Tess M. Puffrová - Kdo chytá v lese

Ne všechno v životě jde vždycky podle plánu a občas prostě potřebujete začít znova. Ela se právě rozvedla, a protože zůstávat dál v domě rodičů je ubíjející pro ni i pro ně, rozhodne se s dcerou odstěhovat do malého městečka, kde na první pohled chcípl pes. Ela totiž zatím netuší, jak moc ji tohle místo změní život.

Ela neprožívá právě nejšťastnější období. Rozvedla se, její malá dcera se nepřestává dožadovat svého otce a byla by ráda, kdyby se rodiče vrátili k sobě, a navíc poměrně nedávno přišla o kamarádku, která zemřela za podivných okolností. Policie sice její smrt uzavřela jako sebevraždu, to se však Ele úplně nezdá. Rozhodne se proto přestěhovat právě do městečka, kde dotyčná žila, nastoupit jako učitelka na místní střední škole a v mezičase zjišťovat detaily o celém případu. Při troše štěstí by se jí totiž mohlo podařit přijít na něco, co policie přehlédla.

Domek, který si Ela pořídila, působí trochu neutěšeně, ale nejde o nic, co by s trochou snahy nemohla opravit. Horší je to ve škole, zejména v maturitním ročníku, který navštěvuje čtveřice sígrů ovládajících celou školu a potažmo celé město. Když jsou každý zvlášť, chovají se jakž takž rozumně, pohromadě je to však peklo. Zejména je-li přítomen jejich nekorunovaný král Drew Fletcher, který se ani netají tím, že by chtěl Elu dostat do postele. Co na tom ženu děsí nejvíc, je skutečnost, že by si snad i dala říct. A aby toho všeho nebylo málo, v lese za jejím domem se pohybuje muž v červeně zářící masce, který s ní má nejspíš prapodivné úmysly...

Román se řadí mezi dark romance, mísí v sobě však prvky několika žánrů. Je tady, nepřekvapivě, trochu pokřivená romantika, stejně tak však thriller i jemná detektivní linka. Autorka naštěstí dovede žánry velmi umně mísit, takže vyprávění je plynulé a nedrhne. Velmi dobře zachycuje problematiku manipulace i nejrůznější prostředky, které manipulátor na svou oběť používá, navíc je tady toto téma rozebíráno na několika rovinách a z různých úhlů. V případě detektivní linky autorka trousí nejrůznější vodítka a náznaky, které si pozornější čtenáři mohou poskládat, a přestože bez kontextu zdánlivě nedávají smysl, při zpětném pohledu jsou vcelku očividné.

Autorka píše mimořádně čtivě a dovede čtenáře snadno pohltit, jelikož celý román se nese ve svižném tempu a nutí čtenáře otáčet stránky, aby odhalil další střípek. Text je napsán v první osobě z pohledu hlavní hrdinky, tudíž čtenář ví jen to, co ona sama, přesto může do určité míry pátrat po vlastní ose a spojovat si střípky, které jí samé unikly. Romantická linka je lehce pokřivená, s ohledem na žánr se to však dá očekávat. Sexuální scény samy o sobě jsou však dobře zvládnuté a přirozeně popsané, takže nepůsobí trapně ani nereálně.

Kdo chytá v lese není můj žánr, takže na knize mi přirozeně některé věci vadily. Rozhodně se ale jedná o dobře vystavěný příběh, který dovede překvapit, pohltit a strhnout. Autorka píše velmi čtivě, navíc promyšleně mísí žánry a zdá se, že místy si úmyslně hraje se svými čtenáři. Pokud jste milovníky trochu temnější romantiky, určitě si čtení užijete. Pokud vám, podobně jako mně, tenhle žánr nic neříká, můžete knihu aspoň vyzkoušet, protože navzdory všemu příliš neromantizuje sexuální násilí ani různé zvrácené choutky. Nemluvě o tom, že je tak čtivá, že se dostanete na konec dřív, než vůbec pochopíte, jak se to stalo.