Eva, Hana a Alča se kamarádí už věky. Jsou zvyklé tady jedna pro druhou být, a to zejména v časech, kdy se jejich životy ocitají na horské dráze. Právě jedno takové teď nastává a ony budou víc než kdy dřív potřebovat jedna druhou, aby to přestály. Příběh románu kopíruje ten muzikálu Biograf láska, chybí tady však písničky a autorka se zároveň snaží jít hlouběji do minulosti a představit své postavy v širší perspektivě, na niž v divadle nebyl čas.
Ani jedna z kamarádek se nemá vyloženě špatně, každá si však svůj život asi představovala trochu jinak. Hana se stará o kavárnu na místě bývalého kina, vedle kávy a zákusků tady nabízí i trochu retro DVD a má se co otáčet, aby jako svobodná matka zabezpečila svou dceru i celou jejich domácnost. Alča vždycky snila o kariéře investigativní novinářky, která bude rozkrývat závažné politické kauzy. Stačil však jeden neúmyslný přešlap a skončila jako novinářka v ženském magazínu, která radí čtenářkám, co si počít se svým životem. Eva se proměnila v profesionální manželku, na niž však má její muž čím dál méně času. Dlouhé hodiny tráví na jednáním a pracovních cestách, a přestože Eva dovede být tolerantní a nemá ve zvyku dělat scény, pomalu v ní hlodá podezření, že má její muž poměr, cítí se čím dál osamělejší a k pohádce, kterou si vysnila, má její současný život daleko.
Román se v první řadě točí okolo mezilidských vztahů, na vcelku omezený prostor je v něm však možná trochu moc postav. Vedle tří kamarádek tady totiž jsou i postavy jejich partnerů či potenciálních partnerů, dalších členů rodiny, známých nebo zaměstnanců. Celé vyprávění se tak nese v celkem povrchním duchu, protože na proniknutí do větší hloubky není prostor. Každá z postav totiž dostává svůj osobní příběh, který má pomoct objasnit, proč se chová konkrétním způsobem, nechybí ani exkurze do jejich minulosti a ukázka okolností, které nejvíce ovlivnily jejich současnost.
Biograf láska není nijak komplikovaný román, a to po dějové ani literární stránce. Je to spíše nenáročné vyprávění o osudech obyčejných lidí ocitajících se na životních křižovatkách, kde musí volit, kterým směrem dál. Na rozsah románu se v něm objevuje možná až zbytečně moc postav a jejich osobních příběhů, takže není prostor věnovat se žádnému do hloubky. autorka navíc nemá sklony k hlubšímu psychologizování a popisuje spíš vnější okolnosti než vnitřní hnutí mysli. Má však příjemně čtivý styl vyznačující se ve své strohosti svébytnou poetikou. Nečekejte velkou literaturu, je to prostě jenom nenáročná oddechovka pro všechny, kdo si zamilovali stejnojmenný muzikál. Ovšem občas u nějaké knížky vypnout potřebujeme všichni.
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat