George Orwell - Zvířecí statek

Nástup totality může být pozvolný a plíživý, takže si ani neuvědomíte, že jste se v ní ocitli, dokud už není pozdě. Jedna z nejslavnějších knih George Orwella ukazuje zrod totalitní moci pomocí zvířecí alegorie. Především však dokazuje, že každý dobrý úmysl může být zneužit, ujmou-li se jej ti nesprávní lidé.

Jonášův statek je jedna z mnoha usedlostí široko daleko, která není ničím výjimečná. Prostě obyčejná farma, na níž chovají dobytek, prasata, slepice i skupinku dalších domácích zvířat. Už brzy se to však má změnit. Jeden ze zdejších vepřů totiž má prorocký sen o republice zvířat, kde si všichni budou rovni, povládnou si sami a lidi je přestanou vykořisťovat. On sám se sice toho dne nedožije, zvířata však na jeho slova nezapomenou, a když se naskytne vhodná příležitost, pustí se do akce. Statkář je vyhnán, celá usedlost je ponechána výhradně v jejich rukou a napříště už si budou vládnout sama. Zdá se to jako ideální stav, je však jen otázkou času, kdy se věci začnou ubírat nežádoucím směrem.

Orwell se pro sepsání svého díla inspiroval ve stalinském Rusku a krok po kroku zachytil, jak vlastně vzniká totalita, mohl by však stejně dobře mluvit o nacismu nebo fašismu, protože principy zůstávají stejné. Na začátku mohou být ty nejčistší úmysly, stačí však, aby jediný člověk začal zpochybňovat ideu rovnostářství, a systém se začne rozpadat. I mezi zvířaty se totiž najdou tací, kteří mají pocit, že se sice nemají špatně, ale mohli by se mít výrazně líp. A jak jinak toho docílit než postupným přebíráním stále větší moci, nenásilnou manipulací s pravdou a hledáním vnitřních nepřátel, kteří se snaží nově nastolený řád rozvrátit? Orwellova próza je až mrazivě přesná a o to děsivější dojem vyvolává.

Autor svůj text zasadil do Velké Británie, což je patrné z řady narážek místně ukotvujících dění. Pro nejnovější český překlad se však redakce rozhodla jít jiným směrem, částečně příběh počeštit, ale zároveň jej udržet v rovině jakési univerzálnosti. Nenajdete v něm proto téměř žádné konkrétní narážky, čímž se podtrhuje všeobecnost jeho vyznění - mohl by se odehrávat kdekoliv a kdykoliv. To ostatně koresponduje s Orwellovým původním záměrem, jelikož zachycované principy jsou platné bez ohledu na lokalitu. Pro podtržení atmosféry je navíc české vydání doplněno ilustracemi zachycujícími klíčové scény příběhu, jejichž provedení působí až lehce hororově.

Zvířecí statek, nebo ve starších vydáních Farma zvířat, je přesně tím typem knihy, kterou by si měl aspoň jednou za život přečíst každý z nás. Přestože Orwell nikdy nežil v totalitním státě a informace o něm mohl čerpat pouze zprostředkovaně skrz ty, kteří jeho působení zažili, povedlo se mu jej vystihnout přesně. Ukazuje základní principy pomáhající s nástupem, budováním a upevňováním diktatury a varuje před tím, jak snadné je nechat se zmanipulovat potenciálními diktátory. Navzdory době svého vzniku tak text zůstává nadčasový a může pro nás být zdviženým varovným prstem, abychom nezapomínali, jak snadné je přijít o svobodu.