Indro Montanelli zřízené už v 18. století, což z nich dělá nejstarší park ve městě. Rozlohou je o něco menší, ovšem i tady najdete spoustu malebných zákoutí, jimiž se můžete kochat, a také přírodovědné muzeum.

K procházkám svádí i nábřeží vodních kanálů, které údajně projektoval sám da Vinci, aspoň některé z nich. Najdete u nich řadu kaváren, barů a restaurací, takže si tu můžete sednout na drink a kochat se. Vynechat byste neměli ani několik kostelů, ať už pro jejich výzdobu nebo prostě proto, že církevní památky jsou zajímavé samy o sobě. Jednou z nich je klášter Santa Maria della Grazie, v němž se skrývá nástěnná malba Poslední večeře od da Vinciho. Klášter je volně přístupný, ale pro vstup do refektáře potřebujete vstupenku, kterých je omezený počet a jsou rychle pryč, takže pokud chcete obraz vidět na vlastní oči, zařiďte si vstup několik měsíců dopředu.

Pokud chcete poznat nejen Milán, ale i jeho okolí, nabízí se hned několik potenciálně zajímavých destinací. Za návštěvu rozhodně stojí Bergamo, ať už tady budete přistávat nebo si uděláte samostatný výlet. Vlakem tady jste zhruba za hodinu a bude vás to stát přibližně 4 eura. Město je rozděleno na dvě části - Horní a Dolní, přičemž ta Horní je historičtější, obehnaná středověkými hradbami, které jí vysloužily zápis do seznamu světového dědictví UNESCO. Můžete se projít prakticky po celém jejich obvodu a při tom se kochat rozmanitými výhledy do krajiny. Krom toho ale nabízí Bergamo malebná zákoutí, úzké středověké uličky i náměstíčka jako z pohádky. Určitě zavítejte do zdejší baziliky Santa Maria Maggiore, v sezóně je pak hodně doporučovaná také zdejší botanická zahrada (jaká je, nedovedu posoudit, protože dovnitř jsme nakonec nešli).

Dalším možným cílem vašich cest po okolí se může stát Pavia, kam vás příměstský vlak z centra Milána doveze za 50 minut a 4 eura. Z nádraží pak můžete vyrazit přímo do historického centra, kam se dostanete za pár minut. Za prohlídku určitě stojí zdejší katedrála, zastřešený most (byť se jedná o relativní novostavbu z poloviny minulého století) i jednotlivé uličky svádějící k poklidným toulkám, při nichž na sebe můžete nechat působit okolní starobylou atmosféru.

Pokud byste upřednostnili spíše přírodu, můžete se vypravit k Lago di Como, které leží zhruba hodinku od Milána a nabízí procházky s výhledy i roztomilá malá městečka, v létě to tu dost možná svádí i ke koupání, přestože region nepatří k těm nejteplejším v Itálii.

Sever Itálie rozhodně stojí za návštěvu, klidně i opakovanou. A Milán je sympatickou křižovatkou, odkud začít poznávat. Je odsud dobré spojení do dalších, větších i menších měst, dostatečné kulturní vyžití, stejně jako možnost ochutnat místní gastronomii nebo se v klidu posadit do parku či k vodnímu kanálu a prostě jenom relaxovat. Navíc se sem pravidelně dostanete z Prahy za pár korun, tak proč toho nevyužít.